15 CO 392/2021-67 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku [částka] a žalobkyni b) částku [částka], zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyním náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejich právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhaly zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích, každá v částce [částka], která jim vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v [obec] pod sp. zn. 63 C 126/2006. Nesprávný úřední postup spatřovaly v nepřiměřené délce řízení, které probíhalo od podání žaloby [datum] do doby, kdy byl rozsudek odvolacího soudu doručen zástupci žalobkyň tj. [datum]. Dle názoru žalobkyň bylo celé řízení skutkově i právně jednoduché, když již od počátku žaloby bylo zřejmé, že výpověď z nájmu bytu, jejíž oprávněnost byla předmětem řízení, postrádala zákonné i obecné náležitosti a byla neurčitá, což bylo v průběhu řízení shledáno i samotným žalobcem. U žalované uplatnili žalobkyně nárok na finanční zadostiučinění, k projednání jejich nároku však ke dni podání nedošlo. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když nesporovala, že u ní žalobkyně předběžně uplatnili dne [datum] svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] pro každou z nich ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk). Žádost žalobkyň žalovaná věcně projednala a došla k závěru, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když celková doba předmětného řízení byla žalovanou shledána jako nepřiměřená a žalovaná proto poskytla každé ze žalobkyň zadostiučinění v penězích ve výši [částka]. 4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum] bylo řízení, co do částky [částka] zastaveno, a to z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyněmi. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 5. Po provedeném dokazování a to konkrétně obsahem spisu Městského soudu v [obec] sp. zn. 63 C 126/2006, obsahem spisu Městského soudu v [obec] sp. zn. 18 C 158/2020, žádostí o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne [datum], když průběh řízení vedeného pod sp. zn. 63 C 126/2006 podrobně uvedl ve svém odůvodnění rozsudku, jakož i postup v řízení vedeném pod sp. zn. 18 C 101/2009 a s odkazem na související ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., a to konkrétně § 1, § 2, § 3, § 13, § 31 a, jakož i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Vyšel z toho, že délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobkyním činila 13 let a 11 měsíců, řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a řízení vykazovalo vyšší míru složitosti skutkové, když řízení muselo být, s ohledem na určení přechodu práva z bytu na jinou osobu, přerušeno a s tím souviselo dokazování množství listinných důkazů a výslechy svědků, žalobkyně měly nepatrný podíl na délce řízení, neboť 1× žádali o odročení jednání, a to dne [datum]. Pokud se jedná o postup soudu ve věci, soud prvého stupně konstatoval, že v řízení došlo k období nečinnosti, a to i před samotným přerušením hlavního řízení, zejména pak v době po podání žaloby, a to od doručení vyjádření k žalobě, dne [datum] do výzvy k prokázání majetkových poměrů do [datum], doručené žalobkyním až dne [datum], od doby zjišťování poměrů původní žalobkyně k rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků [datum] do doby rozhodnutí o procesním nástupnictví stávající žalobkyň, které bylo žalobkyním doručeno [datum], od doby návrhu na záměnu účastníků [datum] do doby přerušení řízení, které bylo účastníkům doručeno dne [datum]. Jelikož bylo hlavní civilní řízení od [datum] do [datum] přerušeno, neboť probíhalo řízení o určení přechodu nájmu k bytu, soud rovněž zkoumal, zda v tomto vedlejším řízení nedošlo k nedůvodným průtahům a v uvedeném období pak došlo k důvodné nečinnosti, a to zejména v období od doručení žaloby [datum] do výzvy k zaplacení soudního poplatku [datum], od doby předložení spisu Krajskému soudu v [obec] [datum] do doby jeho rozhodnutí, respektive doručení rozhodnutí účastníkům, to je do [datum] a od doby předložení spisu Nejvyššímu soudu dne [datum] do doby doručení jeho rozhodnutí [datum]. Ve zbytku byl postup soudu ve věci plynulý, procesní úkony odpovídající průběhu řízení byly činěny ve lhůtách přiměřených, složitosti věci a toho-kterého úkonu. 7. Soud prvého stupně vycházel z ustálené judikatury a v dané věci zvýšený význam předmětu řízení neshledal, přičemž posuzované řízení není s ohledem na jeho předmět, to je oprávněnost výpovědi z nájmu bytu, řízením, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka. Navíc soud nemohl odhlédnout od již žalovanou namítané skutečnosti, že žalobkyně si byly vědomy nedostatku věcné aktivní legitimace již od září roku 2009, kdy učinily návrh na záměnu účastníků na straně žalující, navíc v posuzovaném hlavním řízení došlo k zamítnutí žaloby právě z důvodu jejího nedostatku. V dané věci pak rovněž soud přisvědčil žalované, že se jedná o sdílenou újmu, neboť koncept sdílené ujmy lze použít zejména v situaci, kdy jednotliví poškození mohou objektivně vnímat odškodnění újmy každého z nich jako alespoň částečné na odškodnění újmy vlastní (typicky se to týká osob příbuzných), (srovnej nález Ústavního soudu III US [číslo] ze dne [datum]), což v dané věci bylo naplněno, neboť stávající žalobkyně byly s původní žalobkyní v příbuzenském vztahu a do jejích práv nastoupili v návaznosti na výsledek dědického řízení. Důsledkem pak je jisté rozprostření sdílených a subjektivní dopadů vedeného sporu, oproti například standardnímu contra diktornímu sporu dvou stran s čestnějším účastenstvím v jedné či obou z nich, kdy každý může pociťovat vedení sporu, jako by jej vedle sám (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 3694/2011 a stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010). Soud prvého stupně tak uzavřel, že význam řízení pro žalobkyně byl snížený. Soud prvého stupně, když vyšel z judikatury vyšších soudů, a toho, že doba trvání řízení pro žalobkyně činila 13 let a 11 měsíců, stanovil s ohledem na snížený význam pro žalobkyně na základní částku při spodní hranici tedy [částka], když za prvé 2 roky přísluší polovina z této částky, tj. součinem základní částky a celkové doby řízení, dospěl k částce ve výši [částka]. Tuto částku pak následně s ohledem na kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejími zvýšením o 20 % za složitost, dále soud zvýšil částku o 10 % za počet stupňů soudní soustavy, na kterých byla daná věc rozhodována, avšak částku ponížil o 50 % z důvodu sníženého významu věci žalobkyně. Soud proto základní částku [částka] po zohlednění všech výše zmíněných kritérií ponížil o 20 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši [částka] celkem. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyním odpovídající zadostiučinění ve výši [částka] každé (to je celkem [částka]) již poskytla, žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. 8. Proti tomuto rozsudku podaly žalobkyně odvolání, jímž se domáhaly toho, aby změnou rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že žalobě se ve zbývajícím rozsahu vyhoví a žalované by měla být uložena povinnost zaplatit každé ze žalobkyň ještě částku [částka]. Zdůraznily, že ve věci šlo o standardní žalobu o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, kdy z žalobou napadené výpovědi z nájmu bytu bylo zcela zřejmé, že výpověď je neplatnou, když výpověď neobsahovala všechny povinné zákonné náležitosti. Soudu tak nebránilo nic rozhodnout ve věci samé, to je žalobě vyhovět, na prvém jednání nedlouho po podání žaloby, ještě za života původní žalobkyně (matky žalobkyň) bez jakéhokoliv většího dokazování. Žalobkyním není jasné, co uvedl soud prvého stupně ke smířlivému a nekritickému hodnocení postupu soudu ve věci sp. zn. 63 C 126/2006, když, vyjma několika málo vyjmenovaných dílčích průtahů řízení, považuje ve zbytku postup soudu ve věci za plynulý. Ke sdílené újmě pak uváděly, že tuto nelze aplikovat bez dalšího automaticky na všechny případy, kdy se zadostiučinění za nesprávný úřední postup – nepřiměřenou délku řízení, domáhá více osob. Pokud soud prvého stupně dospěl k závěru, že význam řízení pro žalobkyně byl snížený, pak ani zde žalobkyně bohužel nemají slov. V době, kdy byla dána původní žalobkyni (matce žalobkyň) neplatná výpověď z nájmu bytu, respektive v době podání původní žaloby na neplatnost výpovědi a v době bezprostředně následující, šlo nepochybně pro žalobkyni (potažmo žalobkyně) o věc zcela zásadního významu. 9. Žalovaná vyvracela vývody odvolání a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. 10. Odvolací soud k odvolání žalobkyň přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeh