42 C 26/2024-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce ze dne 23.11.2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 24.705 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobce s žalovaným uzavřel distančně formou elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž se žalobce zavázal, že poskytne žalovanému peněžní prostředky do výše 20.000 Kč coby nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše úvěrového limitu. Smluvně bylo zakotveno úročení měsíční úrokovou sazbou ve výši 40 %. Splácení měsíčních úrok sjednání ke každému 6. dni v měsíci, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) sjednána ve výši 5.543.35 %, tento vypočet RPSN založen na předpokladu, že žalovaný bude pravidelně ke každému dni i splatnosti hradit měsíční splátky úroku, celková částka k úhradě splacena v závislosti na žalovaným zvolené době splácení.4. Z výpisů z bankovního účtu žalobce vyplývá, že žalobce poukázal bankovním převodem na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve smlouvě dne , datum, částku ve výši 15.000 Kč.5. Dopisem ze dne 6.2.2023 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěru a žádal úhradu dlužné částky 37.048 Kč.6. Z podkladů k přezkumu úvěruschopnosti žalovaného vyplynuly závěry žalobce o tom, že žalovaný je svobodný, bydlení realizuje v pronajatém domě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je základní, živí se jako OSVČ, bez udání oboru pracovní činnosti, s počátkem podnikání v prosinci 2021, s uváděným měsíčním příjmem ve výši 110.433 Kč a měsíčními výdaji ve výši 15.000 Kč; bez zjištěných exekucí a prohlášené insolvence. K tomuto byly založeny výpisy z účtu vedeného na jméno žalovaného za měsíce srpen a září 2022. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním peněžitých závazků z titulu smlouvy o úvěru jej žalobce vyzval k úhradě dlužné částky do 3 dnů, a to předžalobní upomínkou ze dne 15. 10.2.023, podanou na poště téhož dne. Dle podkladů žalobce neuhradil žalovaný z úvěru ničeho.7. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1.1.2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý za jeho účinnosti.8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.10. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Dle ustanovení § 86 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 je povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena nejen na ochranu spotřebitele jako strany smlouvy, ale celé společnosti. V nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. US 4129/18 ústavní soud uvádí: „je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům - tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům - které evidentně poškozují práva svých klientů“. Z uvedeného nálezu pak vyplývá, že pokud soud nezkoumá, zda poskytovatel úvěru splnil svoji povinnost pověřit úvěruschopnost spotřebitele, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu.12. Podle § 87 odst. ZSÚ může spotřebitel namítnout neplatnost úvěrové smlouvy do tří let od jejího uzavření a je-li úvěrová smlouva neplatná je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži.14. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).15. Žalobce uvedl, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédl do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, přičemž neshledal u žalovaného žádný negativní záznam. V rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházel z údajů tvrzených dlužníkem v žádosti o úvěr, podpořených doložením výpisů z účtu za měsíce srpen a září 2022, z nichž měl vyplývat příjem žalovaného. V metodice žalobce k přezkumu bonity klienta je stanoveno, že klientům musí zůstat rezerva 10 % rozdílu doložených příjmů a deklarovaných výdajů kromě řešených splátek závazku, přičemž tato musí odpovídat minimálně životnímu minimu. V dané věci však soud při posouzení předložených podkladů k přezkumu úvěruschopnosti žalovaného mj. zjistil, že v měsíci srpnu 200 z účtu žalovaného odešlo celkem 75.700 Kč na účet společnosti , Anonymizováno, .CZ, tedy na účely sazení apod., dále odešla celkem částka 42.700 Kč na účel označený jako „výpalné“, dále celková částka 44.900 Kč ve prospěch osoby , jméno FO, označené jako „, Anonymizováno, “, dála platby v celkové výši 22.000 Kč označené jako „, Anonymizováno, “ ve prospěch , jméno FO, (ve prospěch jejího účtu zasílány i některé platby označené jako „, Anonymizováno, “), dále byly zjištěny platby označení jako splátka úvěru ve výši 3.000 Kč, platby ve prospěch úvěrující společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . nebo platba označená jako půjčka 1 od, Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., dále zjištěny pravidelné odchozí platby označené jako „, Anonymizováno, “ ve výši 4 x 5.000 Kč v daném měsíci. Příchozí platby byly buď neoznačené, nebo bez uvedení důvodu platby, dále pak zjištěna celková příchozí suma ve výši 208.436,80 Kč od , Anonymizováno, Obdobné složení a zacílení plateb bylo zjištěno z výpisu z měsíce září 2022, zde byl příjem od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 108.453 Kč. Jak je tedy zřejmé, žalobce před poskytnutím úvěru žalovanému neprovedl dostatečné zjištění výdajové situace žalovaného, stejně jako neprozkoumal pravidelnost jeho příjmových plateb. Tento nesoulad v příjmech uváděných a doložených však měl logicky vést žalobce k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného. Žalobce je navíc vázán péčí odbornou ve smyslu § 75 ZSÚ. Žalobce zjištěný stav ohledně výdajů a příjmů žalovaného přesto žádným způsobem neprověřil, např. dalšími výpisy z účtů, daňovým přiznáním apod., kde by mohl ověřit reálné pravidelné měsíční výdaje žalovaného, měsíční aktiva a další skutečnosti týkající se jeho majetkových poměrů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Dle soudu je v tomto ohledu nutné zkoumat především to, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z