29 C 319/2024-32 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 15 278,28 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaný informoval právního předchůdce žalobkyně, že jeho výdaje jsou 7 200 Kč měsíčně, a právní předchůdce to ověřil ze smlouvy o ubytování, jinak ne. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí si ujednali, které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek 32 019 Kč, sestávající z úroku, částky za zpracování doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč, kdy první měsíční splátku v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, v hotovosti. Právní předchůdce žalobkyně tak peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechal a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením, když naposledy zaplatil řádně a včas splátku splatnou dne 18. 12. 2018. Žalovaný tak ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 49 244 Kč a tuto právní předchůdce započítával dle smlouvy. Žalovaný tak nyní dluží celkem 15 278,28 Kč s příslušenstvím, sestávajících z jistiny 15 278,28 Kč, úroku ve výši 21 392,70 Kč, tj. ve výši 29 % ročně z částky 15 278,28 Kč od 29. 12. 2018 do 29. 1. 2024, a dále ve výši 29 % ročně z částky 15 278,28 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 163,86 Kč, tj. ve výši 9,75 % ročně z částky 15 278,28 Kč od 28. 1. 2019 do 29. 1. 2024, a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 15 278,28 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tato ji přijala. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky celkem, jinak že podá žalobu, výzvou z 29. 7. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci soud nenařídil jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Ze zákaznické karty soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto nevyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaný informoval právního předchůdce žalobkyně, že jeho výdaje jsou 7 200 Kč měsíčně, kromě smlouvy o ubytování je právní předchůdce žalobkyně však nijak neověřil. Z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o zápůjčce – , Anonymizováno, v hotovosti z , datum, a smluvních podmínek soud zjistil, že přesto poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali, které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek 32 019 Kč, sestávající z úroku, částky za zpracování doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč, kdy první měsíční splátku v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, v hotovosti. Právní předchůdce žalobkyně tak peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechal a tento je čerpal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 49 244 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Z předžalobní výzvy z 29. 7. 2024, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 29. 7. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, a tedy i soud musel mít za to, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne , datum, . Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechal a tento je čerpal ve výši 40 000 Kč a žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 49 244 Kč, nebyl povinen vrátit již žádnou jistinu, resp. její zbytek, naopak přeplatil. Nedostal se ani do prodlení se splněním. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tato ji přijala.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že tedy logicky ani nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když právní předchůdce žalobkyně postupoval tak, jak je popsáno ve výše uvedeném zjištění soudu (v souladu s přech