11 CO 278/2022-66 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že se řízení co do částky [částka] zastavuje (výrok I.); že žalovaná je povinna zaplatit žalobci specifikovaný zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok II.); že se žaloba ohledně částky [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ohledně specifikovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá (výrok III.); a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Takto soud prvního stupně (dále též„ soud“) rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Náchodě (dále též„ OS v [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se domáhal též zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním a požadoval náhradu škody odpovídající nákladům na obhajobu. Při ústním jednání dne [datum] byl nárok žalobce na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení vyloučen do samostatného řízení pod sp. zn. 12 C 37/2022, řízení o dalších nárocích je vedeno pod sp. zn. 12 C 41/2021. Za nepřiměřenou délku trestního řízení žalobce požadoval odškodnění ve výši [částka] s příslušenstvím. 3. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na (vedle jiného) zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši [částka]. Žádost byla ze strany žalované shledána částečně důvodnou a žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši [částka]. Mezi stranami bylo dále nesporné, že žalovaná uhradila žalobci částku [částka] dne [datum]. Jelikož žalobce vzal žalobu částečně zpět, soud řízení v tomto rozsahu zastavil (výrokem I. rozsudku). 4. Ze spisu OS v [obec] (sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce (spolu s dalšími dvěma osobami) pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1 a 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství, a pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 2, odst. 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství. Soud velmi podrobně popsal zjištění, která z uvedeného spisu učinil, odvolací soud proto v zájmu stručnosti na tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje, a poukazuje jen na nejpodstatnější zjištění soudu o průběhu řízení. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne [datum] Hlavní líčení se konala [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní (včetně žalobce) uznáni vinnými ze spáchání zločinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1, odst. 4 a dále dle § 254 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku, žalobci byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce trvání 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu po dobu 5 let. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání Krajského soudu v Hradci Králové, který usnesením zrušil napadený rozsudek OS v [obec] z [datum] a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Opatřením z [datum] byl přibrán znalec ke zpracování znaleckého posudku, který byl po opakovaných žádostech znalce o prodloužení lhůty vyhotoven dne [datum]. Následně se konala hlavní líčení ([datum] a [datum]) a dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní včetně žalobce uznáni vinnými ze spáchání zločinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1, odst. 4 a dle § 254 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku, za což byl žalobce odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dobu 4 let. Dne [datum] odvolací soud usnesením (jež téhož dne nabylo právní moci) všechna podaná odvolání zamítl. Dne [datum] byl spis na základě dovolání jednoho z obžalovaných předložen Nejvyššímu soudu, který dne [datum] rozhodnutí KS v [obec] (z [datum]) a rozsudek OS v [obec] ze dne ([datum]) zrušil v celém rozsahu a věc vrátil k novému projednání. Následovalo několik hlavních líčení, soud prvního stupně žádal [obec] ČR o součinnost při doručování žalobci, a dne [datum] vyhlásil rozsudek, kterým byli obvinění včetně žalobce uznáni vinnými ze spáchání přečinu poškození věřitele dle § 222 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku ve spolupachatelství, za což byl žalobci uložen souhrnný trestu odnětí trestu odnětí svobody v délce trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let a 6 měsíců, zároveň byli obžalovaní (včetně žalobce) zproštěni obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Dne [datum] odvolací soud usnesením (které téhož dne nabylo právní moci) odvolání obou obžalovaných (tedy i žalobce) zamítl. K dovolání jednoho z odsouzených Nejvyšší soud dne [datum] zrušil usnesení KS v [obec] (ze dne [datum]) v celém rozsahu a rozsudek OS v [obec] (ze dne [datum]), v rozsahu, jímž byli obvinění uznáni vinnými přečinem poškození věřitele, což odůvodnil též tím, že není zřejmé, jak soudy nižších stupňů dospěly k závěru o výši prospěchu, který obvinění měli svým jednání způsobit. Dne [datum] vyhlásil OS v [obec] rozsudek, kterým byli obvinění (včetně žalobce) zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Vzhledem k tomu, že se státní zástupce i obžalovaní vzdali odvolání, nabyl rozsudek téhož dne právní moci. 5. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), přičemž odkázal na znění ustanovení, z nichž vycházel (§ 1, § 2, § 13, § 22 a § 31a OdpŠk), jakož i na článek 6 odst. 1 sdělení č. 209/1992 Sb. (dále jen„ Úmluva“), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum] (dále též„ Stanovisko Nejvyššího soudu“). Ohledně celkové doby řízení soud prvního stupně shledal, že ve vztahu k žalobci trvala od [datum] (doručení usnesení o zahájení trestního stíhání) do [datum] (kdy bylo řízení pravomocně skončeno). 6. Soud poukázal na skutečnost, že posuzované řízení probíhalo ve věci samé opakovaně na třech stupních soudní soustavy, což nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. K délce řízení přispělo, že hlavní líčení byla opakovaně odročována, aniž by se konala (např. kvůli omluvě svědka, resp. žalobce). Po skutkové i procesní stránce shledal soud věc velmi složitou, když řízení bylo vedeno proti třem osobám, bylo slyšeno množství svědků, byla zpracována odborná vyjádření a znalecký posudek, ve spisu bylo založeno velké množství listin, zejména faktur, smluv či výpisů z účtů, do řízení se přihlásilo několik poškozených. Řízení bylo vedeno pro delikt hospodářské povahy, což se obvykle vyznačuje vyšší mírou sofistikovanosti a složitosti. Ohledně procesní složitosti poukázal na skutečnost, že se konalo množství hlavních líčení a veřejných zasedání, k nimž byli obvinění, jejich obhájci a svědci předvoláváni, proběhla domovní prohlídka, bylo zajištěno větší množství věcí (zejména listin), o čemž byly sepsány protokoly o vydání věci, obviněným byl ustanoven obhájce, bylo rozhodováno o přiznání odměny ustanovenému obhájci, jeden ze spoluobviněných byl zadržen, bylo rozhodováno o jeho vazbě a následně byl propuštěn z vazby na svobodu, účastníci byli vyzýváni k doplnění podání či k vyjádření, byl přibrán znalec ke zpracování znaleckého posudku, řízení bylo ve vztahu k jednomu z obžalovaných zastaveno, neboť ten zemřel. Po hmotněprávní stránce posoudil věc jako standardně složitou, v souhrnu však šlo o řízení složité. Dále soud shledal, že žalobce se na celkové délce posuzovaného řízení podílel, když se mu opakovaně nedařilo doručovat písemnosti, pročež OS musel opakovaně požádat policii o spolupráci, k jednomu hlavnímu líčení se žalobce ani jeho obhájce nedostavili, neboť zapomněli, dále žalobce žádal o pozdější nařízení hlavního líčení z důvodu dovolené, žalobce podal blanketní odvolání, pročež musel být vyzván k jeho doplnění. Význam řízení soud hodnotil jako zvýšený, přičemž u trestního stíhání se zvýšený význam dle Stanoviska Nejvyššího soudu presumuje. Ohledně postupu soudů uvedl, že průtahy v posuzovaném řízení neshledal. 7. Následně soud uzavřel, že celková délka posuzovaného řízení byla nepřiměřeně dlouhá, došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu, který vedl k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá. Požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích shledal oprávněným, když samotné konstatování porušení se nejeví dostačujícím. Na základě kritérií stanovených v § 31a odst. 3 OdpŠk shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu částkou [částka], když vyšel z částky [částka] za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení a dále z částky [částka] za každý další měsíc řízení (tj. [částka]) s tím, že skutkové okolnosti posu