42 C 70/2025-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2024 domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 137.888,64 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, ve které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky za účelem konsolidace dřívějších závazků žalované a žalovaná se zavázala vrátit předchůdci žalobce zápůjčku zpět spolu s příslušnými úroky a poplatky. Žalovaná však nehradila zápůjčku řádně a včas. Předchůdce žalobce následně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce, který se nyní soudní cestou domáhá úhrady zbývající dlužné částky spolu s příslušenstvím.2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Právní předchůdce žalobce (společnost , Anonymizováno, která následně k , datum, zanikla fúzí sloučením se společností , právnická osoba, .) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, za účelem konsolidace dřívějších závazků žalované – konkrétně se jednalo o spotřebitelskou půjčku u společnosti , Anonymizováno, ., která byla zkonsolidována v částce 40.000 Kč, a dále o spotřebitelské půjčky u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., které byly zkonsolidovány v částkách 91.000 Kč, 91.000 Kč a 24.000 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Částka 20.000 Kč byla žalované poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalované č. , č. účtu, (prokázáno výpisem z účtu). Předchůdce žalobce tak poskytl žalované zápůjčku o celkové výši 266.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet poskytnutou zápůjčku zpět skrze 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4.165 Kč včetně smluvního úroku a sjednaných poplatků. Úroková sazba činila 10,90 % ročně a RPSN činila 11.46 %.6. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce se předchůdce žalobce zabýval úvěruschopností žalované. Žalobce uvedl, že předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), a kontrolou veřejných databází. Na výzvu soudu ze dne 18. 8. 2025 žalobce uvedl, že předchůdce žalobce díle vycházel z informací poskytnutých žalovanou v „Identifikaci žádosti“, načež tyto informace porovnal s výpisy z rejstříků SOLUS, CBCB a CNCB.7. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas – některé splátky uhradila předchůdci žalobce po splatnosti a některé neodpovídaly výši sjednané splátky (prokázáno výpisy z účtu). Protože žalovaná porušila svou povinnost hradit splátka řádně a včas, předchůdce žalobce zesplatnil zbývající dlužnou částku dne 13. 2. 2024 (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku).8. Dne , datum, předchůdce žalobce a společnost , Anonymizováno, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek. Touto smlouvou byla na společnost , Anonymizováno, postoupena i pohledávka za žalovanou (prokázáno smlouvou včetně příloh). Následně společnost , Anonymizováno, a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, , kterou byla postoupena i pohledávka za žalovanou (prokázáno smlouvou včetně příloh). Žalobce tuto skutečnost oznámil žalované dne 15. 7. 2024 a zároveň žalovanou vyzval k úhradě dlužných částek (prokázáno oznámením a výzvou včetně podacího lístku). Žalovaná zbytek dlužné částky i tak neuhradila.9. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z."), neboť se jedná o právní poměr vzniklý za jeho účinnosti, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda předchůdce žalobce coby věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované coby dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být uzavřena s žalovanou jakožto se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 z. s. ú.). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). Ve smyslu § 86 a § 87 z. s. ú. je pak zjevné, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.15. Žalobce byl soudem vyzván k tomu, aby uvedl a doložil, jaké informace a doklady jeho předchůdce od žalované získal za účelem posouzení její úvěruschopnosti a na jakých závěrech a skutečnostech postavil své stanovisko poskytnout žalované úvěr. Žalobce k výzvě soudu uvedl, že se předchůdce žalobce zabýval úvěruschopností žalované tak, že jednak získal informace přímo o žalované a jednak nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované.16. K prvnímu ze zmíněných však žalobce doložil pouze vyplněnou identifikaci žádosti, ve které žalovaná uvedla, že měla v době žádání o úvěr příjem ze zaměstnání ve výši 21.000 Kč, výdaje na živobytí 5.000 Kč a měsíční splátky úvěrů 4.600 Kč. Žalovaná dále uvedla, že má jedno dítě. Z tvrzení žalobce, z identifikace žádosti ani z jiných předložených listin však není zřejmé, jakým způsobem si předchůdce žalobce tyto údaje ověřil. Pro účely posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom zásadních nevycházet pouze z tvrzených, nýbrž z reálně zjištěných informací o příjmech a výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, 33 Cdo 201/2018 a 33 Cdo 2981/2022). Pokud se věřitel spoléhá pouze na informace tvrzené od spotřebitele, pak nelze takový postup považovat za dostatečné zkoumání a ověřování úvěruschopnosti spotřebitele.17. Pokud žalovaná uvedla, že její příjem dosahuje částky 21.000 Kč a její měsíční výdaje částky 9.600 Kč, předchůdce žalobce měl tyto informace získané od žalované ověřit nahlédnutím do pracovní smlouvy, nájemní smlouvy apod. Z tvrzení žalobce však nevyplývá, že by žalovaná svá tvrzení uvedená v identifikaci žádosti dokládala či že by předchůdce žalobce k tomuto žalovanou vyzval. Soud k tomuto dodává, že z předložených výpisů z účtu, které žalobce soudu předložil za účelem prokázání částečných úhrad dluhu a čerpání úvěru, vyplývá, že skutečný čistý měsíční příjem žalované se v době před podáním žádosti o úvěr pohyboval mezi částkami 15.000 Kč až 19.5