31 C 53/2025-34 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 23. 9. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 776 Kč s úroky z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem (provozovatelem) motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je žalobce příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se shora uvedeným zákonem. Žalovaný, co by vlastník/provozovatel vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , zapsaný v registru vozidel, neměl , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo bylo nepojištěno 308 dní. Žalovaný přes výzvu k úhradě zůstal žalobci příspěvek ve výši 14 776 Kč (včetně nákladů uplatnění ve výši 300 Kč) dlužen.Žalovaný k žalobě v podání ze dne 10. 9. 2025, které bylo soudu podáno osobně dne 30. 9. 2025 (po vyhlášení rozhodnutí), uvedl, že nárok uplatněný žalobou uznává a že by rád dluh uhradil najednou.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav:Žalovaný, který je vlastníkem vozidla registrační značky RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , v období od , datum, nesplnil zákonnou povinnost sjednat povinné ručení k předmětnému vozidlu. Z výzvy k zaplacení z 11. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k zaplacení příspěvku za období od , datum, , jehož základ činil 14 476 Kč. Jelikož žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě 30 dnů nezaplatil, byl ze strany žalobce opětovně upomínkou ze dne 17. 4. 2024 a ze dne 21. 5. 2024 upozorněn na dlužnou částku, kdy k této částce byly žalovanému vyčísleny navíc i úroky a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný byl celkem po čtvrté upomínán o zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 20. 8. 2024, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne.Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Dle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.V řešené věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel vozidla registrační značky RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , v období od , datum, nesplnil zákonnou povinnost uzavřít k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 14 476 Kč a nákladů uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud mu proto uložil povinnost, aby žalobci zaplatil celkovou částku 14 776 Kč Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužného příspěvku v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný zůstal v řízení zcela neaktivní, netvrdil žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotného práva nedůvodný.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 14 776 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč;celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).