38 C 61/2025-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 13. 1. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s odůvodněním, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, (původně , právnická osoba, .) probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy a na základě tohoto jednání právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 20 000 Kč, a to v platbě ze dne 6. 12. 2022 ve výši 3 000 Kč, v platbě ze dne 8. 12. 2022 ve výši 2 100 Kč a 1 800 Kč, v platbě ze dne 9. 12. 2022 ve výši 2 000 Kč, v platbě ze dne 12. 12. 2022 ve výši 2 600 Kč a 3 000 Kč, v platbě ze dne 14. 12. 2022 ve výši 1 000 Kč a 1 500 Kč a v platbě ze dne 15. 12. 2022 ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se bez spravedlivého důvodu obohatil o tyto částky a právnímu předchůdci žalobce, ani žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovaný postoupena, na svůj dluh nezaplatil ničeho. Žalobce má tedy nárok na vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili).4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , zaslala na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, dne 6. 12. 2022 částku 3 000 Kč, dne 8. 12. 2022 částku 1 800 Kč a 2 100 Kč, dne 9. 12. 2022 částku 2 000 Kč, dne 12. 12. 2022 částku 2 600 Kč a 3 000 Kč, dne 14. 12. 2022 částku 1 500 Kč a 1 000 Kč a dne 15. 12. 2022 částku 3 000 Kč.6. Z výpisu běžného účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že pod variabilním symbolem , var. symbol, byla dne 7. 12. 2022 připsána částka 3 000 Kč, dne 8. 12. 2022 částka 1 800 Kč, dne 9. 12. 2022 částka 2 100 Kč, dne 12. 12. 2022 částka 2 000 Kč, dne 12. 12. 2022 částka 2 600 Kč, dne 13. 12. 2022 částka 3 000 Kč, dne 14. 12. 2022 částka 1 500 Kč, dne 15. 12. 2022 částka 3 000 Kč a dne 15. 12. 2022 částka 1 000 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 16. 8. 2024 soud zjistil, že původní věřitel žalovaného, společnost , právnická osoba, , postoupla svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., a ta ji smlouvou z 27. 8. 2024 postoupila na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena přípisem z 7. 9. 2024.8. Žalobce žalovaného před podáním žaloby písemně na existenci dlužné částky upozornil a vyzval jej k úhradě dluhu upomínkou datovanou dne 7. 9. 2024. Dle podacího lístku byla žalovanému zaslána dne 7. 9. 2024.9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, se obohatil o částku 20 000 Kč, kterou mu právní předchůdce žalobce prokazatelně v průběhu měsíce prosince 2022 (od 6. 12. 2022 do 15. 12. 2022) zaslal na jeho účet č. , č. účtu, , jak vyplynulo z výpisu tohoto běžného účtu žalovaného a žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovaným platně postoupena, dluh ani na jeho písemnou výzvu nevrátil. Respektive nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na straně žalovaného), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost, aby žalobci vydal to, oč se bezdůvodné obohatil, tedy povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč.12. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil (byl žalobcem vyzván k zaplacení), dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalovanému právo na zaplacení příslušenství z bezdůvodného obohacení, jak se podrobněji podává z výroku I.13. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 515 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny:- soudním poplatkem ve výši 800 Kč,- v odměně právní zástupkyně žalobkyně v částce 1.200 Kč za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) ve výši 400 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění,- částkou 300 Kč za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu,- částkou 315 Kč za daň z přidané hodnoty. Zástupce žalobce je plátcem DPH.Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).