34 C 250/2024-58 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2024, doplněnou podáním ze dne 8. 1. 2025, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 50 069,82 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena dohoda o restrukturalizaci, jejímž sjednáním došlo ke změně podmínek splácení neuhrazených měsíčních vyúčtování žalovaného. Žalobce se na základě dohody zavázal vyrovnat všechny dosavadní dluhy žalovaného vyplývající z původní rámcové smlouvy a smlouvy k službě , Anonymizováno, (konsolidaci dluhů), jež uzavřením dohody zanikly. Žalovaný se zavázal uhradit dlužnou jistinu ve výši 43 603,82 Kč ve 36 měsíčních splátkách ve výši 1 633,04 Kč splatných vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 43 603,82 Kč a poplatků v celkové výši 6 466 Kč a příslušenstvím.2. Jelikož je žalovaný osobou neznámého pobytu podle § 29 odst. 3 o.s.ř., byl mu usnesením ze dne 22. 7. 2025, č.j. 34 C 250/2024-36, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. , jméno FO, , tituly za jménem, . Opatrovník v podání doučeném soudu dne 4. 8. 2025 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Uvedl, že je smlouva neplatná, protože ze strany předchůdce žalobce nebyla splněna zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Uvedl, že není prokázané, že smlouvu uzavřela se žalobcem skutečně žalovaná. Fotografii žalované, kterou žalobce prokazuje uzavření smlouvy žalovanou, mohla dle opatrovníka pořídit třetí osoba, neboť jsou na ní zachyceny obě ruce žalované.3. V reakci na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobce doplnil, že úvěruschopnost posuzoval řádně a platební morálku posuzoval dle veřejně dostupných databází. Popsal proces založení , Anonymizováno, účtu a uzavření smluv o splátkovém limitu. Uvedl, že doklad totožnosti žalovaného není evidován v Databázi stratených a odcudzených dokladov. Možnost, že žalovaného vyfotila s dokladem totožnosti třetí osoba považuje za spekulativní. Uvedl, že pokud soud nebude mít za prokázaná skutková tvrzení v žalobním návrhu, trvá na nároku vyplývajícího z právního titulu bezdůvodného obohacení.4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:5. Z dohody o restrukturalizaci ze dne 1. 9. 2023, smlouvy o splátkovém limitu ze dne 29. 5. 2021, smlouvy k službě , Anonymizováno, ze dne 30. 4. 2021 a všeobecných obchodních podmínek , Jméno žalobce, . soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 9. 2023 za použití prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva, jíž byly konsolidovány dlužné částky v celkové výši 43 603,82 Kč. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou jistinu spolu se smluvním úrokem ve výši 20 % ročně v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 633,04 Kč.6. Z vyúčtování , Anonymizováno, účtu za říjen 2023 soud zjistil, že žalovanému byla účtována splátka dluhu ve výši 1 633,04 Kč a dále mu byla účtována smluvní pokuta ve výši 838,03 Kč a poplatky z prodlení z prodlení v celkové výši 814 Kč. Dle výpisu žalovaný na dluh neuhradil ničeho.7. Z vyúčtování , Anonymizováno, účtu za listopad 2023 soud zjistil, že žalovanému byla účtována splátka dluhu ve výši 1633,04 Kč a dále mu byla účtována smluvní pokuta ve výši 740,98 Kč a poplatky z prodlení z prodlení v celkové výši 814 Kč. Dle výpisu žalovaný na dluh neuhradil ničeho.8. Z vyúčtování , Anonymizováno, účtu za prosinec 2023 soud zjistil, že žalovanému byla účtována splátka dluhu ve výši 1633,04 Kč, dále mu byla účtována zasplatněná částka úvěru ze smlouvy o splátkovém limitu ve výši 40 245,57 Kč, smluvní pokuta ve výši 12 493,96 Kč a poplatky z prodlení v celkové výši 4 838 Kč. Dle výpisu žalovaný na dluh neuhradil ničeho.9. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 8. 2024 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na dluh ve výši 63 235,72 Kč s příslušenstvím a vyzval jej k jeho zaplacení do 7 dnů od datace výzvy. Dle potvrzení podání byla upomínka odeslána dne 8. 8. 2024.10. Z přehledu restrukturalizovaného dluhu ze dne 1. 9. 2023 se podává, že celková dlužná částka žalovaného byla 43 603,82 Kč.11. Z fotografií občanského průkazu a žalované držící tento občanský průkaz se podává, že jde o stejnou osobu.12. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora označená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovaným, bylo svým charakterem spotřebitelskou úvěrovou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. ve spojení s § 2395 a násl o.z., neboť žalobce poskytl žalovanému možnost konsolidace existujících dluhů žalovaného a žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky uhradit za podmínek stanovených dohodou o restrukturalizaci.21. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.22. V posuzované věci žalobce zjišťoval a posuzoval schopnost úvěruschopnost žalovaného zcela nedostatečně. Ohledně příjmů a výdajů žalovaného se žalobce zjevně spokojil s prohlášením žalovaného, nijak údaje, které uvedl, neověřoval a aktivně ani nevyvinul žádnou snahu zjistit, zda žalovaný dosahuje tvrzeného příjmu a má výdaje v tvrzené výši. Přitom právě příjmovou a výdajovou stránku úvěrované osoby má žalobce povinnost zkoumat, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji a tedy jaká je reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Skutečnost, že již v době konsolidace měl žalovaný problém splácet splátky z dosavadních dluhů, byť ve vyšší výši, pouze podporuje závěr o tom, že žalobce měl být v posuzování úvěruschopnosti ostražitější a příjmy a výdaje žalovaného řádně zkoumat. Relevantní důkazy o zkoumání úvěr