47 C 133/2025-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce požadoval žalobou zaplatit částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že jako věřitel dne 19. 7. 2024 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce přes webovou stránku www., Anonymizováno, .cz, na základě níž poskytl žalovanému částku 27 598,80 Kč s tím, že v souladu se smlouvou částku 2 401,2 Kč žalovaný zaplatil provozovateli serveru , Anonymizováno, .cz, tj. společnosti , právnická osoba, Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil žalobci jen částku 24 002 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Soud rozhodl mimo jednání se souhlasem účastníků, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“), a z písemných důkazů zjistil následující skutečnosti.3. Účastníci spolu uzavřeli – přes server , Anonymizováno, provozovaný společností , právnická osoba, – dne 19. 7. 2024 smlouvu č. , hodnota, , na základě níž se žalobce zavázal jako věřitel poskytnout žalovanému jako dlužníkovi částku ve výši 30 000 Kč (bezhotovostním převodem do 5 pracovních dnů od účinnosti smlouvy), přičemž žalovaný se za to zavázal zaplatit žalobci celkem částku 48 024 Kč. Dále se ve smlouvě účastníci dohodli, že žalobci náleží jednorázová platba za poskytnutí peněz ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč (ve skutečnosti jde o odměnu zprostředkovateli této smlouvy společnosti , právnická osoba, , viz text níže). Účastníci si sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý dne prodlení z celkové dlužné částky. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu smlouvou č. , hodnota, .4. Žalovaný v souladu se smlouvou (čl. 3.8., 3.9.) za účelem poskytnutí částky od žalobce poslal částku 1 Kč (jakožto „verifikační platbu“) na účet provozovatele portálu www., Anonymizováno, .cz, která byla připsána dne 16. 7. 2024, a to ze svého účtu č. , č. účtu, ; to vše za účelem dání najevo, na jaký účet žalovaný chce poslat částku od žalobce a za účelem prokázání, že jde právě o jeho účet (důkaz: Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba a smlouva z 19. 7. 2024), Anonymizováno, právnická osoba, poskytnutí smluvené částky došlo v následujícím smyslu. Nejprve žalobce ze svého účtu č. , č. účtu, převedl na účet provozovatele portálu www., Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, dne 19. 7. 2024 částku 30 000 Kč (důkaz: Potvrzení o platbě s datem 2. 6. 2025). Následně ve stejný den provozovatel portálu , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, - z částky 30 000 Kč poskytnuté jí žalobcem - převedla na účet žalovaného (č. , č. účtu, ) částku 27 598,80 Kč (důkaz: Potvrzení o platbě s datem 2. 6. 2025).6. Pokud jde o částku 2 401,2 Kč, kterou si provozovatel portálu , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, nechala ve své dispozici z částky 30 000 Kč jí převedené žalobcem, šlo o odměnu této společnosti za činnost provedenou ve prospěch žalobce – in concreto zejména za prověření zájemce o financování v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, vyhotovení smluvní dokumentace a zajištění jejího uzavření, zaslání upomínek dlužníkovi v případě jeho prodlení (důkaz: Smlouva o spolupráci vyhotovená společností , právnická osoba, ).7. Žalobce – respektive provozovatel portálu , Anonymizováno, .cz společnost , právnická osoba, za žalobce – zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy mezi účastníky následovně.8. Žalovaný nebyl před uzavřením smlouvy v exekuci ani insolvenci (důkaz: výpis z Centrální evidence exekucí z 19. 7. 2024).9. Žalobce (respektive společnost , právnická osoba, ) měl k dispozici před uzavřením smlouvy výpis z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc duben a květen roku 2024. Z těchto výpisů z účtu žalobce usoudil, že žalovaný má zajištěný pravidelný měsíční příjem od společnosti , Anonymizováno, v průměrné výši 43 706 Kč.10. Pokud jde o otázku zkoumání výdajů žalovaného žalobce před uzavřením smlouvy mezi účastníky, žalobce k výzvě soudu ze dne 4. 7. 2025 (č. l. 12) uvedl, že „V těchto výpisech posuzoval žalobce jak příjmovou stránku, tak i výdajovou stránku žalovaného… Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že část jeho výdajů pokrývá běžné životní potřeby (např. platby ve prospěch: Tesco, Billa, foodora.cz apod.), a zbylá, velká část jsou výdaje nezávazné, plně regulovatelné žalovaným, kdy velká část výdajů pokrývá záliby/volný čas žalovaného (např. platby ve prospěch: GECO, paymentico.com, NETFLIX.COM, HBO MAX, SkyShowtime Limited, Google Play Apps HELP.MAX.COM, PRESSMEDIA , adresa, .S.R apod.)“.11. Žalobce dne 26. 11. 2024 odeslal žalovanému předžalobní výzvu (důkaz touto výzvou a podacím lístkem).Právní posouzení12. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně.13. Předně soud nesouhlasí s názorem žalobce, že na vztah účastníků nelze aplikovat smlouvu o spotřebitelském úvěru.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění ke dni uzavření shora uvedené smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Spotřebitelský úvěr tak je definován mj. odkazem na jeho zprostředkovaní, jak plyne z § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právě o tuto situaci se v posuzovaném případě jednalo, neboť žalovanému jako spotřebiteli byl společností , právnická osoba, zprostředkován úvěr. Ostatně k obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud např. ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2919/2022, v němž uvedl, že o spotřebitelský úvěr jde nejen v případě poskytnutí finanční služby spotřebiteli, ale i v případě jejího zprostředkování spotřebiteli. O spotřebitelský úvěr se tedy jedná i tehdy, pokud v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel. V takovém případě jde o spotřebitelský úvěr, i když věřitelem ze smlouvy, ve které se tento úvěr sjednává, není poskytovatel. Obě tyto situace jsou tak dle (správného) názoru Nejvyššího soudu rovnocenné.16. Společnost , právnická osoba, zajistila kontakt mezi žalobcem a žalovaným, vytvořila vlastní smlouvu, zajistila platformu, prostřednictvím které byla smlouva mezi žalobcem a žalovaným uzavřena, zavázala se ověřit schopnost žalovaného splácet úvěr, za své služby si nárokovala (a též obdržela) odměnu, přičemž peněžní prostředky z úvěru byly žalovanému poskytnuty prostřednictvím účtu této společnosti. Tato činnost má charakter zprostředkování spotřebitelského úvěru ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť společnost , právnická osoba, přinejmenším oběma stranám nabídla možnost sjednat spotřebitelský úvěr a provedla přípravné práce směřující k jeho sjednání (vyhotovení textu smlouvy, závazek zajistit informace ohledně zájemce o úvěr z insolvenčního rejstříku apod.), to vše na účet žalobce, která úvěr poskytl. Společnost se dokonce podílela i na vlastním plnění ze smlouvy o úvěru, neboť k převodu peněz od žalobce k žalovanému došlo prostřednictvím jejího účtu. Okolnost, že uvedená společnost při tom nejednala výslovně jménem některého ze subjektů smlouvy, vyplývá z mechanismu uzavírání smlouvy, který byl nastaven tak, aby vytvářel dojem, že smlouva byla uzavřena na zdánlivě neutrálním elektronickém tržišti („platformě“) bez jakékoliv ingerence ze strany společnosti , právnická osoba, Ve skutečnosti však tato společnost přispěla k uzavření smlouvy oběma stranám. Tudíž ji nelze jen proto upřít roli zprostředkovatele spotřebitelského úvěru. Takový výklad by se nesrovnával se smyslem a účelem celého zákona o spotřebitelském úvěru, kterým je především ochrana spotřebitele.17. Shodně už je v soudní praxi postupováno i ohledně právě společnosti , právnická osoba, a smluv uzavřených mezi dvěma nepodnikajícími fyzickými osobami přes právě „portál“ www.julu.cz. Tu soud odkazuje – ve smyslu i § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) - například na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 4. 2024 sp. zn. 95 Co 9/2024, rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 3. 2024 sp. zn. 47 Co 17/2024 či Krajského soudu v Brně – pobočka , adresa, ze dne 27. 11. 2024 č. j. 59 Co 248/2024-94 (tyto rozsudku jsou dostupné např. na www.beck-online.cz).18. Soud proto dospěl k právnímu závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru (tj. nikoli o zápůjčce) ve smyslu § 2395 o. z. („Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“), podléhající zákonu o spotřebitelském úvěru. Právní kvalifikaci smlouvy jakožto smlouvy o úvěru soud učinil mj. na základě toho, že peníze žalobce žalovanému nepředal současně s uzavřením smlouvy, ale až po uzavření smlouvy, což je rys smlouvy o úvěru. Smlouva o zápůjčce nabývá účinnosti až po předání peněz (či jiné libovolné movité věci), jedná se proto o tzv. smlouvu reálnou. Smlouva o úvěru vzniká jejím uzavřením nezávisle na tom, zda k předání finančních prostředk