15 CO 308/2022-804 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opraveným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Obvodní soud pro Prahu 5 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci (I.) dluh na výživném za období od [datum] do [datum] v částce [částka] splátkami po [částka] měsíčně, splatnými počínaje dnem [datum] až do zaplacení ke každému 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek a (II.) ve stejném splátkovém režimu uhradit žalobci k rukám jeho advokáta náhradu nákladů řízení [částka]. 2. Takto bylo rozhodováno za procesní situace, kdy bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocně rozhodnuto o stanovení výživného pro žalobce (dosud nezaopatřeného zletilého syna žalovaného) od [datum] částkou [částka] měsíčně; ve výroku o nedoplatku na výživném a ohledně nákladů řízení byl rozsudek odvolacím soudem zrušen a (jen) v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Protože v mezidobí žalobce ukončil studia na vysoké škole a nastoupil do zaměstnání, omezil svůj požadavek na období do [datum]. Soud I. stupně pak vyčíslil dluh na výživném jako rozdíl mezi nárokem (výživné [částka] měsíčně) od [datum] do [datum], který činí [částka], a tím, co k úhradě výživného žalovaný žalobci za uvedené období zaplatil. Takto zohlednil platby, jež poukázal žalovaný žalobci od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] s výslovným označením, že se jedná o výživné (popř. kapesné), v celkové částce [částka], a kromě toho odečetl platby ve výši celkem [částka], jimiž žalovaný platil po [částka] měsíčně za žalobce úhrady bydlení (poměrná část celkové platby, na jejíž výši, jež byla takto plněna za žalovaného, se účastníci shodli). Výslednou částku [částka] jako nedoplatek na výživném pak soud uložil žalovanému, stejně jako náhradu nákladů řízení, splácet po [částka] měsíčně, přihlédnuv k tomu, že takové splátky navrhl sám žalobce. 4. Proti tomuto rozsudku podali žalobce i žalovaný včasné odvolání. 5. Žalobce brojil odvoláním toliko proti lhůtě k plnění s tím, že pro plnění ve splátkách, jimiž by byl dluh splácen téměř 2 ½ roku, není důvod, když žalovaný disponuje zpeněžitelným majetkem i dostatečným příjmem, při jejichž využití by mohl a měl nedoplatek na výživném, jakož i náhradu nákladů řízení, zaplatit najednou. Zdůraznil, že sám je nemajetný a již tak jej postihl reálný pokles hodnoty přiznané částky výživného, není proto namístě tento stav ještě prodlužovat. 6. Žalovaný v rozsáhlém odvolání namítl„ mnohočetná porušení právních předpisů v nalézacím řízení“, a to i odvolacím soudem, v důsledku čehož je řízení postiženo mnoha vadami, jež měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - zejména neprojednatelnost žaloby zatížené vadami, nevykonatelnost rozsudku v mezích zákonných ustanovení, šikanózní charakter žaloby a její bezdůvodnost. Rozvedl své námitky proti žalobnímu požadavku i proti rozhodování soudu o něm, a to i ve vztahu k otázkám již vyřešeným pravomocným rozhodnutím soudu (viz odst. 2 shora). Vyjádřil přesvědčení, že odmítání jeho návrhů na smírné vyřešení věci v době, kdy zastoupení žalobce převzal advokát, bylo projevem změny sporu o výživné na boj o náhradu právního zastoupení, přičemž přisouzené náklady řízení převyšují o 75 % vyčíslený dluh na výživném; to označil za rozporné s dobrými mravy. Namítl, že faktická hodnota naturálního plnění, které poskytoval žalobci tím, že mu umožnil bydlení v bytě, mnohonásobně převyšuje to, jak hodnotu úhrad bydlení stanovil soud I. stupně. Nesouhlasil také s tím, že soud od dluhu na výživném neodečetl dvě platby po [částka], označené„ pro [jméno] [příjmení] ocenění za skvělé studijní výsledky – [anonymizováno] [rok] + pozornost k narozeninám“ ([anonymizováno] [rok]) a„ pro [jméno] [příjmení] ocenění za skvělé studijní výsledky“ (červenec [rok]); odkaz na [ustanovení pr. předpisu] v této souvislosti označil za nejasný, a také namítl, že nenalezl žádnou judikaturu, která by se vyjadřovala k označení plateb na výživné tak, aby byly jako takové plnění kvalifikované (nebo diskvalifikované). Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a řízení o žalobě pro nedostatek podmínek řízení zastavil s rozhodnutím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a včas, přezkoumal z podnětu odvolání a v jeho rozsahu napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.). Učinil tak v nepřítomnosti žalovaného, který se k odvolacímu jednání nedostavil, jeho procesní stanovisko i námitky však byly dobře seznatelné z obsahu jeho písemných podání. 8. K průběhu odvolacího řízení je nutno v prvé řadě uvést, že žalovaný požádal [datum] o odročení odvolacího jednání„ z důvodu kolize s datem [datum]“, kdy má jeho syn [jméno] [příjmení], [datum narození], narozeniny; [jméno] bydlí dosud se svou matkou v Polsku a„ se zatvrzelou umíněností již s předstihem mnoha měsíců přítomnost otce na oslavě svých narozenin vyžaduje a vynucuje“, a pro žalovaného je to - jak uvedl - jedna z mála příležitostí v roce ke kontaktu s dítětem. Takovou žádost o odročení nepovažoval odvolací soud za včasnou a důvodnou. Jednak, bylo-li odvolací jednání nařízeno s výrazným předstihem (žalovaný obdržel předvolání [datum]), bylo zcela jistě možno oslavu organizačně zajistit tak, aby se jí mohl žalovaný zúčastnit, zejména když odvolací jednání v této věci bylo nařízeno na 9. hodinu ranní (vzdálenost [obec] - [anonymizováno] je [anonymizována dvě slova] po cestě, zahrnující vzdálenost na dálnicích [anonymizována dvě slova], cesta automobilem tedy trvá cca 6 ¾ hodiny, a na lince [obec] – [anonymizováno] létá denně několik spojů), pokud již oslava musela proběhnout právě [datum]. Nebo měl žalovaný o odročení jednání požádat hned poté, co obdržel předvolání (v polovině [anonymizováno] [rok]), aby mohl odvolací soud jednání odročit na jiný termín v rámci plynulého nařizování odvolacích jednání; akceptovatelné však není, požádal-li žalovaný o odklad jednání téměř šest týdnů po obdržení předvolánky, jen několik dnů před termínem jednání. Kdyby odvolací soud organizoval svou práci podle soukromých záležitostí účastníků (tím spíše pak s ohledem na zatvrzelou umíněnost jejich dětí), byla by jeho činnost trvale paralyzována, a to nelze připustit, ukládá-li zákon soudům povinnost, aby v řízení postupovaly tak, aby ochrana práv účastníků byla rychlá a účinná. Po zvážení výše uvedeného jednání odročeno nebylo. 9. K odvolacímu jednání se pak dostavila za žalovaného jeho zmocněnkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která za zastoupeného namítla podjatost odvolacího soudu. Netvrdila, že by námitka podjatosti směřovala konkrétně proti některé z členek odvolacího senátu, ani nesdělila – a to ani rámcově – důvody takové námitky, s tím, že je sdělí dodatečně žalovaný. Takto přednesená námitka podjatosti tedy nebyla dostatečně konkrétní – nebylo zřejmé, proti tomu směřuje a z jakého důvodu – a již proto k ní nebylo možno přihlížet. Pro úplnost lze však dodat, že žádná z členek odvolacího senátu osobně nezná ani žalobce ani žalovaného, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný subjektivní vztah a ani jakýkoli zájem na výsledku projednávané věci, není jim tedy znám žádný důvod, který by mohl zavdat příčinu k úvaze o jejich nepodjatosti. Vznesenou námitku podjatosti proto odvolací soud vnímá jako obstrukční úkon, jímž žalobce zamýšlel zmařit odvolací jednání. Věc proto v souladu s ust. § 15b odst. 2 o. s. ř. projednal, neboť s ohledem na obsah spisu bylo možno ve věci rozhodnout. 10. Soud I. stupně, jehož úkolem již bylo pouze vyčíslit nedoplatek na výživném, o jehož výši již bylo pravomocně rozhodnuto, se věcí zabýval pečlivě a úvahy, na nichž založil své rozhodnutí, konkrétně a srozumitelně popsal v odůvodnění napadeného rozsudku. Marginální pochybení – odkaz na § 2555 o. z. - je zjevnou písařskou chybou, když soud I. stupně měl zjevně (je to zřejmé i z dikce celé věty, v níž byl odkaz užit) na mysli právní úpravu daru, tedy § 2055 o. z. Jinak soud I. stupně zcela jasně vysvětlil, jak postupoval při vyčíslení dluhu, a odvolací soud nemá, co by těmto jeho úvahám vytkl. 11. Odvolací námitky žalovaného nejsou opodstatněné. Žaloba v době, kdy o ní soud rozhodoval, netrpěla vadami, které by bránily jejímu projednání, neboť vada spočívající v neurčitosti žalobního požadavku byla odstraněna při jednání [datum]; od té doby byla žaloba projednatelnou a nic nebránilo tomu, aby o ní soud po provedeném dokazování rozhodl. Námitka nevykonatelnosti rozsudku rovněž není důvodná. Rozsudek na plnění - jakým je rozsudek v této věci - je materiálně vykonatelný, je-li z jeho výroku zřejmé, kdo je oprávněným (žalobce), kdo je povinným (žalovaný), jaké plnění je předmětem (dlužná částka [částka]) a v jaké lhůtě má být plněno (soud I. stupně stanovil plnění ve