42 C 126/2025-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.11.2024 se žalobce domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 36.308 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, ve které se žalovaný zavázal zaplatit za odběr plynu sjednanou cenu. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení faktury č. , tel. číslo, na částku ve výši 36.755 Kč, žalovaný však uhradil dlužnou částku pouze částečně, zbývajícího plnění se žalobce domáhal soudní cestou.2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil.3. Podáním ze dne 12.6.2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky ve výši 8.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 22.3.2025 do zaplacení pro započtení pohledávky žalobce vůči pohledávce žalovaného na vrácení přeplatku za sdružené služby dodávky elektřiny. Soud v uvedeném rozsahu řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas samostatným podáním) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (prokázáno touto smlouvou). Žalobce se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal platit za tuto dodávku ujednanou cenu (prokázáno smlouvou). Žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou č. , tel. číslo, ze dne 10.6.2024, se splatností ke dni 24.6.2024, cenu za sdružené služby dodávky plynu v období od 1.10.2023 do 3.6.2024 v částce 78.755,98 Kč včetně DPH, od které žalobce odečetl započtené zálohy zaplacené žalovaným ve výši 42.000 Kč. Celkem tak žalovaného vyzval k úhradě částky 38.755 Kč. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil dne 2.9.2024 částku ve výši 447 Kč.6. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zbytku dlužné částky výzvou ze dne 4.10.2024 (prokázáno výzvou včetně podacího lístku). Žalovaný však dlužnou částku dosud neuhradil.7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“) a dále zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jelikož se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.8. Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.9. Právním posouzením věci soud dovodil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 energetického zákona, podle které měl žalobce povinnost řádně dodávat žalovanému plyn do odběrného místa a žalovaný byl oproti tomu povinen zaplatit žalobci sjednanou cenu dle vyúčtování. Zatímco žalobce dostál svému smluvnímu závazku, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednané ceny za dodávky plynu, když na výše uvedenou splatnou fakturu vystavenou žalobcem uhradil dne 2.9.2024 pouze částku ve výši 447 Kč. Jelikož žalobci následně vznikl dluh vůči žalovanému představující přeplatek ceny za sdružené dodávky elektřiny do odběrného místa, žalobce započetl pohledávku na zaplacení žalované částky vůči pohledávce žalovaného na vrácení přeplatku (§ 1982 o. z.); v tomto rozsahu vzal žalobce žalobu částečně zpět a soud řízení částečně zastavil. Ve zbývajícím rozsahu soud shledal žalobu jako důvodnou, v plném rozsahu jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 28.085 Kč (výrok I.).10. Jelikož žalovaný řádně a včas dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení. K procesnímu úspěchu žalobce soud uvádí, že ve vztahu k částce 28.085 Kč s příslušenstvím byl žalobce procesně úspěšný, neboť soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Řízení ve vztahu k částce 8.250 Kč s příslušenstvím bylo zastaveno výše uvedeným usnesením soudu, a to z důvodu částečného zpětvzetí žaloby. Žalobce k částečnému zpětvzetí přistoupil poté, co sám aktivně započetl vlastní pohledávku na zaplacení částky 36.308 Kč (zčásti) oproti pohledávce žalovaného na vrácení přeplatku na ceně za dodávku elektřiny. V případě zastavení řízení se režim náhrady nákladů řízení odvíjí od § 146 odst. 2 o. s. ř., dle kterého hradí náklady řízení ten z účastníků, který zastavení řízení zavinil. Dle stejného ustanovení dále platí, že náhradu nákladů řízení je povinen hradit žalovaný, byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. V posuzovaném případě bylo řízení částečně zastaveno, jelikož žalobce započetl svou pohledávku vůči pohledávce žalovaného; původní návrh byl přitom podán důvodně. Soud má proto za to, že i v rozsahu částky 8.250 Kč s příslušenstvím byl žalobce procesně úspěšný a náleží mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení.12. Při výpočtu náhrady nákladů řízení soud aplikoval zejména § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Ohledně úkonu právní služby spočívajícího v částečném zpětvzetí již soud vycházel z § 8 a násl. a. t., jelikož se již jednalo o individualizovaný úkon učiněný v reakci na změny (tzn. započtení pohledávek), které v průběhu řízení nastaly. Náklady žalobce v předmětné věci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.453 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 500 Kč (§ 14b odst. 1 a. t.) a dále odměnu za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí) po 2.580 Kč (§ 8 odst. 1 a. t.); dále náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 a. t.) a za jeden úkon právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.) a účtovanou DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 7.297,30 Kč, kterou soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce.