13 CO 248/2022-157 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že [role v řízení] [anonymizováno] vlastníkem stavby [adresa], jež [anonymizováno] součástí pozemku č.parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Na základě nesporných tvrzení účastníků a skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že mezi [příjmení] správním výborem v [obec] jménem fondu českých zemských statků jako majitelem zemského statku v [část obce] a [anonymizována dvě slova] postavení úřednických a dělnických domků byla dne [datum] uzavřena smlouva o stavebním právu, na základě které bylo družstvu zřízeno stavební právo stavby na části pozemku zemského statku č.k. [číslo] v [část obce], zapsaného ve vložce čís. [číslo] desek zemských za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek smlouvy. [ulice] právo bylo zřízeno na dobu [anonymizováno] let. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem [datum] pachtovné (činži stavební) v částce [částka] čtvrtletně. [příjmení] správní výbor si vyhradil právo počínaje [anonymizována dvě slova] [rok] zvyšovat stavební činži o 10% každých 10 let. Dále bylo ujednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné. Družstvo převedlo kupní smlouvou stavební právo k pozemku č. kat. [číslo] role v [část obce] [obec] a [jméno] [příjmení]. Dědictví po [jméno] [příjmení] nabyl [jméno] [příjmení] včetně stavebního práva k domu [adresa] a st.p. [číslo] p.p. [číslo]. [jméno] [příjmení] prodal [jméno] [příjmení] nedělitelnou ½ domu [adresa] se stavebním právem ke stavební parcele č.kat. [číslo] a zahradě č.kat. [číslo] vše v kat. území [část obce]. [jméno] [příjmení] převedl darovací smlouvou tuto ½ domu se stavebním právem na [jméno] [příjmení], která ji prodala žalovanému; ke kupní smlouvě přistoupil i [jméno] [příjmení], jemuž svědčilo stavební právo k druhé nedělitelné polovině nemovitostí. [role v řízení] [anonymizováno] na listu vlastnictví č [číslo] k datu [datum] zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul [anonymizováno] uveden vznik vlastnického práva ze [ustanovení pr. předpisu] V části C [anonymizováno] zapsáno právo stavby na období [datum] do [anonymizováno] [číslo] k předmětným pozemkům. Na listu vlastnictví [číslo] [územní celek], okres [obec a číslo] jsou vedeny předmětné pozemky ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] - Národního výboru [anonymizována dvě slova]. [obec]. [role v řízení] dne [datum] podal návrh na vklad vlastnického práva ke stavbě, který mu byl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Prahu zamítnut dne [datum]. 3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dovodil, že [role v řízení] má naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na jím požadovaném určení vlastnického práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, protože žalovaný [anonymizováno] jako vlastník domu zapsán v katastru nemovitostí. Uzavřel, že k přechodu vlastnického práva [anonymizováno] k pozemkům a ke stavbě na základě [ustanovení pr. předpisu] na [role v řízení] nedošlo, neboť oproti splnění prvních dvou podmínek: 1. předmětné pozemky byly v rozhodné době ve vlastnictví České republiky a 2. ke dni [datum] měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce - Národní výbor hl. m. [obec], třetí z kumulativních podmínek, že s tímto majetkem obce ke dni [datum] hospodařily, splněna nebyla. [role v řízení] totiž neprokázal faktické hospodaření s tímto majetkem obce ke dni účinnosti [ustanovení pr. předpisu] ([datum]) ani netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by jeho faktické hospodaření plynulo; nevybíral pachtovné ani [anonymizováno] nenavyšoval podle smlouvy o stavebním právu, když pouhá možnost výběru pachtovného, kterou [role v řízení] argumentoval, k prokázání faktického hospodaření nepostačuje. V otázce výkladu pojmu„ hospodaření“ ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] odkázal na judikaturu [název soudu] (rozsudky sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a usnesení sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]) a Ústavního soudu (nálezy sp.zn. [ústavní nález], [ústavní nález] a usnesení sp.zn. [ústavní nález], [ústavní nález]). Dovodil, že předmětný pozemek jak k datu [datum], tak k [datum] reálně užívali právní předchůdci žalovaného, a to nikoli na podkladě svěření pozemků do dočasného užívání ze strany národního výboru, nýbrž na základě vlastního užívacího práva - práva stavby vzniklého podle zákona [číslo] ř. z., které trvalo jak ke dni [datum], tak i ke dni [datum]. Dodal, že se ve svých závěrech shoduje se závěry Městského soudu v Praze shrnutými v jeho rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] dospěl soud prvního stupně k závěru, že [role v řízení] nenabyl vlastnické právo k pozemku vydržením ani mimořádným vydržením (§130 [anonymizována dvě slova], [ustanovení pr. předpisu], § [číslo], § [číslo] [anonymizováno] 2, [ustanovení pr. předpisu], když až do [datum] nijak neprojevil vůli chopit se držby pozemků a nemohl být ani objektivně v dobré víře o tom, že [anonymizováno] vlastníkem předmětných pozemků, neboť zjevně od r. [rok] až do doby podání návrhu na katastr nemovitostí [datum] nečinil cokoliv, z čeho by bylo možné dovodit hospodaření s pozemky a žádný důkaz o tom, že by si v rozhodné době (v r. [rok]) byl alespoň vědom toho, že jsou zde pozemky, které měly přejít z vlastnictví [anonymizováno] na obec, nebyl tvrzen a poukázal v této souvislosti též na nález Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález]. Sporné pozemky nemohl vydržet ani žalovaný, když on ani jeho právní předchůdci nemohli být ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. v dobré víře, že jim sporné pozemky patří, neboť v rámci dědického řízení a i na základě darovací smlouvy a kupních smluv bylo vždy převáděno pouze právo stavby. Této skutečnosti si byl žalovaný vědom, proto také opakovaně žádal o převod pozemků do svého vlastnictví. V řízení bylo tvrzeno i prokázáno, že právní titul držby žalovaného neexistoval, ba co víc, žalovanému bylo známo, že právní titul neexistuje a žalovaný (jeho právní předchůdce) drží celý pozemek z jiného právního titulu. Za takových okolností nebyl žalovaný (jeho právní předchůdci) poctivým držitelem vlastnického práva k pozemku, tedy nemohli pozemek poctivě držet jako vlastníci a nemohli jej ani vydržet, a to ani způsobem předpokládaným ust. [ustanovení pr. předpisu] Dále dovodil, že vzhledem ke zjištění, že na pozemku č.parc. [číslo] byla na základě smlouvy o stavebním právu podle zákona [číslo] ř. z. zřízena stavba rodinného domku ve vlastnictví fyzických osob, pak podle ust. § 2 [anonymizována dvě slova] písm. b) ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] pozemky nebyly způsobilým předmětem přechodu věcí z vlastnictví České republiky podle cit. zákona. Podle § 2 [anonymizována dvě slova] písm. b) ve spojení s ust. [ustanovení pr. předpisu] do vlastnictví obcí přecházely pozemky nezastavěné, dále pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob, s výjimkou pozemků, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání pozemků. Osobní užívání pozemků se do účinnosti [ustanovení pr. předpisu], kterým byl novelizován občanský [ustanovení pr. předpisu], ke dni [datum] řídilo ust. § 198 an. obč. zák. Jednalo se o pozemkově právní užívací institut, jehož prostřednictvím docházelo k realizaci obsahu vlastnického práva [anonymizováno] fyzickými osobami - občany. Jednalo se o užívací institut účelově vázaný k výstavbě rodinného domku, garáže, rekreační chaty, domu s byty v osobním vlastnictví a ke zřízení zahrady. Pojmovým znakem práva osobního užívání pozemku byla trvalost a děditelnost (s účinností ke dni [datum] pak došlo na základě ust. § 872 odst. 1 obč. zák. k ex lege transformaci práva osobního užívání pozemků na vlastnické právo k pozemku, který byl jeho objektem.). Soud prvního stupně proto žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci ([ustanovení pr. předpisu]. 4. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání [role v řízení] i žalovaný. 5. [role v řízení] ve svém odvolání vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že soud prvního stupně žalobu zamítl [anonymizováno] údajný nedostatek jeho aktivní legitimace, resp. se závěrem soudu o údajné nezpůsobilosti pozemků č.parc. [číslo] a č.parc. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek], k přechodu vlastnického práva na [role v řízení] podle [ustanovení pr. předpisu], resp. také [anonymizováno] nesplnění třetí zákonné podmínky [anonymizováno] hospodaření s pozemky- k tomu přechodu vlastnického práva. Namítal, že se měl soud prvního stupně blíže vypořádat s jeho tvrzeními, že s pozemky ke dni [datum] hospodařil ve vlastním slova smyslu prostřednictvím ža