116 C 234/2025-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dvou peněžitých nároků představujících úhradu ceny za sdružené služby dodávky elektřiny poskytnuté žalovanému na základě smluvního vztahu vzniklého mezi účastníky. Současně požadoval i zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním těchto pohledávek.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce i žalovaný s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne 8. listopadu 2023 soud zjistil, že jejím předmětem byl závazek žalobce dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , Anonymizováno, , nacházejícího se na adrese , adresa, , a současně zajistit distribuční a související služby. Žalovaný se podle této smlouvy zavázal hradit cenu dodávky elektřiny podle ceníku platného pro produkt „Klasik – Komplet elektřina MAX“ bez závazku a dále cenu regulovaných distribučních služeb stanovených cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu pro distribuční sazbu D01D.4. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne 6. srpna 2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za dodávku 5 333 kWh elektřiny za období od 9. listopadu 2023 do 31. července 2024 v celkové výši 36 395,96 Kč po odečtení uhrazených záloh. Žalovaný tuto částku dosud neuhradil. Dále z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne 6. ledna 2025 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za dodávku 1 426 kWh elektřiny za období od 1. srpna 2024 do 31. prosince 2024 ve výši 6 198,55 Kč, přičemž ani tuto částku žalovaný neuhradil.5. Z příloh obou faktur je zřejmé, že ceny byly určeny v souladu se smlouvou a zahrnovaly všechny složky, které jsou součástí regulované i neregulované ceny dodávky elektřiny, tedy platby za distribuované množství elektrické energie, za příkon, za služby provozovateli přenosové soustavy, náklady operátora trhu, příspěvek na podporované zdroje energie, stálý plat za dodávku a dále daň z elektřiny a daň z přidané hodnoty. Soud neshledal, že by účtované položky byly v rozporu s cenovými předpisy nebo smluvním ujednáním.6. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že obě pohledávky vznikly až po rozhodnutí o úpadku žalovaného. Jedná se tedy o pohledávky, které nelze přihlásit do insolvenčního řízení, a jejich vymáhání nepodléhá zákazu podle § 140c insolvenčního zákona. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 18. března 2025, avšak na tuto výzvu nijak nereagoval a své dluhy neuhradil. Tím se dostal do prodlení, a vznikla tak povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády, a to z částky 6 198,55 Kč od 21. ledna 2025 do zaplacení.7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.8. Skutkový stav zjištěný provedeným dokazování soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaný jako zákazník zavázal platit žalobci jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do dohodnutého odběrného místa, a to včetně distribuce této elektřiny a systémových služeb poskytovaných podle smlouvy (dále jen „cena“). Vzhledem k tomu, že žalovaný výše uvedenou cenu za dodanou elektřinu a služby související s jejím dodáním nezaplatil, zavázal ho k tomu soud, tímto rozhodnutím.9. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, vzniklo mu tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud má zato, že se ve věci jedná o formulářovou žalobu. Formulářový charakter tohoto typu žaloby spočívá v totožnosti argumentace žalobce, z níž odvozuje svůj nárok Soud tak přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu zaplaceného poplatku ve výši 1 704 Kč, odměnu právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci po 700 Kč, 3x paušální náhradu režijních výloh advokáta po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby), 21 % DPH, celkem 4 608 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce.11. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.