29 C 200/2025-31 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 15 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně, že jeho výdaje jsou 7 555 Kč měsíčně, právní předchůdce žalobkyně je ověřil, a sám výslovně uvedl, že žádné důkazy k tomu nemá k dispozici, že popř. se žalovaný plněním právního předchůdce žalobkyně ze smlouvy bezdůvodně obohatil. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek, to vše v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, první 5. kalendářním dnem od uzavření. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného započteno na dlužnou částku ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci neplnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Dlužná částka ze smlouvy tak nyní činí 15 000 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 15 000 Kč s úrokem 1 233,5 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení 966,88 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a právní předchůdce žalobkyně to i oznámil žalovanému. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky dle žaloby, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, a došla žalovanému, jinak že podá žalobu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci soud nenařídil jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto nevyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaný sice sdělil právnímu předchůdci žalobkyně, že jeho výdaje jsou 7 555 Kč měsíčně, právní předchůdce žalobkyně je však nijak neověřil, sám výslovně uvedl, že žádné důkazy k tomu nemá k dispozici.Dále z výpisu z obch. rejstříku, smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že přesto poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek, to vše v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, první 5. kalendářním dnem od uzavření. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného započteno na dlužnou částku ze smlouvy.Z tabulky umoření soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechal v plné ujednané výši. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci neplnil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného.Z předžalobní výzvy, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 16. 4. 2025, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne , datum, . Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechal ve výši 15 000 Kč a žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 0 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 15 000 Kč.Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 5 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky cca 3 000 měsíčně). Žalovaný jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil právnímu předchůdci žalobkyně celkem, však nevrátil. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil.Ze smlouvy o postoupení, včetně přílohy, oznámení o postoupení, včetně přílohy, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a právní předchůdce žalobkyně to i oznámil žalovanému.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako sp