12 CO 369/2019-106 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok ad I.), žalované dále uložil povinnost zaslat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku omluvu tohoto znění: V trestním řízení, vedeném proti Vám u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 0 Nt 702/2017, došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Tímto Vám Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti vyslovuje omluvu za nesprávný úřední postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo zasaženo do Vašich práv a způsobena Vám újma (výrok ad II.) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], k rukám jeho právního zástupce, do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok ad III.). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal náhrady škody ve výši [částka] a poskytnutí zadostiučinění ve formě omluvy s tvrzením, že škoda a újma mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem státního zástupce, který navrhl, aby žalobci bylo uloženo ochranné léčení, přestože již toto ochranné léčení měl uloženo v rámci jiného trestního řízení. Žalobce si v souvislosti s tímto návrhem a v souvislosti se stanovením veřejného zasedání u Okresního soudu Praha – západ zvolil obhájce a za úkony právní služby, převzetí a přípravu obhajoby, poradu s klientem a účast na veřejném zasedání mu uhradil částku [částka], což je odměna za tři úkony právní služby po [částka], tři režijní paušály po [částka] a 21% DPH, jichž se domáhá po žalované a dále se domáhá od žalované omluvy za nesprávný úřední postup. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ve věci není dán odpovědnostní titul, tedy nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí. Potvrdila pravdivost tvrzení, že státní zástupkyně podala dne [datum] Okresnímu soudu Praha – západ návrh na uložení ochranného léčení žalobce ambulantní formou a dne [datum] vzala tento návrh zpět, neboť žalobci již byla ambulantní forma ochranného léčení uložena v souvislosti s jiným trestním řízením. Žalovaná uvedla, že státní zástupkyně nepostupovala v rozporu s právním řádem, když návrh k Okresnímu soudu Praha – západ podala. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 37 T 30/2016, které skončilo zprošťujícím rozsudkem z důvodu, že žalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný. Právní moc zprošťujícího rozsudku nastala [datum]. Současně mu tímto rozsudkem byla uložena [uvedená] [anonymizováno] léčba ambulantní formou. V rámci trestního řízení bylo nařízeno na den [datum] veřejné zasedání, jehož se účastnili žalobce osobně a jeho obhájce Mgr. [jméno] [příjmení], který předložil plnou moc ze dne [datum]. K návrhu státní zástupkyně na uložení ochranného léčení sdělil obhájce žalobce, že žalobci již bylo Obvodním soudem pro Prahu 4 ochranné léčení uloženo, což potvrdila ošetřující lékařka. Následně vzala státní zástupkyně návrh na uložení ambulantní ochranné léčby zpět. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dne [datum] zaplatil žalobce za obhajobu Mgr. [jméno] [příjmení] částku [částka] a z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], matky žalobce, vzal za prokázáno, že žalobce trpí [nemocí] [anonymizováno], s níž se léčí, několikrát byl hospitalizován a jakýkoliv nátlak nebo rozrušení velmi těžce prožívá a rozrušení u něj může vyvolat stav, pro který by musel být hospitalizován. Soudní jednání nesl těžce. Oba skutky, které byly předmětem trestního stíhání, se staly v jednom období, jednalo se o dva dny jdoucí za sebou v období, kdy měl žalobce ataku nemoci a následně byl hospitalizován. Po rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, i když byl obžaloby zproštěn, upadl do špatného stavu a předvolání k veřejnému zasedání ohledně dalšího návrhu na ambulantní léčení na něj značně dolehlo. Podle svědkyně se žalobce domníval, že mu bude uloženo dvojí ochranné léčení, čemuž dobře nerozuměl. Veřejné zasedání, na něž se dostavil, na něj působilo špatně i přes přítomnost jeho lékařky. 5. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k závěru, že v projednávané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočívá v tom, že státní zástupkyně podala opětovný návrh na nařízení ambulantní léčby žalobce, přestože již měl ambulantní léčbu nařízenu. Soud I. stupně dospěl k závěru, že státní zástupkyně měla nahlédnout do evidence a před podáním návrhu na nařízení ambulantní léčby zjistit, zda je proti žalobci vedeno jiné trestní řízení a s jakým výsledkem. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, dopustila se nesprávného úředního postupu. Soud I. stupně v tomto nesprávném úředním postupu shledal odpovědnostní titul, škoda žalobci vznikla za náklady, které uhradil svému obhájci, jehož si zvolil v souvislosti s návrhem na nařízení ambulantní léčby, ve výši [částka]. Soud I. stupně dovodil příčinnou souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem z té skutečnosti, že žalobce si zvolil obhájce v souvislosti s návrhem na nařízení ambulantního ochranného léčení, žalobce byl soudem k veřejnému zasedání obeslán a dostavil se k němu. Státní zástupkyně vzala svůj návrh zpět až po zjištění, že žalobci již bylo ochranné léčení uloženo Obvodním soudem pro Prahu 4. Soud I. stupně dále dovodil vznik nemajetkové újmy ve smyslu § 31a zák. č. 82/1998 Sb., která mu byla způsobena obesláním k veřejnému zasedání v souvislosti s návrhem na uložení ambulantní léčby. Předvolání ohledně návrhu, který již byl pravomocně rozhodnut, hodnotil soud I. stupně jako zásah do osobnostních práv žalobce, když přihlédl k tomu, že žalobce je nemocný, trpí [nemoc] [anonymizováno] a jednání se státními orgány hodnotil jako zatěžující pro žalobce a velký zásah do jeho psychiky zejména vzhledem k tomu, že bylo zbytečné. Soud I. stupně proto žalobci vedle náhrady škody ve výši [částka] přiznal i omluvu za nesprávný úřední postup. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto přiznal plně úspěšnému žalobci, a to za čtyři úkony právní služby, čtyři náhrady hotových výdajů po [částka] a DPH 21 % v celkové výši [částka]. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, v němž uvedla, že ve věci není dán odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu. Zdůraznila, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že státní zástupkyně nepostupovala v rozporu s právním řádem, pokud podala návrh k Okresnímu soudu pro Prahu západ na uložení ochranného léčení, neboť takový návrh nemá zákonem stanovenou formu, ani postup jeho provedení. Žalovaná dále namítla porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce, jehož obhájce byl před konáním veřejného zasedání nahlížet do spisu, věděl z jakého důvodu je veřejné zasedání nařizováno a nic mu nebránilo soud včas o existenci probíhajícího ochranného léčení informovat. Pokud by tak učinil, mohlo být jednání zrušeno již po seznámení se s obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 4. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl. 7. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako správného a zdůraznil, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství [okres] porušila svoji povinnost stanovenou ust. § 2 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, podle nějž každý postup státního zastupitelství musí být rychlý, odborný a účinný atd.. Návrh na uložení ochranného léčení označil za zbytečný úkon, který způsobil žalobci škodu v podobě nákladů na právní zastoupení a pokud by si státní zástupkyně včas ověřila, zda žalobci již nebylo ochranné léčení nařízeno, nevznikla by žalobci škoda ani újma. Postup státní zástupkyně označil žalobce za nesprávný, neodborný a neúčelný. Žalobce namítl, že ani v případě, kdy by právní zástupce žalobce po seznámení se se spisem oznámil soudu, že ochranné léčení již bylo nařízeno, nevedl by tento postup ke snížení škody, pouze by úkon účast na veřejném zasedání byl zaměněn za úkon písemné podání soudu. Podle žalobce však nelze dovozovat, že i v tom případě by se veřejné zasedání dne [datum] nekonalo pro krátký časový prostor. Žalobce dále uvedl, že státní zástupkyni nic nebránilo, aby svůj návrh vzala zpět ještě před konáním veřejného zasedání, když neopodstatněnost svého návrhu si mohla zjistit v rámci přípravy na toto zasedání. Žalobce k tomu uvedl, že prevenční povinnost je třeba vždy vykládat v mezích přiměřenosti, což však dle názoru žalobce žalovaná nečiní, když jí přijde v pořádku, že státní zástupce jako profesionál a osoba s mnohaletou zkušeností podala návrh směřující do základních práv žalobce bez jakékoliv přípravy a po žalobci jako právním laikovi požaduje, aby postupoval obezřet