15 CO 203/2020-122 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl a současně rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. 2. Výše uvedeným způsobem rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že žalobce se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] jejímž předmětem bylo obstarání zájezdu do Bulharska pro žalobce a jeho rodinu v termínu od [datum] do [datum] Cena zájezdu byla sjednána na částku [částka] a žalobcem byla v plné výši uhrazena před uskutečněním zájezdu. Žalobce v průběhu zájezdu opakovaně vytýkal delegace žalovaného tyto vady: neodtékající odpad ve sprše, jednotvárné studené snídaně a velmi omezený výběr pokrmu, nedodržování zásad hygieny při servírování snídaní, umístění pokoje přímo nad venkovní diskotékou a s tím související hluk do nočních hodin. Veškeré vady žalobce opakovaně vytýkal již v průběhu zájezdu, a to ústně dne [datum], [datum] a [datum] a následně i písemně prostřednictvím reklamačního protokolu dne [datum]. Na průběh zájezdu měl zásadní vliv i samotný proces reklamace, kdy žalobce opakovaně kontaktoval a urgoval delegátku žalovaného a domáhal se odstranění vad a po celou dobu pobytu však nápravě (vyjma zvýšené teploty servírovaných pokrmů) nedošlo. Žalobce proto považuje za adekvátní slevu z ceny zájezdu celkovou částku ve výši [částka], přičemž výši slevy stanovil s přihlédnutím k tzv. Frankfurtské tabulce. Konkretizoval, že požaduje slevu ve výši 10 % z ceny zájezdu z důvodu vady spočívající v jednotvárných snídaních, velmi omezeném výběru pokrmů a nedodržování zásad hygieny při servírování snídaní, ve výši 15 % ceny zájezdu z důvodu vady spočívající v neodtékajícím odpadu ve sprše, ve výši 20 % z ceny zájezdu z důvodu vady spočívající v nočním hluku. 3. Žalovaná nárok neuznala s tím, že vybavení a uspořádání koupelny zcela odpovídalo standardu ubytovacího zařízení pro danou kategorii a danou lokalitu. Po nahlášení závady údajně neodtékajícího odpadu se hotel tímto zabýval a závada nebyla shledána. Snídaně byla podávána od 8 do 10 hodin, ke konci podávání už se nenosí žádná jídla, což nepředstavuje nedostatek, neboť nelze požadovat, aby bylo donášeno jídlo nové. Je v povaze věci, že ve snídaňovém bufetu se zpravidla servíruje stejné jídlo. Jde-li o noční hluk, pak je obecně známo, že v teplých krajinách s ohledem na celodenní vysoké teploty začíná život až ve večerních hodinách. Proto provoz do 23. hodiny nelze považovat za vadu zájezdu. 4. Soud prvého stupně po provedeném dokazování vyšel z toho, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] účastníkem zájezdu byl žalobce, jeho manželka a 2 děti narozené 2011 a 2014 v termínu [datum] až [datum] za [částka]. V bezprostředním sousedství hotelu se nacházela restaurace se zahrádkou s hudbou, která byla zdrojem hluku do 23. hodiny, okna pokoje žalobce a jeho rodiny vedly směrem k restauraci. V rámci snídaně byly teplé pokrmy servírované bez ohřevu volně na talíři. Hotel žalovaná označila v nabídce jako rodinný. V hotelovém pokoji v místnosti koupelny, kde bylo umístěno WC, sprchový kout a umyvadlo, neodtékala voda po sprchování, bylo třeba ji ručně vytřít mopem. Žalobce vady zájezdu na místě reklamoval. 5. Soud prvého stupně při svém rozhodnutí vyšel z § [číslo] odst. 1, [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 2 a § [číslo] odst. 1 a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Při svém rozhodnutí vyšel soud prvého stupně z toho, že pokud jde o stravování, pak snídaně byly poskytovány v přiměřené podobě, kdy se jednalo o snídaně formou bufetu. Z předložených fotografií vzal za prokázané, že teplé pokrmy mohly být servírovány studené, tak jak popisoval žalobce v účastnickém výslechu a v tomto smyslu tedy nabídka snídaňového bufetu neodpovídala očekávanému standartu, a proto soud přiznal žalobci slevu ve výši 5 %, to je částku [částka]. Pokud se jedná o odpad v koupelně, vzal za prokázané tvrzení žalobce, že tuto situaci bylo třeba řešit pouze vytření mopem, který byl zde umístěn. Jednalo se tedy fakticky o částečném nefunkční WC se sprchou, což lze považovat za podstatnou komplikaci pobytu a soud v této souvislosti přiznal žalobci slevu ve výši 10 %, to je částku [částka]. 6. Pokud jde o hluk také zřejmé, že hotel přímo sousedil s provozovnou, kterou lze zřejmě označit jako restauraci s živou hudbou. Nebylo sporu o tom, že zvýšený hluk ustával ve 23:00 hodin, když žalovaná poukázala na skutečnost, že tuto dobu dle místních předpisů nastává noční klid. Soudu však nebylo zřejmé, proč je za takové místně situace hotel výslovně v nabídce označován jako„ rodinný“, což nelze vykládat než jako vhodný pro pobyt s dětmi, je-li obecně známo, že malé děti mohou obtížně usínat a hluk může pro komfort pobytu dětí a rodičů působit značně rušivě. Účastníky zájezdu ze strany žalobce byly i jeho děti narozené v letech 2011 a 2014 a s ohledem na tzv. frankfurtském tabulky slev, kdy problematický je nejen hluk v noci a v této souvislosti se poukazuje sleva 10 až 40 %, ale i nadměrný hluk ve dne (sleva 5 až 25 %), a protože nebyla vyřešena výměnou pokoje, kterou navrhovala delegátka, a proto soud přiznal slevu ve výši 10 %, to je částku [částka]. V tomto rozsahu proto soud prvého stupně žalované uložil zaplatit výše uvedenou částku a v souvislosti s tím pak rozhodl i o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. 7. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti vyhovujícímu výroku, podala žalovaná odvolání, jímž se domáhala toho, aby změnou rozsudku byla žaloba zamítnuta a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení. V odůvodnění svého odvolání akcentovala, že pokud se jedná o rodinný hotel, hluk z restaurace do 23. hodiny pak poskytnuté ubytování plně odpovídalo uzavřené smlouvě o zájezdu. Žalobce byl při uzavírání smlouvy o zájezdu upozorněn na„ noční život“ v prázdninových letoviscích, který může způsobit vyšší hluk, a to i v nočních hodinách. Žalobce tak musel očekávat jisté hlukové„ znečištění“, nehledě na to, že sám zvolil ubytování s restaurací s terasou a přímo v blízkosti centra letoviska (jak výslovně vyplývá z nabídky žalované). I kdyby připustila, že označení hotelu jako„ rodinný“ lze chápat jako vhodný pro pobyt s dětmi, pak je toho názoru, že provoz živé hudby nedaleko centra prázdninového letoviska do 23. hodiny nelze považovat za vadu zájezdu, přičemž soud prvého stupně chybně vyšel ve svých skutkových závěrech o hluku v noci/nadměrném hluku pouze a jen z účastnické výpovědi žalobce a fotografii prokazujících nic víc než umístění restaurace se zahrádkou v přízemí hotelu. Žalobce neprokázal a pouze jen tvrdil, zda živá hudba v restauraci pod jejich okny vůbec hrála, natož aby prokázal, že tato byla nadměrně hlučná a zároveň slyšitelná i přes zavřená okna. A neunesl tak své důkazní břemeno a soud prvého stupně nezjistil dostatečně skutkový stav. Pokud se jedná o stravování, pak poukazuje na důkaz provedený soudem prvého stupně, který předložila, tj. fotografie, z níž je naprosto zřejmé, že právě vajíčka v úpravě„ volské oko“ byla servírována v nerezových nádobách pro ohřívání pokrmu (nikoliv volně na talíři). Jestliže žalobce tvrdí opak, pak bylo na něm prokázat, v jakém rozsahu tato údajná povinnost žalované byla porušena a jak dlouho tato vada trvala. Pokud se jedná o vadu, to je stopy vody po použití sprchy, pak tento závěr soudu postrádá dle žalované oporu v provedeném dokazování. Z videí pořízených žalobcem je zřejmé, že prostor koupelny zůstává po použití sprchového koutu mokrý a sám žalobce však současně vypověděl, že za účelem vytření – odstranění vody, která po použití sprchy na podlaze zůstala – byla v koupelně umístěna stěrka/mop. Tento stav je přitom naprosto běžný, v tipu takto řešených koupelen dokonce již předvídatelný. Předpokládané řešení mokré podlahy po jejím použití setřením stěrkou, odpovídala standartu ubytovacího zařízení pro kategorii 2 hvězdičky a danou lokalitě a soud na základě těchto důkazů dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. 8. Žalobce ve svém písemném vyjádření k odvolání žalované vyvracel vývody tohoto odvolání a navrhl potvrzení rozsudku ve věci se samé a ve výroku o nákladech řízení pak změnu tak, že mu bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši [částka]. 9. Odvolací soud, k odvolání žalobce, přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné. 10. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil rozsudek soudu prvého stupně ve vyhovujícím výroku tak, že žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. K dovolání žalobce pak Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací