11 CO 189/2022-146 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaslat žalobkyni písemnou omluvu ve znění:„ Česká republika Ministerstvo spravedlnosti se tímto omlouvá paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], že soudy České republiky v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 98/2001 a před dalšími soudy v téže věci nepřiměřenou délkou řízení, jejichž byla paní [jméno] [příjmení] účastnicí, porušily právo paní [jméno] [příjmení] na spravedlivý proces.“, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně za den [datum] (výrok III.) a rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jakož i poskytnutí písemné omluvy, z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 98/2001. Řízení v uvedené věci bylo zahájeno žalobou podanou [právnická osoba] dne [datum] o zaplacení korunového ekvivalentu jistiny ve výši [částka], přičemž (dle [právnická osoba]), tento ekvivalent činil [částka]. Žalovaná částka měla představovat skutečnou škodu ve výši [částka] a ušlý zisk ve výši [částka]. Posledním rozhodnutím ve věci bylo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým byla odmítnuta ústavní stížnost žalobkyně. Uvedené usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná nárok žalobce v rámci šestiměsíční doby neprojednala s odůvodněním, že jí nebyl soudem zapůjčen dotčený spis. 4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 27 C 98/2001 vzal soud prvního stupně za prokázané, že dne [datum] byla [právnická osoba] podána žaloba proti šesti žalovaným, jako žalovaná [číslo] byla označena [jméno] [příjmení]. Následně soud prvního stupně podrobně popsal zjištění, která z uvedeného spisu učinil, s tím, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 nabyl právní moci ve vztahu k zamítavému výroku I. ve vztahu k žalované [jméno] [příjmení] dne [datum]. Dne [datum] Městský soud v Praze rozhodl opravným usnesením, kterým opravil výrok IV. usnesení ze dne [datum] a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. ve vztahu k žalovaným [číslo] změnil tak, že se státu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává a ve vztahu k 3. žalované se zrušuje a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následně byla účastníky podána dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] Nejvyšší soud rozhodl ve věci usnesením ze dne [datum] tak, že dovolání žalovaných [číslo] zamítl. Dne [datum] bylo usnesení Nejvyššího soudu doručeno zástupci 5. žalované. Následně byla ve věci podána ústavní stížnost [jméno] [příjmení] Ústavní soud stížnost odmítl usnesením ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žaloba v namítaném řízení byla žalobkyni (v procesním postavení žalované) doručena dne [datum] - celková délka řízení činila ve vztahu k žalobkyni 17 let a 5 měsíců. 5. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), přičemž odkázal na znění ustanovení, z nichž vycházel (§ 1 odst. 1, § 2, § 3, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1 a odst. 3, a § 14). 6. Ohledně celkové délky řízení soud prvního stupně uzavřel, že ve vztahu k žalobkyni trvala od [datum] do [datum] (kdy jí bylo doručeno rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti), tedy 17 let a 5 měsíců, s tím, že řízení bylo vedeno na čtyřech stupních soudní soustavy, přičemž soud prvního stupně a soud odvolací ve věci opakovaně rozhodoval o procesních otázkách, a to zejména o přerušení řízení. Městský soud ve věci rozhodoval jednou o odvolání proti usnesení o zastavení řízení a dále třikrát o odvolání proti usnesení o přerušení řízení (jednou bylo usnesení soudu o přerušení řízení zrušeno a dvakrát bylo změněno tak, že se řízení nepřerušuje). 7. Dále soud prvního stupně uvedl, že řízení bylo značně složité po skutkové i procesní stránce. Předmětem namítaného řízení byl nárok na náhradu škody, který žalobkyně jakožto zaměstnavatelka uplatnila vůči žalovaným jakožto zaměstnancům, škodu měli žalovaní způsobit porušením pracovních povinností, což bylo zároveň důvodem, proč proti žalovaným bylo vedeno trestní stíhání. Po skutkové stránce bylo řízení komplikováno tím, že bylo třeba rozsáhlého dokazování, ve věci bylo vyslechnuto značné množství svědků, bylo provedeno množství listinných důkazů a byl rovněž zadán znalecký posudek znaleckého ústavu. Po procesní stránce byla věc komplikována zejména tím, že předmět řízení byl ze strany žalobkyně ([právnická osoba]) neustále měněn, opakovaně docházelo k částečným zpětvzetím žaloby a též k návrhům na změnu žaloby. Opakovaně byly ze strany účastníků rovněž podávány návrhy na přerušení řízení do skončení trestního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Po procesní stránce byla věc komplikována i vznesenými námitkami vůči znaleckému ústavu. Procesní složitost řízení byla dána i tím, že na straně žalované vystupovalo celkem šest žalovaných, přičemž v průběhu odvolacího řízení došlo k úmrtí jedné z žalovaných, což bylo důvodem pro přerušení řízení po určitou dobu, následně byla část předmětu řízení ve vztahu k zemřelé žalované vyloučena k samostatnému projednání. 8. Ve vztahu k jednání žalobkyně v průběhu namítaného řízení dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně žádným způsobem nepřispěla k průtahům v řízení, v řízení byla poměrně aktivní, přičemž její procesní podání byla vždy konstruktivní a účelná. Ve vztahu k postupu soudu během řízení soud prvního stupně uvedl, že na délku řízení měla negativní vliv opakovaná přerušování řízení ze strany soudu prvního stupně, která byla následně odvolacím soudem rušena, průtahy v řízení však neshledal. 9. Ve vztahu k významu předmětu řízení pro poškozenou, soud prvního stupně uvedl, že pracovněprávní spory jsou řazeny mezi řízení, kterým se přisuzuje zvýšený význam pro účastníky. Soud prvního stupně (na jedné straně) zohlednil skutečnost, že v daném případě šlo o pracovněprávní spor, kdy se žalobkyně na žalovaných domáhala náhrady škody z titulu porušení pracovních povinností, a poukázal i na výši odškodnění, které žalobkyně požadovala. Na druhé straně bylo dle soudu třeba zohlednit fakt, že v řízení vystupovalo celkem 6 žalovaných, kteří čelili předmětné žalobě společně. Právě uvedené skutečnosti vyhodnotil soud prvního stupně tak, že (vzhledem k nim) není namístě pokládat význam předmětu řízení pro žalobkyni ani za snížený, ani za zvýšený. Z hlediska tohoto kritéria (významu předmětu řízení pro žalobkyni) však soud prvního stupně pokládal za podstatné zohlednit skutečnost, že v období od [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum], kterým byla žaloba z části zamítnuta, a z části bylo rozhodnuto o zastavení řízení, bylo řízení vedeno už jen ohledně náhrady nákladů řízení (meritorně již byla věc pravomocně skončena). V období od [datum] do [datum] byl tudíž význam předmětu řízení pro žalobkyni snížený, neboť v tomto období již nebyla žalobkyně vystavena žádnému riziku neúspěchu ve věci, když bylo zřejmé, že v řízení byla úspěšná, a jednalo se pouze o výši náhrady nákladů řízení, která jí bude přiznána. V této fázi řízení tak soud prvního stupně hodnotil význam předmětu řízení pro žalobkyni jako minimální. 10. Při stanovení výše odškodnění vyšel soud prvního stupně ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Při stanovení výše základní částky vycházel z délky řízení, která činila 17 let a 5 měsíců, s tím, že tuto délku řízení shledal nepřiměřenou. Výši zadostiučinění stanovil odlišně za období od [datum] do [datum], kdy bylo ve věci rozhodováno meritorně a věc tak měla pro žalobkyni zcela jiný význam než poté, co věc již byla meritorně pravomocně skončena a předmětem řízení zůstávaly pouze náklady řízení (období od [datum] do [datum]). Vzhledem k celkové délce řízení stanovil základní částku odškodnění ve výši [částka] (za první 2 roky řízení vždy ½ této částky). Za období do [datum] stanovil soud prvního stupně základní částku [částka]. Tuto částku snížil o 25 % vzhledem ke složitosti řízení, snížení o dalších 20 % učinil proto, že věc byla řešena na všech stupních soudní soustavy, tak dospěl k částce [částka]. Za období od [datum] do [datum] soud prvního stupně rovněž vyšel ze základní částky [částka] za rok trvání řízení (nyní již bez krácení na ½ za první dva roky tohoto období), ale, vedle již zmíněného snížení pro složitost věci a počet stupňů