12 CO 376/2021-119 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, ve výroku II. zamítl žalobu, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých v souvislosti s trestním stíháním žalobce, jenž byl usnesením ze dne [datum] obviněn Policií ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] I, Služby kriminální policie a vyšetřování, 5. odbor obecné kriminality, 1. oddělení obecné kriminality, č. j.: KRPA [číslo] ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže podle ust. § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, dále jen „tr. zák.“ a přečinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle ust. § 234 odst. 1 tr. zák. Pro tyto trestné činy byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále též jen„ obvodní soud“) na žalobce obžaloba. Žalobce byl následně rozsudkem z 23. 7. 2019, sp. zn. 3 T 83/2015, který nabyl právní moci dne [datum], zproštěn obžaloby. 3. Žalobce uplatnil jednak nárok na náhradu škody ve výši [částka] představující náklady na odměnu advokáta a jednak nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. Nemajetkovou újmu odůvodnil tak, že mu trestní stíhání způsobilo velké příkoří v životě, došlo k narušení jeho sociálních a rodinných vazeb, neboť v důsledku„ lichého“ obvinění s ním přestali jeho nejbližší, přátelé a spolupracovníci jednat jako s bezúhonným člověkem. Neoprávněné trestní stíhání výrazně ovlivnilo i ekonomickou stránku života žalobce, často absentoval v práci, což spolu se stresem z trestního stíhání mělo významný vliv na stagnaci jeho pracovní pozice. Neoprávněné trestní stíhání zasáhlo především jeho manželku a syna, kteří žili pod nepředstavitelným tlakem, jak trestní stíhání žalobce dopadne, což se negativně projevilo i na jejich zdravotním stavu. Trestní stíhání trvalo téměř 53 měsíců a s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1976/09, měl za to, že mu náleží satisfakce v peněžní formě. 4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s výše uvedeným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též jen„ OdpŠk“). Nároku na náhradu nákladů trestního řízení vyhověla žalovaná co do částky [částka], když nepřiznala náhradu škody za účast na hlavním líčení dne [datum], jež bylo odročeno bez projednání věci za celý úkon, ale toliko ve výši jedné poloviny, a dále nepřiznala náhradu za veškeré porady po jednání až na porady ze dne [datum] a dne [datum]. 5. U nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci se zároveň omluvila. Nárok žalobce v podobě peněžní satisfakce měla za neopodstatněný, jelikož žalobce byl trestně stíhán pro zvlášť závažného zločinu loupeže podle ust. § 173 odst. 1 tr. zák. a přečinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle ust. § 234 odst. 1 tr. zák., když z opisu rejstříku trestů fyzických osob vyplývá, že se žalobce opakovaně dopouští trestné činnosti a situace probíhajícího trestního stíhání je mu známá. Délku řízení 4 roky a 5 měsíců shledala jako věci přiměřenou, když orgány postupovaly plynule a v řízení bylo vydáno 5 meritorních rozhodnutí ve věci. Vyjádřila pochybnosti nad žalobcem uváděnými dopady trestního stíhání na život žalobce. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl za jiný trestný čin loupeže dne [datum] pravomocně odsouzen, nebyly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě. 6. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu co do částky [částka] z titulu náhrady škody (obhajného) z důvodu plnění žalovanou po podání žaloby. Soud I. stupně usnesením ze dne [datum] řízení ohledně této částky zastavil a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 7. Předmětem řízení pak zůstal nárok žalobce na náhradu škody ve výši [částka] a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím. 8. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 4. - 10. odůvodnění napadeného rozhodnutí), že žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu škody a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne [datum]. 9. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 83/2015 bylo vůči žalobci zahájeno usnesením Policie ČR, vydaném podle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, dále jen „tr. řád“, ze dne [datum], č. j.: KRPA [číslo], o zahájení trestního stíhání pro trestný čin loupeže podle ust. § 173 odst. 1 tr. zák. a trestný čin neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle ust. § 234 odst. 1 tr. zák. Proti tomuto usnesení byla dne [datum] podána stížnost, která byla zamítnuta. Usnesením podle § 160 odst. 1, 5 tr. řádu ze dne [datum], č. j.: KRPA [číslo], byl žalobce obviněn Policií ČR ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže podle ust. § 173 odst. 1 tr. zák. a přečinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle ust. § 234 odst. 1 tr. zák. Proti tomuto usnesení žalobce podal dne [datum] stížnost, která byla zamítnuta. Dne [datum] byla Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Dne [datum] vydal obvodní soud rozsudek, kterým uznal žalobce vinným a uložil mu souhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 roků. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, na základě kterého Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] rozhodl, že napadený rozsudek se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne [datum] byl obvodním soudem vydán rozsudek, kterým znovu uznal žalobce vinným a uložil mu společný trest odnětí svobody na 3 roky s podmíněným odkladem na 5 let. Proti tomuto rozsudku opět žalobce podal odvolání, na základě kterého dne [datum] Městský soud v Praze vydal usnesení o tom, že napadený rozsudek se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozsudkem obvodního soudu ze dne [datum] byl pak žalobce zproštěn obžaloby podle ust. § 226 a) tr. řádu. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum]. 10. Žalobce byl dne [datum] Obvodním soudem pro Prahu 1 pravomocně odsouzen za jiný trestný čin loupeže podle ust. § 173 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody 2 let, jehož výkon byl podmíněně odložen do [datum]. 11. Žalobce se spolu se svým obhájcem dostavil dne [datum] k nařízenému hlavnímu líčení u obvodního soudu, které bylo odročeno na [datum] pro absenci vypracování znaleckého posudku. 12. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byly uskutečněny porady žalobce s jeho právním zástupcem, každá po dobu delší než hodinu, avšak nikdy nepřesahující dvě hodiny. 13. Žalobce s manželkou žili v nejistotě a ve velkém stresu, jak to celé dopadne. Trestní stíhání podepsalo na jeho zdraví, na jeho pracovním i rodinném životě. Špatně spal. S manželkou se hádali, často brečela, zhoršilo se jí astma. Mají autistického syna, kterému se kvůli stresu nemohl plně věnovat. V průběhu trestního stíhání mu zjistili rakovinu, doktorka mu řekla, že jejím spouštěčem bývá stres. Kvůli účasti na jednáních a jiných úkonech orgánů činných v trestním řízení, často chyběl v práci, pak i kvůli stresu a fyzickému a psychickému vyčerpání byl v pracovní neschopnosti. Dvakrát za ním přišla policie do práce a odvedli si ho. To se projevilo i finančně, měli méně peněz, museli si půjčovat od rodiny a kamarádů. Proběhla u něj doma i domovní prohlídka, jíž byl přítomen i syn, před jehož zraky policie žalobce spoutala. Podporu v rodině měl, ale především telefonickou, neboť kromě manželky a syna, všichni žijí v Bulharsku. Manželce se zhoršilo astma. Když byl žalobce zadržen policií v práci a propuštěn až druhého dne, nikdo manželce nic neřekl a nevěděla, co se stane. Žili ve stresu a v nejistotě. Kvůli stresu manželka nezvládala plně péči o autistického syna. 14. Soud I. stupně poté uzavřel, že odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označené trestné činy. Žádnou z výluk uvedených v ust. § 12 OdpŠk pak žalovaná netvrdila. Podle ustálené judikatury zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuz