18 CO 127/2022-564 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a doplňujícího usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.), dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok III.) a doplňujícím usnesením č. j. [číslo jednací] uložil každé účastnici povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka]. 2. Rozhodl tak o nároku, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě žalobního tvrzení, že při kontrole odběrného místa na adrese [adresa] (dále také„ nemovitost“), byl dne [datum] pracovníky žalobkyně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, který byl realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vyvedena třífázová [anonymizováno], která vedla mimo elektroměr do domu žalované a umožňovala odběr elektrické energie bez měření. [příjmení] nemovitosti (pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo] na adrese [anonymizováno] [obec] č. or. [anonymizováno], č. parc. [číslo] – zahrada a parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č. p. nebo evidenčního – garáž, vše zapsáno [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] na [list vlastnictví], katastrální území Řepy, obec Praha) se stala v roce 2009 žalovaná. Žalobkyni vznikla za období od [datum] do [datum] škoda, kterou s odkazem na § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a znalecký posudek vyčíslila částkou [částka] včetně provozních nákladů vynaložených na zjištění této škody ([částka] náklady za zjištění neoprávněného odběru + fotodokumentace [částka] + znalecký posudek [částka]). Tuto částku také žalované vyfakturovala. Za nepodstatné, s odkazem na zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), považuje to, že zásah do elektrické energie neprovedla žalovaná sama, neboť není důležité, zda tento zásah provede žalovaná či jiná osoba a ani to, zda o tom žalovaná věděla. Důsledky neoprávněného odběru totiž nese odběratel bez nutnosti zkoumat původce neoprávněné odbočky a vědomosti odběratele o této odbočce. Znaleckým zkoumáním, výslechem svědků a porovnáním spotřeby elektřiny a plynu v nemovitosti žalované za předcházející roky bylo v řízení prokázáno, že došlo [anonymizováno] neoprávněnému odběru elektrické energie v prostorech garáže stojící na pozemku žalované parc. [číslo] o ploše cca 82 m2. Odběr začínal [anonymizováno] v bývalé domovní pojistkové skříni na fasádě domu, pak pokračoval kabelem typu [anonymizováno] 5x4 mm2 do země. V zemi byl veden v plastové chráničce do rozvodnice v garáži. Celá přípojka byla limitována proudem 63 A, přičemž neměřená část vedoucí do garáže trvale unese proud 31 A. Pojistky na přípojce v limitaci 63 A tedy neomezovaly pouze neoprávněný odběr, ale i měřený odběr domu. Soud proto dospěl [anonymizováno] závěru, že došlo [anonymizováno] neoprávněnému odběru elektrické energie ve smyslu § 51 odst. 1 energetického zákona, neboť byla porušena zákonná povinnost nezasahovat do měřícího zařízení a byl prokázán vznik škody v příčinné souvislosti s tímto porušením. 3. Ohledně výše škody nalézací soud uzavřel, že nelze bez dalšího vyjít z výpočtu dle vyhlášky 82/2011 Sb., neboť takto se vypočítá pouze výše fiktivní škody, která nemá vztah ke skutečně způsobené škodě, a s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 668/15 přistoupil [anonymizováno] výpočtu škody tak, aby plnila reparační i preventivní funkci. Z neměřených hodnot fáze I1 0 A, 4 A a 8 A, fáze I2, kterými protékal proud 4 A nebo 11 A a zatížení fáze I3, které činilo 16 A nebo 8 A, ve spojení s výslechem svědků a znaleckými posudky, byl učiněn závěr, že neoprávněný odběr elektrické energie v garáži žalované na adrese [adresa], spočívá v připojení: 3 ks elektrického topení o výkonu 2 000 Wattů, doba provozu 4 hodiny denně od října do dubna včetně, neoprávněně odebraná energie činí [anonymizováno] 768 kWh; osvětlení o výkonu 0,38 kW, doba provozu 4 hodiny o víkendech, neoprávněně odebraná energie činí 310,08 kWh; připojení cirkulárky o výkonu 2,5 kW, doba provozu 18 dní po dvě hodiny, neoprávněně odebraná energie činí 90 kWh. Celkem tedy bylo neoprávněně odebráno 10 168,08 MWh. Za období od [datum] do [datum] toto činí, po vynásobení cenou za MWh dle vyhlášky č. 82/2011 Sb., částku [částka]. Soud I. stupně neměl za prokázáné, že by v dané garáži manžel žalované provozoval podnikatelskou činnost. Náklady vynaložené žalobkyní za zjištění neoprávněného odběru vyčíslil nijak žalovanou nezpochybněnou částkou [částka], považoval je za řádně uplatněné a přiměřené věci. Žalobu však zamítl vzhledem [anonymizováno] tomu, že žalovaná uhradila žalobkyni za neoprávněný odběr částku [částka] a uplatnila vzájemný návrh na vrácení částky [částka], které požaduje vrátit z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž žalobkyně netvrdila jiný právní titul, na základě kterého jí byla částka [částka] uhrazena, kromě platby za neoprávněně odebranou elektřinu. 4. S odkazem na ustanovení § 451 a zákona č. 40/1964 Sb. rozhodl o povinnosti žalobkyně vrátit žalované částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum]. 5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky pak rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť o náhradě škody bylo rozhodováno na základě znaleckého posudku. Uzavřel, že žalobkyně byla co do základu nároku úspěšná, liší se pouze jeho přisouzená výše, s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn [spisová značka]. Žalobkyně uplatnila náklady za 17 úkonů. Její náklady jsou dle závěru nalézacího soudu tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka] a paušální náhradou nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady [anonymizováno] účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a e. ř. za 17 úkonů (podání žaloby, účast na soudních jednáních, podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Celkem vyčíslil náklady žalobkyně částkou [částka]. 6. Zároveň označil za úspěšnou žalovanou co do vzájemného návrhu a opět odkazem na ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. vyčíslil její náklady zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování žalované advokátem dle ustanovení § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ A. T.“) stanovené z přisouzené částky s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn [spisová značka]) za 30 úkonů právní služby ve výši [částka] za 1 úkon, 2 úkony ve výši [částka] za jeden úkon (účast na vyhlášení rozsudku a náhradu za promeškaný čas za účast při jednání dne [datum], které bylo odročeno bez projednání), 32 režijních paušálů ve výši [částka] za úkon s odkazem na ustanovení § 13 odst. 4 A. T., 21 % DPH z odměny a paušálů, na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka], tj celkem náklady ve výši [částka]. Dále se vypořádal s tím, z jakého důvodu nepřiznal náhradu za jednání před mediátorem s odkazem na nutnost a účelnost zastoupení žalované při mediaci a důvody nepřiznané náhrady u úkonů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. 7. Nalézací soud poté od sebe odečetl úspěch obou účastníků, přičemž žalované vznikl nárok na uhrazení částky nákladů řízení ve výši [částka]. Doplňujícím usnesením rozhodl o povinnosti účastníků platit náklady zálohované státem České republice jednou polovinou. 8. Proti uvedenému rozsudku a usnesení o nákladech řízení podala odvolání žalobkyně, v kterém namítla, že soud I. stupně se řádně nevypořádal s tvrzeními a důkazy ohledně neoprávněného odběru, který probíhal v celé nemovitosti, nikoli jen v garáži. Na základě tohoto nesprávného závěru provedl i nesprávný výpočet. Soudem nebyl řádně vymezen charakter rekonstrukce elektrického vedení, aby z něj mohl být učiněn závěr, že neoprávněný odběr elektřiny byl umožněn právě díky rekonstrukci a současně byl realizován bez vědomí žalované. Nalézací soud také nezohlednil skutečnost, že vytápění pomocí přímotopů v garáži sloužilo [anonymizováno] podnikatelské činnosti manžela žalované. [anonymizováno] náhradě nákladů řízení má za to, že soud I. stupně opomněl skutečnost, že vzájemný návrh žalované na zaplacení částky [částka] byl podán teprve v průběhu řízení a z tohoto důvodu nelze do nákladů počítat úkony provedené před podáním vzájemného návrhu. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalované uložil zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, vzájemný návrh zamítl a při