34 C 21/2024-112 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 7. 8. 2023, doplněnou o podání 22. 2. 2024 a 29. 10. 2024, se žalobce domáhal po žalované (dále jen žalovaný) částky 272 754,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., byla dne 28. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 6,73 % ročně a poplatky dle ceníku žalobce v pravidelných měsíčních splátkách po 5 399 Kč splatných do 10. dne v měsíci. Žalovaný svou smluvní povinnost řádně a včas nesplnil a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 254 974,52 Kč, úroku ve výši 14 849,52 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 429,98 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 6,73 % ročně z částky 254 974,52 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 974,52 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení. Žalobce dále doplnil, že s odbornou péčí zjišťoval, ověřoval a hodnotil úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný uvedl, že nezpochybňuje platnost svého podpisu na žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 12. 2018. Uvedl, že žádost o úvěr vykazuje značné nedostatky, např. není jasné, kde došlo k uzavření žádosti. Uvedl, že od roku 2019 nebyl zaměstnán, ale podniká jako společník a jednatel společnosti , právnická osoba, . v oboru gastronomie s kolísavým příjmem. Splátky ve výši 4 000 Kč měsíčně byly pro žalovaného za hranicí udržitelnosti a pandemie covid-19 pro něj měla devastační účinky a společnost žalovaného se dostala do exekuce. Žalovaný je zatížen dalšími dluhy, které čerpal již v době uzavření smlouvy o úvěru s právním předchůdcem žalobce. Žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a celkové náklady žalovaného na bydlení jsou ve výši 13 000 Kč, nepobírá žádné státní dávky, nevlastní nemovitost ani hodnotnější movitý majetek. Žalovaný popřel, že mu částka 400 000 Kč byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta.3. Soud provedl dokazování listinami.4. Z akceptačního dopisu ze dne 28. 1. 2019 se podává, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovaným poskytnuty finanční prostředky ve výši 400 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 5 399 Kč splatných nejpozději do 10. dne daného kalendářního měsíce; poslední splátka byla splatná 10. 1. 2027. Mezi účastníky byl současně sjednání obchodní úrok ve výši 6,73 %.5. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí v nájmu, je podnikatel a jeho roční základ daně činí 416 566 Kč. Žalovaný uvedl, že měsíční splátky na půjčky ve výši 6 680 Kč a nemá žádné další výdaje.6. Sazebník poplatků , Anonymizováno, , platný od 1. 4. 2022, všeobecné obchodní podmínky Sberbank účinné od 1. 3. 20217. Z prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou soud zjistil, že právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dne 7. 2. 2023.8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2023 se podává, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky do sedmi dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 6. 2023.9. Z přípisu ze dne 5. 4. 2023 se podává, že žalobce informoval žalovaného o převodu smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobce na žalobce.10. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2023 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 4. 7. 2023.11. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2022 se podává, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 400 000 Kč a uhradil částku 222 859 Kč.12. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 1. 11. 2022 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že proti společnosti , právnická osoba, . bylo dne 14. 10. 2022 zahájeno exekuční řízení.13. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 4. 2019 (nájemce , jméno FO, ) se podává, že úhrady na společné bydlení s žalovaným byly ve výši 12 518,20 Kč měsíčně.14. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 6. 2020 (nájemce , jméno FO, ) se podává, že úhrady na společné bydlení s žalovaným byly ve výši 12 969,80 Kč měsíčně.15. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 302 444 Kč.16. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 179 140 Kč.17. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 321 550 Kč.18. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 210 480 Kč.19. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 176 150 Kč.20. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 190 810 Kč.21. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 soud zjistil, že dílčí základ daně z příjmů činil 90 635 Kč.22. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.23. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem27. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.28. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.29. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.30. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.31. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.32. Soud se z úřední činnosti zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru. Smluvní ujednání mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z p