15 CO 86/2022-332 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným do tří dnů od právní moci rozsudku, jakož i nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího právního zástupce a konečně, že žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení státu ve výši [částka] na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, opět do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky jako bezdůvodného obohacení s tím, že se svým manželem, [jméno] [příjmení] má ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec u [stát. instituce], [stát. instituce], nacházející se na adrese [adresa] Tyto nemovitosti nabyli manželé na základě kupní smlouvy, uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO]. K předání nemovitých věcí došlo dne [datum]. Kromě stavby [adresa] se na pozemcích nachází ještě přístavba, přičemž elektrické energie jsou do obou staveb dodávány přes jeden společný elektroměr, přičemž přístavek má navíc samostatný podružný elektroměr. [ulice] smlouva na dodávku elektrické energie do nemovitostí byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum]. Při kontrole elektrické instalace dne [datum] byl pracovníky žalované zjištěn neoprávněný odběr elektřiny ze soustavy ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který probíhal vyvedením třífázového odbočení z neměřeného úseku soustavy. Tímto měla být žalované způsobena škoda, zahrnující i náklady na zjištění, a tuto škodu žalovaná vyčíslila žalobkyně na částku [částka], o čemž žalobkyni písemně informovala. [příjmení] vypočtená žalovanou odpovídala maximálnímu možnému odběru v odběrném místě, jehož předpokladem je odběr v plné kapacitě soustavně 24 hodin po celé rozhodné období. [příjmení] neměla oporu v žádném reálném měření a byla stanovena paušálně. Pod pohrůžkou odpojení elektrické energie, a po zamítnutí žádosti o prominutí úhrady, žalobkyně tuto částku v plné výši uhradila, neboť, zároveň ovšem opětovně žádala žalovanou o přezkum celé věci. Ohledně samotného odbočení z neměřeného úseku soustavy žalobkyni uvedla, že o jeho existenci neměla žádné ponětí, sama jej nezřídila a ani při převodu nemovitých věcí o nich nebyla informována. [příjmení] jiné, v době koupě nemovitých věcí se seznámila s obsahem dokumentu a mimořádné revizi elektrické instalace f. [číslo] ze dne [datum], kdy tato revize žádné informace o odbočení z neměřeného úseku soustavy neobsahovala a žalobkyně, tedy v dobré víře další zkoumání a revize neprováděla. Předmětné zřízení neoprávněného odbočení z neměřeného úseku soustavy bylo prověřováno také [stát. instituce] pod [číslo jednací] – [číslo], Odborem [anonymizována tři slova] oddělení u [stát. instituce] [obec a číslo], a to na základě trestního oznámení ze dne [datum], podaného žalobkyní na neznámého pachatele. Podle tvrzení žalobkyně, odběr naměřený žalovanou zcela zjevně nekoresponduje s realitou. V rozhodném období byla spotřeba elektrické energie měřena podružným elektroměrem, neboť v tomto období žalobkyně s rodinou obývala přístavek, a to z důvodu rekonstrukce hlavní budovy. Ze stavu tohoto podružného elektroměru mezi dny [datum] až [datum] vyplývá, že odběr elektřiny v přístavku činil cca [číslo] kWh, což odpovídá běžné spotřebě čtyřčlenné rodiny. Zbylá část elektrické energie naměřená hlavním elektroměrem činila [anonymizováno] kWh. Žalobkyně vždy řádně platila všechny předepsané zálohy. K výši žalované částky dospěla tak, že od zaplacené částky ve výši [částka] odečetla částku [částka] bez DPH, tedy [anonymizována dvě slova], včetně DPH, ke které dospěla součtem částky [částka] bez DPH za neoprávněný odběr [číslo] kWh a částky [částka] bez DPH, což jsou náklady žalované na zjištění a vymožení. [příjmení] [částka] tedy představuje bezdůvodné obohacení. Žalobkyně nesporuje, že v rozhodném období probíhal neoprávněný odběr a uznává svou povinnost nahradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem, nesouhlasí však se způsobem výpočtu výše této škody. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že při kontrole elektrické instalace u nemovitých věcí, byl dne [datum] pracovníky žalované zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny tak, že z naměřené části elektrického vedení bylo vyvedeno třífázové odbočení, jehož prostřednictvím byla neoprávněně odebírána neměřená elektřina. Na základě skutečností nedocházelo k měření odebírané elektřiny a žalované tak vznikla škoda. Ve svém vyjádření dále poukázala na způsob, kterým určila škodu a tvrdila, že spotřebu elektrické energie v domácnosti lze měřit výhradně takovým elektroměrem, který má platné ověření, což v tomto případě tak nebylo. Z toho vyplynulo, že v daném případě byl požadavek žalované na zaplacení náhrady škody podložen legitimním právním důvodem vyplývajícím z § 51 energetického zákona. Nejedná se tedy o plnění bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl. Mimoto žalovaná namítla, že výpočet provedený žalobkyní nelze akceptovat. Žalobkyně by v daném případě musela prokázat skutečnou škodu, kterou realizací neoprávněného odběru způsobila. Dále uvedla, že v posuzovaném případě bylo jednoznačně zdokumentováno a prokázáno, že na neměřenou elektrickou energii byly napojeny téměř všechny spotřebiče v domě a současně nebylo ze strany žalobkyně umožněno provést kontrolu hlavní budovy, tou dobou v rekonstrukci, ani nebylo možné provést kontrolu a odkrytí celé elektroinstalace. Skutečnost, zda zásah do elektrické instalace provedla žalobkyně sama, či na její žádost jiná osoba, je na základě energetického zákona, považována za nepodstatnou, neboť citovaný zákon výslovně zavinění odběratele nestanoví. 4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování, a to zejména z listinných důkazů, svědeckých výpovědí, jakož i znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] při svém rozhodnutí vyšel z toho, že při kontrole odběrného místa na adrese [ulice a číslo] [anonymizováno] [obec a číslo] [část obce], pracovníky žalované byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, který byl realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vyvedena třífázová odbočka, která vedla mimo elektroměr do nemovitosti žalobkyně a umožňovala tak odběr elektrické energie bez měření. Byl prokazatelně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Na základě toho požadovala žalovaná po žalobkyni úhradu částky ve výši [částka] jako náhradu škody, kterou již žalobkyně z důvodu obav z následků dne [datum] zaplatila. Zároveň však bylo zjištěno, že neexistuje jediný prokazatelný důkaz pro to, že zřizovatelem neoprávněného odběru elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina, byla žalobkyně a naopak, ze všech provedených důkazů vyplynulo, že tento neoprávněný odběr byl v domě zřízen již předtím, a než nemovité věci nabyla žalobkyně do společného jmění manželů s [jméno] [příjmení]. Zároveň dospěl k závěru, že žalovaná postupovala chybně při výpočtu částky ve výši [částka], neboť bylo možné zjistit skutečnou škodu přesněji a nikoliv nepravděpodobnou výši, stanovenou paušálně jako nejvyšší možný odběr v daném odběrném místě. Po právní stránce vyšel z ustanovení § 51 od odst. 1 písm. d), odst. 2 a 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jakož i souvisejících ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (§ [číslo], [číslo], [číslo]) a akcentoval, že žalovaná primárně postupovala chybně při výpočtu škody, neboť s tvrzením, že nelze aplikovat § 9 odst. 1 vyhl. MPO č. 82/2011 Sb. z důvodu toho, že nelze zjistit skutečnou škodu a přistoupila k paušálnímu vyčíslení podle odst. [anonymizováno], téhož ustanovení. Tento postup však vedl k výsledně několikanásobně vyšší částce a byl v rozporu s Ústavním soudem předjímaným principem subsidiarity a proporcionality. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I ÚS 668/15, pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená dle prováděcího předpisu § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší, než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud je v takovém případě povinen zohlednit i další okolnosti, které jej mohou maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výši způsobené škody. Pokud na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody