18 CO 18/2021-212 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení v části, v níž se žalobce a/ domáhal po žalované zaplacení [částka] (výrok I.), a v části, v níž se žalobce b/ domáhal zaplacení [částka] (výrok II.), a zamítl žalobu s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci a/ částku [částka] (výrok III.) a žalobci b/ částku [částka] (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a/, b/ k rukám jejich právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok V.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě došlé soudu I. stupně [datum], jíž se žalobci a/, b/ domáhali zaplacení předmětné částky na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla každému z nich vzniknout nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), spočívajícím v porušení povinnosti vydat v přiměřené lhůtě soudní rozhodnutí ve věci vedené Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka], o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví [anonymizováno], v němž byli žalobci v procesním postavení žalovaných. Řízení bylo zahájeno [datum] a pravomocně skončilo [datum]. 3. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobci podle § 14 OdpŠk dne [datum] uplatnili u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody. Při jednání dne [datum] žalobce a/ vzal zpět žalobu o částku [částka] a žalobce b/ vzal žalobu zpět o částku [částka], když žalovaná tyto částky zaplatila po podání žaloby. Soud I. stupně řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil podle § 96 odst. 1, odst. 2, věta prvá, odst. 3 o. s. ř. 4. Soud I. stupně zjistil tento skutkový [anonymizováno]: Řízení bylo zahájeno [datum], předmětem řízení bylo zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k většímu množství lesních pozemkových parcel v [katastrální uzemí], [územní celek]. Řízení se účastnili 3 účastníci na straně žalobců a 2 účastníci na straně žalované. V úvodu řízení bylo žalobcem a/ (v procesním postavení žalovaného) namítán nedostatek pasivní legitimace s tím, že v katastru [anonymizováno] je jako vlastník veden český stát, účastníci nebyli schopni dohody o způsobu reálného rozdělení a vypořádání. Bylo vypracováno 10 znaleckých posudků, jeden byl předložen stranami, byly vypracovány dva revizní znalecké posudky v rozsahu přesahujícím 100 stran a byly vyhotoveny dva geometrické plány. Společně s otázkou reálného rozdělení jednoho z pozemků byla řešena otázka zřízení věcných břemen, dále otázky spojené s využitelností pozemků, kdy na pozemcích byly rybníky i lesy, a dále otázka stanovení ceny jednotlivých [anonymizováno] a stanovení ceny trvalých porostů na nich se nacházejících. Opakovaně bylo nezbytné činit místní prohlídky pozemků znalci, kdy v zimním období toto bylo značně ztíženo tím, že pod sněhem nebyly dostatečně viditelné geodetické značky. V průběhu řízení došlo ke změně právní úpravy a s ohledem na mezinárodní prvek soud řešil otázku své pravomoci spor rozhodnout. Bylo vydáno extrémní množství procesních rozhodnutí, věc byla devětkrát na soudu odvolacím k rozhodnutí o odvolání (či odvoláních) proti procesním rozhodnutím, výslechy některých účastníků proběhly prostřednictvím dožádání, byl podán návrh na přerušení řízení a po smrti jednoho z žalovaných bylo řízení přerušeno do skončení dědického řízení. Jednalo se o věc s mezinárodním prvkem, což si vyžádalo pořízení překladů a mimo jiné i doručování do Kanady prostřednictvím konzulátu a doručování do [příjmení] republiky Německo. Po určitou dobu bylo vyčkáváno s postupem z důvodu řešení restitučních nároků, resp. správnosti vydání pozemků, spis byl zapůjčen k Ústavnímu soudu v souvislosti s projednáním ústavní stížnosti. Žalobce a/ neplnil poplatkovou povinnost současně s jejím vznikem a ani na výzvu soudu, kdy následně muselo být odvolací řízení zastaveno a bylo rozhodováno o zrušení zastavení odvolacího řízení. Bylo nezbytné vyžadovat součinnost s [anonymizována dvě slova] a nejrůznějšími dalšími osobami ([anonymizována dvě slova] apod.), například i k vyjádření souhlasu s rozdělením pozemků. Účastníkům byl na jejich žádost poskytnut i časový prostor pro mimosoudní vyřešení věci. Vypracovávání znaleckých posudků bylo velmi časově náročné vzhledem k nutnosti zajištění konzultantů; pokud znalec se soudem nespolupracoval řádně, byla mu uložena pořádková pokuta. Řízení ohledně části pozemků bylo pravomocně skončeno druhým rozhodnutím odvolacího soudu. Ve věci samé bylo rozhodnuto dne [datum] (soudem I. stupně). Rozsudkem soudu odvolacího ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně změněn; změna se týká devíti parcel. V části, jíž byl rozsudek soudu I. stupně zrušen (týká se osmi parcel), byla uložena povinnost řešit, že rozdělení pozemku vede k podstatnému snížení hodnoty, tedy je nezbytné řešit otázku přikázání bez rozdělení, dále žádat stanovisko orgánu státní správy lesů. Dne [datum] bylo soudem I. stupně rozhodnuto ve zbývající části předmětu řízení. Odvolací soud rozhodl dne [datum], řízení bylo skončeno [datum]. 5. Soud I. stupně věc právně posoudil podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk. S využitím kritérií celkové délky řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného žalobce, kterým přispěl k průtahům v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozené žalobce, dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, když celková délka řízení byla nepřiměřená. Ačkoliv nebylo v průběhu řízení shledáno žádné období neodůvodněné nečinnosti soudu, nejeví se s ohledem na celkovou délku řízení, která v případě žalobce a/ činila 25 let a 2 měsíce a v případě žalobce b/ 12 let a 5 měsíců, jako dostačující konstatování porušení práva a je třeba žalobcům nahradit újmu v penězích. 6. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk; při určení základní částky odškodnění vycházel v případě žalobce a/, kdy délku řízení hodnotil jako extrémní, ze základní částky [částka] za jeden rok řízení, v případě žalobce b/ ze základní částky [částka]. V případě žalobce a/ soud I. stupně výslednou částku [částka] snížil o 50 % z důvodu skutkové, právní a procesní složitosti a z důvodu počtu stupňů soudní soustavy. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že význam řízení vedeného v majetkovém sporu byl pro žalobce a/ běžný a že se žalobce a/ na nepřiměřené délce řízení nepodílel. Přestože řízení postupovalo plynule, je však na místě zvýšení základní částky odškodnění o 10 % vzhledem k nekoncentrovanému postupu soudu. 7. V případě žalobce b/ soud I. stupně snížil základní částku odškodnění [částka] o 50 % z důvodu skutkové, právní a procesní složitosti a z důvodu počtu stupňů soudní soustavy. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že význam řízení vedeného v majetkovém sporu byl pro žalobce b/ běžný a že se žalobce b/ na nepřiměřené délce řízení nepodílel. 8. Soud I. stupně přihlédl k tomu, že nemajetková újma byla mezi žalobci, kteří jsou otec a syn, sdílena. Institut sdílené nemajetkové újmy využil vzhledem k tomu, že bylo vedeno řízení o objektivně kumulovaných nárocích relativně samostatných společníků procesně organizovaných v samostatném společenství ve společném řízení. V daném případě byli žalobci vázáni příbuzenstvím a vznikající újmu tak pociťovali společně (stejně) právě z důvodu příbuzenské provázanosti. Základní částku odškodnění z uvedeného důvodu snížil každému ze žalobců a/, b/ o 10 %. Vzhledem k tomu, že žalovaná již každému ze žalobců a/, b/ poskytla na zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy částku vyšší, než částky zadostiučinění, k nimž dospěl soud I. stupně redukcí základní částky odškodnění u žalobce a) celkem na 50% základní částky a u žalobce b/ celkem na 40% základní částky, soud I. stupně žaloby žalobců a/, b/ zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když soud přiznal co do základu nároku úspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. 9. Tento rozsudek soudu I. stupně napadl každý ze žalobců a/, b/ včasným a přípustným odvoláním. Žalobce a/ podal odvolání do zamítavého výroku III., žalobce b/ do zamítavého výroku IV. rozsudku; oba žalobci napadli (bez konkrétních námitek) související výrok o náhradě nákladů řízení (V.). Namítali nesprávné právní posouzení věci. 10. Žalobci a/, b/ souhlasili se závěry soudu I. stupně, že na zadostiučinění újmy, která každému z nich vznikla vedením nepřiměřeně dlouhého řízení, je na místě poskytnutí peněžité satisfakce a každý z nich rovněž souhlasil s určením výše základní částky odškodnění. Nesouhlasili však s krácením této základní částky z důvodu a) složitosti řízení a b) že žalobci přispěli k jeho délce. Žalobci a/, b/ uvedli, že soud I. stupně konstatoval, že složitost řízení spočívala mimo jiné v tom, že bylo nutno doručovat do ciziny; žádný ze žalobc