233 C 7/2025-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 28. 2. 2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 610 786 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaný převzal dne 21. 1. 2016 od žalobce částku 500 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 31. 1. 2016. Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše uznal dne 1. 2. 2016 a zavázal se dlužnou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 % měsíčně do 10. 2. 2016. Dále žalovaný převzal dne 15. 2. 2016 od žalobce částku 110 786 Kč, kterou se zavázal vrátit do 29. 2. 2016. Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše uznal dne 1. 3. 2016 a zavázal se dlužnou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 % měsíčně do 31. 3. 2016. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobce. Žalobce nárokuje kapitalizovaný úrok ve výši 100 % jistiny a další úrok ve výši 1 % měsíčně a zákonný úrok z prodlení z jistiny ode dne podání žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů, a to uznání dluhu a způsobu jeho splácení ze dne 1. 2. 2016 a ze dne 1. 3. 2016, výzvy k plnění ze dne 5. 3. 2024 včetně dodejky soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalovaný uznal co do důvodu i výše, že dne 21. 1. 2016 převzal částku 500 000 Kč se splatností do 31. 1. 2016, kterou ke dni sepsání uznání dosud nevrátil. Žalovaný se zavázal splnit dluh do 10. 2. 2016 spolu s úrokem ze zápůjčky ve výši 1 % měsíčně.6. Žalovaný uznal co do důvodu i výše, že dne 1. 3. 2016 převzal částku 110 786 Kč se splatností do 29. 2. 2016, kterou ke dni sepsání uznání dosud nevrátil. Žalovaný se zavázal splnit dluh do 31. 3. 2016 spolu s úrokem ze zápůjčky ve výši 1 % měsíčně.7. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 5. 3. 2024.8. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Dle ust. § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný co do důvodu i výše uznal v souladu s ust. § 2053 OZ, že účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. OZ. Žalobce poskytnul žalovanému celkem částku 610 786 Kč, který se zavázal ji vrátit dle výše uvedených uznání dluhů nejpozději do 10. 2. 2016 pro částku 500 000 Kč a do 31. 3. 2016 pro částku 110 786 Kč spolu s úrokem ve výši 1 % měsíčně. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku nevrátil (důkazní povinnost byla na straně žalovaného). Soud tak zavázal žalovaného k uhrazení této částky žalobci spolu se sjednaným úrokem ze zápůjčky. Úrok ze zápůjčky od data 1. 2. 2016, reps. od 1. 3. 2016 ke dni podání žaloby překročil 100 % jistiny. V souladu s ust. § 1805 odst. 2 OZ tak žalobci náleží úrok ve výši jistiny dluhu a další úrok ze zápůjčky až od data uplatnění práva u soudu, tedy od 28. 2. 2025.11. Žalovaný se dostal to prodlení s peněžitým plněním a žalobci tak vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok ze zápůjčky od data 1. 2. 2016, reps. od 1. 3. 2016 ke dni podání žaloby překročil 100 % jistiny. V souladu s ust. § 1805 odst. 2 OZ tak žalobci náleží úrok z prodlení až od data uplatnění práva u soudu, tedy od 28. 2. 2025. Soud tak zavázal žalovaného k uhrazení úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 610 786 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení.12. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. 160 odst. 1 o.s.ř.13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. Neúspěch žalobce spočívá v částečném zpětvzetí nároku na další úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky za datum 27. 2. 2025. Neúspěch žalobce je tak zanedbatelný (pod 5 % nárokované částky) a žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 30 540 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni vykonání úkonu. Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 10 780 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 450 Kč za úkony učiněné po 1. 1. 2015 a 300 Kč za úkony učiněné před tímto datem. Zástupce žalobce vykonal v řízení 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení ze dne 5. 3. 2024, předžalobní výzva k plnění ze dne 5. 3. 2024, písemné podání ve věci – žaloba. Odměna právního zástupce tak činí 32 340 Kč. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 7 011,90 Kč. Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 70 941,90 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit tuto částku přímo k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Doplnění žaloby/částečné zpětvzetí žaloby soud nepovažoval za účelný náklad řízení, když žaloba měla být perfektní již při podání.