44 C 90/2025-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 8. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 38.433,16 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 72.600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne 3. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 24. 11. 2025. Na úvěru byla žalované vyplacena celkem částka 16.518 Kč. Žalovaná na jistinu splatila celkem 18,98 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou denních splátek, proto žalobkyně dne , datum, vypověděla smlouvu. Žalobkyně žalobou požaduje částku 16.499 Kč na dlužné jistině, částku 147.50 Kč jako poplatek za vyplacení tranší úvěru, částku 19.984,46 Kč jako smluvní úrok, částku 1.087,50 Kč jako poplatek za službu „Presto“ a částku 714,70 Kč jako smluvní pokutu (sjednaná smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky od 19. 8. 2024 do 17. 11. 2024). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.2. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě uvedla, že si nejprve zjistila relevantní informace od žalované. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou a informace s tím související. Žalobkyně dále nahlédla do registru bankovních a nebankovních klientských informací. žalobkyně dále vycházela z informací získaných od žalované prostřednictvím licence AISP, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobkyně vycházela z předložených výpisů z účtu a výplatních pásek. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 81.228 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru v poskytnuté výši.3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.4. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.5. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 72.600 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v denních splátkách od 3. 7. 2024 ve výši 51,51 Kč (viz Příloha: Předpis denních splátek). Úroková sazba byla sjednána ve výši 1,016 % denně. Dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Jako volitelný byl sjednán poplatek za službu „Presto“ – 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.6. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalované dle jejího občanského průkazu (fotografie OP žalované). Totožnost žalované byla rovněž ověřena prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu (viz listina nazvaná „Autorizace ověření totožnosti“).7. Z listiny nazvané „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, “ vyplývá, že žalovaná žalobkyni sdělila, že hospodaří v domácnosti sama. Výdaje žalované na půjčky činí 2.000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 3.000 Kč měsíčně a další zbytné výdaje činí 3.000 Kč měsíčně (na další nezbytné výdaje bylo uvedeno 0 Kč). Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované má činit 81.228 Kč a výše čistého příjmu uvedená žalovanou má činit 30.000 Kč. Dále bylo uvedeno, že rezerva žalované pro výdaje činí 650 Kč, vypočítané minimální výdaje 7.685 Kč a disponibilní příjem 22.300 Kč s tím, že posouzení úvěruschopnosti bylo úspěšné.8. V listině nazvané „Identifikované příjmy“ je uvedeno, že byl ověřen měsíční čistý příjem spotřebitele, příjem měl být spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, případné další příjmy měly být doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného měsíčního příjmu má činit 81.228 Kč. Předmětný výpis z bankovní účtu či jiné listiny však soudu doloženy nebyly.9. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalobkyně vyplatila žalované na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, částky 5.000 Kč, 500 Kč, 1.000 Kč, 500 Kč a 1.000 Kč. Dne , datum, žalobkyně vyplatila žalované částky 4.800 Kč a 3.718 Kč. Celkem tedy bylo žalované vyplaceno 16.518 Kč. Uvedené rovněž plyne z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, . Skutečnost, že bankovní účet č. , č. účtu, je bankovním účtem žalované plyne ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, .10. Předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.17. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, p