11 CO 228/2022-225 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že veřejná dražba nedobrovolná konaná dne [datum] v [údaj o čase] hod. na adrese [adresa], jejímž předmětem byly nemovité věci ve vlastnictví žalobce zapsané v k.ú. [obec] u [anonymizováno], [územní celek], na [anonymizováno] [číslo] vedené [stát. instituce], [stát. instituce], je neplatná (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalované 1. na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok II.), žalované 2. částku [částka] (výrok III.) a žalovanému 3. částku [částka] (výrok IV.). 2. Soud prvního stupně (dále též„ soud“) takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné, která se konala dne [datum] (dále též„ předmětná dražba“ nebo„ dražba“). Žalovaná 1. coby dražebník a žalovaná 2. coby navrhovatel spolu uzavřely smlouvu o provedení dražby nedobrovolné, jejímž předmětem byly shora uvedené nemovitosti, které vydražil žalovaný 3. Žalobce uvedl, že mu nikdy nebyla včas a řádně zaslána dražební vyhláška, a je tedy dán důvod neplatnosti dražby ve smyslu zákona o veřejných dražbách. 3. Podáním došlým soudu dne [datum] změnil žalobce tvrzení, když po nahlédnutí do dražebního spisu zjistil, že byl dražební vyhláškou řádně obeslán, a neplatnost dražby shledával v následujících pochybeních: (a) v neexistenci řádných ověřených podpisů na smlouvě o provedení dražby nedobrovolné [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] uzavřené mezi žalovanou 1. a 2. dne [datum] (s tím, že ani [anonymizováno] ani notářská koncipientka nejsou orgánem pověřeným k legalizaci podpisu), (b) v neurčitosti označení příloh smlouvy o provedení dražby, a to nedostatečné specifikaci (s tím, že byl uveden toliko list vlastnictví [číslo] smlouva o postoupení pohledávky), (c) ve skutečnosti, že přílohy ke smlouvě o provedení dražby nebyly k této připojeny, (d) ve skutečnosti, že smlouva o provedení dražby nebyla opatřena přelepkou, (e) ve skutečnosti, že dražba byla vedena pro uspokojení pohledávky dle rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s tím, že ke dni předcházejícímu výplatě výtěžku z dražby činila tato [částka], přičemž však žalovaná 2. vyčíslila svoji pohledávku na částku [částka], když nelze určit, jakým způsobem k této částce žalovaná 2. dospěla a jakým způsobem žalovaná 1. její výši ověřila a ve smlouvě o provedení dražby nejsou uvedeny jiné pohledávky ani dražební spis neobsahuje jiné tituly. Výtěžek dražby činil [částka], přičemž za smlouvy, protokolu ani z dražebního spisu nelze zjistit, na které z jednotlivých složek byl výtěžek započítán. 4. Soud uvedl, jaké důkazy provedl a jaká skutková zjištění z nich učinil (odvolací soud pro stručnost na tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje) a učinil skutkový závěr, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se konala veřejná dražba nedobrovolná, a to pozemku parc. č. st. 27, o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; pozemku parc. [číslo] o výměře 1 732 m2, zahrada, katastrální území Lhota u Medvědic, [územní celek], které vydražil žalovaný 3. 5. V rámci právního posouzení soud uvedl, že z [ustanovení pr. předpisu] o veřejných dražbách“) mimo jiné vyplývá, že soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Splnění podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách současně nelze zaměňovat s povinností upustit od dražby podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách. Doložení okolnosti, že„ navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby“, předpokládá to, že navrhovatel není (ve skutečnosti) dražebním věřitelem (osobou uvedenou v ustanovení § 36 odst. 3 zákona o veřejných dražbách), neboť jeho pohledávka není zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, a doložení tohoto právního stavu (alespoň tak, aby o jeho postavení zástavního věřitele vznikaly důvodné pochybnosti), zatímco nedostatek podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vyjadřuje, že vymáhaná pohledávka (ve skutečnosti) není„ kryta“ žádným z titulů, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení. 6. Žalobu soud posoudil jako včasnou s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), uvedl, že dražba proběhla dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tj. ve lhůtě stanovené zákonem, s tím, že nepřisvědčil námitce žalované 2., že po změně důvodů pro neplanost dražby se (de facto) jednalo o novou žalobu, a proto měla být tato zamítnuta jako opožděná. 7. Ve vztahu k doručení dražební vyhlášky soud uvedl, že bylo prokázáno, že dražební vyhláška byla žalobci zaslána, přičemž na toto žalobce sám v řízení reagoval tak, že měnil důvod neplatnosti dražby. Dražební vyhláška byla žalobci odeslána dne [datum], když tohoto dne byla podána k poštovní přepravě, dne [datum] se dostala do sféry vlivu žalobce. 8. Ohledně žalobcem tvrzené neexistence řádných ověřených podpisů na smlouvě o provedení dražby, že ověření učinily osoby (resp. subjekty) k tomuto neurčené (notářská koncipientka, která k tomu není zmocněna, resp. [anonymizováno], která není státním orgánem), poukázal soud na § 74 notářského řádu, který opravňuje notáře k legalizaci, a na § 19 notářského řádu, který umožňuje notáři pověřit legalizací notářského koncipienta. Dále poukázal na § 1 odst. 1 písm. f) zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování, dle kterého může legalizaci provádět i držitel poštovní licence, kterým [anonymizováno], s.p. je, a uzavřel, že podpisy byly řádně ověřeny. 9. Ve vztahu k tvrzení, že smlouva o provedení dražby nebyla opatřena přelepkou, poukázal soud na § 11 zákona o ověřování s tím, že je-li legalizován podpis žadatele na listině, která je nedílnou součástí souboru listin, jednotlivé listy se pevně spojí do svazku. Způsob spojení listin podle odstavce 2 uvedeného ustanovení stanoví prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 36/2006 Sb. Legalizace se vyznačí na listině, na které je legalizován podpis, formou ověřovací doložky. Jestliže se soubor listin při legalizaci pevně spojuje do svazku, spojí se sešitím, které se přelepí. Přelepka se opatří otiskem úředního razítka z obou stran tak, že část otisku úředního razítka je otištěna na listině. Není-li na listině, na které je legalizován podpis, dostatek místa pro vyznačení ověřovací doložky, vyznačí se ověřovací doložka na samostatném listu papíru pevně spojeném s listinou způsobem uvedeným v odstavci 2 výše uvedeného ustanovení. Soud uzavřel, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že smlouva o provedení dražby smlouva byla opatřena přelepkou notářky Mgr. [jméno] [příjmení]. 10. Námitku žalobce týkající se neurčitosti označení příloh smlouvy o provedení dražby („ list vlastnictví [číslo]“ a„ smlouva o postoupení pohledávky“) shledal soud irelevantní, když ze samotného textu smlouvy plyne, o jakou smlouvu o postoupení pohledávky se jedná (čl. II.) i o jaký list vlastnictví (čl. III.). 11. K tvrzenému nepřipojení příloh ke smlouvě o provedení dražby soud uvedl, že písemná forma, je (podle § 562 odst. 1 o. z.) zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. To platí i pro obligatorní přílohy, které jsou vedeny v elektronickém dražebním spisu, a které (jak bylo prokázáno) byly zkonvertovány. Soud odkázal na [ustanovení pr. předpisu] a uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o provedení dražby byly doloženy všechny zákonem stanovené přílohy v kvalifikované konverzní formě, které byly uloženy do elektronického spisu dražebníka, a ty jsou nedílnou součástí smlouvy. Dále uvedl, že příloha smlouvy neznamená, že je neoddělitelně spojena se samotnou listinou smlouvy, ale toliko signalizuje, že smlouva sama o sobě neobstojí, pokud k ní nejsou přiloženy i listiny dle § 39 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. V řízení bylo prokázáno, že ty listiny existují a existovaly již před samotným uzavřením smlouvy o provedení dražby (konverzní doložka je staršího data než samotná smlouva), byly známy stranám smlouvy o provedení dražby a jsou obsahem dražebního spisu. 12. K tvrzenému zásahu do práv žalobce soud uvedl, že v řízení nebylo prokázáno porušení povinnosti upustit od dražby, ani vydražení předmětu dražby osobou, která je z účasti na dražbě vyloučena, ani porušení podmínek pro navržení