18 CO 286/2022-444 — Městský soud v Praze

1. Předmětem řízení o žalobě došlé soudu I. stupně dne [datum] byl požadavek žalobce na zaplacení částek [částka] a [částka] na zadostiučinění nemajetkové újmy a na zaplacení [částka] na náhradu škody ve formě ušlého zisku na základě tvrzení, z nichž žalobce vyvozoval vznik odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). 2. Žalobce tvrdil, že v řízení o jeho (správní) žalobě proti rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], kdy žalobce s ohledem na výsledek posouzení jeho [anonymizována dvě slova] požadoval doplacení invalidního důchodu od roku [rok], byl dne [datum] vydán rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací], jímž bylo citované rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení jako nezákonné zrušeno. Ze zrušujícího rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] vyplývá, že soud shledal žalobu důvodnou, neboť vzal za prokázané, že žalobce byl již ke dni [datum], a od té doby nadále, ve [anonymizována dvě slova] hodnoceném jako plná invalidita ve smyslu příslušných předpisů. Žalobce dovozoval, že prostřednictvím zrušovacího rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové byla právně kvalifikovaným způsobem, tj. ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk vyslovena jak nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí ([obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]), tak i obecně nezákonnost postupu orgánů sociálního zabezpečení vůči žalobci v kontextu postupného posuzování jeho nároku na invalidní důchod v různých řízeních v období od roku [rok] do roku [rok] (které však nespecifikoval označením konkrétního řízení). Skutkové posudkové závěry o invaliditě vycházejí ze znaleckého posudku ze dne [datum], který však dříve orgány sociálního zabezpečení nezohledňovaly, přesto že jej podle názoru žalobce měly k dispozici. V důsledku nezákonného a nesprávného úředního postupu ze strany orgánů sociálního zabezpečení tak nebyl žalobce již v 90. letech uznán invalidním, nebyl mu přiznán invalidní důchod a nárok na jeho výplatu, a v kombinaci s dalšími nepříznivými okolnostmi, kdy žalobce byl tehdy osobou bez většího majetku, toto vyústilo v nepříznivou životní situaci, kterou v letech [rok] – [rok] označil za [anonymizováno] bezdomovectví spojený s absencí domova, zázemí a hmotného zabezpečení. 3. Žalobce tvrdil, že mu v důsledku shora uvedeného nezákonného rozhodnutí, resp. popsaného postupu orgánů sociálního zabezpečení vznikla a) nemajetková újma v podobě zmaření jeho života, kdy byl vyřazen z běžného života ve všech sférách, přičemž součástí právně kvalifikovaného zmaření života je zejména vytrpěná bolest včetně duševních příkoří, bezdomovectví a újma na zdraví, výrazné zhoršení [anonymizována dvě slova] a rozvoj [anonymizováno], k čemuž by jinak buď nedošlo, anebo ne v takovém rozsahu, pokud by žalobce pobíral invalidní důchod; na zadostiučinění popsané újmy požadoval částku, kterou vyčíslil s odkazem na § 2958 o. z. na [částka]; b) nemajetková újma plynoucí z nepřiměřeně dlouhé doby, po kterou byly žádosti žalobce o uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu o nároku na jeho výplatu nesprávně opomíjeny a nesprávně jim nebylo vyhovováno, celkem od roku [rok], kdy žalobce žádal o uznání invalidity u orgánu sociálního zabezpečení v [obec] do právní moci citovaného zrušovacího rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, v srpnu [rok]; na zadostiučinění popsané újmy požadoval částku [částka]; c) škoda ve formě ušlého zisku. Žalobce tvrdil, že mu byl v letech [rok] – [rok] nesprávně odepřen status invalidní osoby a v důsledku tohoto žalobce nemohl požívat z toho plynoucí benefity včetně lázeňské péče na náklady veřejného zdravotního pojištění. Takto mu měla vzniknout škoda ve formě hypoteticky ušlého zisku [částka], když žalobce předpokládal každoroční absolvování [anonymizováno] pobytu v letech [rok] – [rok], na nějž by z veřejných prostředků byla uhrazena vždy částka [částka]. 4. Soud I. stupně o této žalobě rozhodl již rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Ohledně prvých dvou uvedených nároků shledal, že podání žalobce ze dne [datum] nesplňuje zákonem stanovené náležitosti žaloby podle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. a žalobu v tomto rozsahu podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl jako neprojednatelnou. Pokud se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] jako náhrady hypotetického ušlého zisku, soud I. stupně žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že z podstaty věci nemohla žalobci vzniknout škoda (ve formě ušlého zisku) tvrzeným mechanismem. [ulice] péče je z prostředků veřejného zdravotního pojištění placena přímo lázeňským zařízením. Z tohoto důvodu by se ani případné poskytnutí lázeňské péče žalobci neprojevilo zvýšením [anonymizováno] jeho majetku, neboť prostředky z veřejného zdravotního pojištění za péči hypoteticky poskytnutou žalobci by byly uhrazeny lázeňskému [anonymizováno], nikoli žalobci, který by byl maximálně konzumoval uvedenou lázeňskou péči. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně potvrdil. V rozsahu nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] i nemajetkové újmy ve výši [částka] potvrdil odvolací soud závěry soudu I. stupně o neprojednatelnosti žaloby a důvodu pro její odmítnutí v uvedeném rozsahu. V rozsahu nároku na náhradu škody ve výši [částka] dospěl odvolací soud po právní stránce k závěru o nedůvodnosti žaloby. Žalobci tvrzeným mechanismem v podobě neabsolvování lázeňské léčby hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění nevznikla škoda, nadto ani splnění předpokladu absolvování lázeňské léčby by nemělo dopad do majetkové sféry žalobce formou zvýšení/snížení majetkového [anonymizováno] o částku, odpovídající kumulovaným platbám za lázeňskou léčbu, neboť platby z veřejného zdravotního pojištění za léčebně rehabilitační péči jsou příjmem příslušného [anonymizována tři slova], a tedy ve vztahu k majetkové sféře žalobce zcela neutrální. 5. V řízení o dovolání, podaném žalobcem, neobstály závěry odvolacího soudu, že žaloba je z hlediska splnění podmínek ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., § 42 odst. 4 o. s. ř., v rozsahu nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] i nemajetkové újmy ve výši [částka]. Dovolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, kterým byl potvrzen výrok rozsudku soudu I. stupně, kterým byl návrh žalobce odmítnut co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a v témže rozsahu i rozsudek soudu I. stupně, pokud jím byla žaloba v tomto rozsahu odmítnuta. Ve zbývajícím rozsahu bylo dovolání odmítnuto, tj. mimo jiné pokud směřovalo do zamítavého výroku o věci samé, jímž bylo rozhodnuto o nároku žalobce na zaplacení náhrady škody 1, [částka]. 6. Dovolací soud ve zrušujícím rozhodnutí konstatoval, že ze žaloby a z jejího doplnění je zřejmé vylíčení skutkového děje v takovém [anonymizováno], který umožňuje jednoznačnou individualizaci ve smyslu nemožnosti záměny s jiným skutkem, tedy nejsou splněny podmínky pro odmítnutí žaloby postupem podle § 43 odst. 2 o. s. ř. Soudy nižších instancí kladly, formou výzev k opravě a doplnění žaloby podle § 43 odst. 1 o. s. ř., na žalobce požadavky, které jsou relevantní pro hmotněprávní stránku věci, nikoliv pro účely posouzení projednatelnosti žaloby z hlediska procesního práva, tj. nezaměnitelnost žaloby po stránce skutkové. Důvodem pro odmítnutí žaloby v projednávané věci nemůže být skutečnost, že žalobce i přes výzvu učiněnou soudem nevysvětlil, jakým konkrétním způsobem se na vzniku nemajetkové újmy podílely jednotlivé škodné události. Obecně popsanou újmu nevymezil podrobněji, než tvrzením, že byl vyřazen z běžného života ve všech sférách. Nevysvětlil, jaké konkrétní dopady do jeho poměru mělo mít to, které, konkrétně stvrzené nezákonné rozhodnutí, a ke konkrétním postupům OSSZ, která považuje za nezákonná, nepřiřadil konkrétní důsledky s popisem jejich příčinné souvislosti. Pokud soudy spojovaly s nesplněním těchto požadavků následek v podobě odmítnutí žaloby z důvodu jejich vad a nemožnosti dalšího pokračování v řízení, požadovaly po žalobci více než minimální požadavky nutné pro zahájení řízení. 7. Soud I. stupně o (zbývajících) nárocích žalobce na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (nárok a/) a na zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (nárok b/) poté opětovně rozhodl shora označeným rozsudkem tak, že žalobu zamítl (výrok I.), a uložil ž