ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2026:116.C.271.2025.1 Datum: 2026-04-30 Předmět: o 10 036,95 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. náklady řízeníadvokátní tarifnáhrada nákladů
O co šlo: o 10 036,95 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 142a z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb.,)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 9. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 036,95 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které právní předchůdce žalobce zřídil a vedl pro žalovaného běžný účet. Dne 2. 2. 2024 byla mezi účastníky uzavřena Dispozice ke smlouvě, kterou byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr , Anonymizováno, ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržovat sjednané podmínky a platit sjednané ceny za služby a produkty dle sazebníku. Jelikož na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, zrušil právní předchůdce žalobce žalovanému poskytování kontokorentu, debetní zůstatek převedl na nově otevřený úvěrový účet a umožnil žalovanému splácení ve splátkách. Dlužná částka byla úročena úrokem pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 12 % ročně. Žalovaný však dlužnou částku nesplácel, a proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 3. 2. 2025 zesplatnil. Žalovaný nezaplatil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 25. 8. 2025. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné jistiny (nepovoleného debetu) ve výši 6 736,95 Kč, poplatků ve výši 3 300 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 254,81 Kč a úroku ve výši 12 % ročně s úrokem z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 5. 8. 2008 uzavřel právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dříve , právnická osoba, ) s žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému zřízen a veden běžný účet. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník. Dne 2. 2. 2024 byla uzavřena Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr , Anonymizováno, s možností přečerpání běžného účtu až do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit výši poskytnutého úvěrového limitu a hradit sjednané poplatky a ceny. Protože na běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 6 736,95 Kč, převedl právní předchůdce žalobce ke dni 21. 8. 2024 nepovolený debet na nově otevřený úvěrový účet. Upomínkou ze dne 5. 10. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a upozorněn na zpoplatnění upomínky poplatkem ve výši 600 Kč. Následující upomínky ze dne 25. 11. 2024, ze dne 12. 12. 2024 a ze dne 11. 1. 2025 byly zpoplatněny částkou ve výši 800 Kč. Žalovaný vzniklý nepovolený debet ani přes upomínky nevyrovnal, jak je patrné z předložených bankovních výpisů, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a celou dlužnou částku ke dni 3. 2. 2025 zesplatnil. O zesplatnění byl žalovaný informován v dopise ze dne 5. 2. 2025, ve kterém byl současně vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na její další úročení. Oznámení o zesplatnění bylo zpoplatněno částkou ve výši 300 Kč. Výše jednotlivých poplatků byla uvedena v sazebníku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 postoupil právní předchůdce žalobce s účinností ke dni 21. 5. 2025 pohledávku na žalobce. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele informován dopisem ze dne 27. 5. 2025, jenž byl žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslán dne 6. 6. 2025. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě následné předžalobní upomínky ze dne 25. 8. 2025 odeslané dle předloženého podacího lístku téhož dne. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 6 736,95 Kč, poplatků ve výši 3 300 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 254,81 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 736,95 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 036,95 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru dle § 2395 až 2400 občanského zákoníku, podle něhož platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky a současně se zavázal nepřekročit výši sjednaného limitu. V důsledku porušování smluvních povinností ze strany žalovaného právní předchůdce žalobce nepovolené přečerpání ke dni 21. 8. 2024 převedl na nově otevřený úvěrový účet a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný ani přesto dlužnou částku nezaplatil, a proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 3. 2. 2025 zesplatnil. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a ani jinak tvrzení žalobce nerozporoval, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 036,95 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 254,81 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 6 736,95 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 036,95 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 400 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 500 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 315 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.7. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.