29 C 337/2024-33 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 14 060 Kč s úrokem z prodlení specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaný sdělil žalobkyni, jaké má, žalobkyně je ověřila, sama výslovně uvedla, že nic doplňovat za tvrzení a důkazy nebude, má popřípadě za to, že je neplatná, proto nechť žalovaný vrátí to, oč se bezdůvodně obohatil. Poté dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránekwww., Anonymizováno, a SMS smlouvu o úvěru, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, . (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky 3 250 Kč, to vše nejpozději do 20. 10. 2023. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalovanému bude započteno na dlužnou částku ze smlouvy. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje zaplatit vyjmenované účelně vynaložené náklady v ujednané výši, popř. další náklady, a smluvní pokutu. Dále, že veškeré dosud vyúčtované poplatky se stávají součástí jistiny. Žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechala v plné ujednané výši. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním žalobkyni vzniklo právo na účelně vynaložené náklady za zaslání písemné výzvy z 27. 10. 2023, 3. 11. 2023, 10. 11. 2023, 19. 11. 2023 a z 4. 12. 2023, tj. 5 po 500 Kč, celkem tedy ve výši 2 500 Kč, a také mu vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši celkem 2 860 Kč. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy celkem 4 550 Kč. Žalobkyně započetla plnění žalovaného dle smlouvy. Dlužná částka ze smlouvy tak činí celkem 14 060 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 13 250 Kč, účelně vynaložených nákladů 810 Kč, smluvní pokuty 2 860 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 13 250 Kč od 21. 10. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky dle žaloby výzvou z 2. 7. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, a došla žalovanému.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci soud nenařídil jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Ze zákaznické karty soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto nevyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaný sdělil žalobkyni, jaké jsou, žalobkyně je však rozhodně neověřila, sama výslovně uvedla, že nic doplňovat za tvrzení a důkazy nebude, má popřípadě za to, že jsou neplatné, nechť žalovaný vrátí to, oč se bezdůvodně obohatil.Dále z výpisu z obch. rejstříku, kopie obč. průkazu, výpisu z běžného účtu, smlouvy o zápůjčce, Všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, . a upomínek soud zjistil, že přesto poté dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek , Anonymizováno, a SMS smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky 3 250 Kč, to vše nejpozději do 20. 10. 2023. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalovanému bude započteno na dlužnou částku ze smlouvy. Žalobkyně započetla plnění žalovaného dle smlouvy. Žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy celkem 4 550 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a žalobkyni tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného.Z upomínky, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 2. 7. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne , datum, . Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechala ve výši 10 000 Kč a žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 4 550 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 5 450 Kč. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 2 měsíce (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky cca 3 000 měsíčně). Žalovaný jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaný ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnil žalobkyni celkem, však nevrátil. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne