19 CO 31/2022-344 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku /výrok I./; zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] /výrok II./; uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku /výrok III./; zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] do [datum] do [datum] /výrok IV./ a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jejího právního zástupce do 15 dnů od právní moci rozsudku /výrok V./. 2. Rozhodl tak v řízení zahájeném podáním došlém soudu dne [datum] o nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) způsobenou žalobkyni vedením trestního řízení před Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo zproštěním obžaloby. Žalovaná částka se sestává z částky [částka], představující v trestním řízení vynaložené náklady na obhajobu; z částky [částka], představující přiměřené zadostiučinění za nezákonně vedené trestní stíhání a částky [částka], představující přiměřené zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení. 3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že v rámci mimosoudního projednání věci přiznala žalobkyni částku [částka] na vynaložené náklady na obhajobu a poskytla jí omluvu za nezákonně vedené trestní stíhání. K nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce trestního stíhání nedošlo. 4. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení, že žalobkyně uplatnila nárok u žalované podáním ze dne [datum], doplněné k výzvě žalované podáním ze dne [datum]. Žalovaná vyplatila dne [datum] žalobkyni náhradu nákladů trestního řízení v částce [částka] a za nezákonně vedené trestní stíhání poskytla žalobkyni pouze omluvu. 5. Dále soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování skutkový závěr podrobně popsaný v bodech 14 - 20 odůvodnění napadeného rozsudku, zejména pak, že usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro přečin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle ust. § 341 odst. 1 trestního zákoníku a přečin padělání a pozměňování veřejné listiny podle ust. § 348 odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Dne [datum] byla podána na žalobkyni a spoluobžalovaného [jméno] [příjmení] obžaloba. Soud I. stupně dále zjistil samotný průběh celého trestního řízení vedeného převážně Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], který obnášel mimo jiné opakované rozhodování soudem prvního stupně a odvolacím soudem. Poprvé byl dne [datum] vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Kroměříži, kterým byli oba spoluobvinění uznáni vinnými. Odsuzující rozsudek byl dne [datum] odvolacím soudem zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení s tím, že výslechy učiněné před švýcarským soudem nebyly provedeny v souladu se zákonem. Obhájcům nebylo umožněno klást nové dotazy, proto protokoly nelze číst jako důkaz, shodně soud neměl číst jako důkaz listinu„ prohlášení příjemkyně darovaných embryí, neboť souhlas soudce k poskytnutí informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, od zdravotnického zařízení, byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2499/14. Podruhé bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem Okresním soudem v Kroměříži dne [datum], který byl opět k odvolání zrušen dne [datum] a věc soudu vrácena s tím, že soud nesplnil veškeré pokyny odvolacího soudu a dále jej odvolací soud zavázal provést další dokazování a zhodnocení provedených důkazů. Dne [datum] byl vyhlášen Okresním soudem v Kroměříži opět odsuzující rozsudek, který byl k odvolání dne [datum] Krajským soudem v [obec], pobočka ve [obec], zrušen a obžalovaní byli zproštěni obžaloby podle ust. § 226 písm. b) trestního řádu, tj. z důvodu, že skutek není trestním činem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Řízení probíhalo i ve styku s cizími orgány, konkrétně švýcarskými, a to na základě dožádání, zejména výslech svědků soudem v Basileji ve Švýcarské konfederaci, následně opakovaný výslech svědků před tímto švýcarským soudem za přítomnosti stran řízení, nakonec výslech svědků ze zahraničí uskutečněný na základě videokonference. Uskutečnilo se 9 porad žalobkyně s právní zástupkyní ve věci trestního stíhání (dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). V době, kdy Policie ČR navštívila reprodukční kliniku a následně získala zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, nastaly u této psychické problémy, neboť nechtěla zveřejnit informace, jak byly počaty její děti. Žalobkyně navštěvovala psychologickou ambulanci pro úzkostné a depresivní stavy, užívá antidepresiva. Od roku 2018 má panické ataky. O jejím trestním stíhání věděli lidé z blízkosti jejího bydliště, kde Policie ČR činila vyšetřování; ucházela-li se o zaměstnání, byla na případné trestní stíhání dotazována; o svém trestním stíhání musela říci rodičům (při druhém odsuzujícím rozsudku). Měla vztah se spoluobžalovaným [příjmení] (proti němuž bylo vedeno řízení i jako vůči uprchlému), který byl v průběhu trestního stíhání ve Švýcarsku, v důsledku trestního stíhání se rozhodla, že za ním neodcestuje a zůstane v České republice. Setkávali se pouze minimálně, vztah nevydržel. Žalobkyni byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 17 Co 112/2020-201, přiznána částka [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené zrušeným souhlasem soudce k poskytnutí informace, k níž se váže povinnost mlčenlivosti. 6. Zjištěný skutkový stav po právní stránce posuzoval soud I. stupně podle ust. §§ 1, 3, 5, 8, 14, 15, 31 a 31a OdpŠk. 7. Nárok žalobkyně na náhradu vynaložených nákladů na obhajobu shledal soud I. stupně nad rámec plnění žalované oprávněným co do částky [částka]. Tato částka se sestává z odměn a hotových výdajů za úkony právní služby spočívající v 7 poradách (ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) v celkové výši [částka] (7 x [částka]), z rozdílu odměn za účast u výslechu svědků v zahraničí v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), z rozdílu náhrady za promeškaný čas strávený cestou do Basileje a zpět ve výši [částka], z náhrady nákladů na ubytování právní zástupkyně v Basileji ve výši [částka], z náhrady stravného při cestě do Basileje ve výši [částka], dále z cestovného ve výši [částka] (cesta z [obec] do Basileje a zpět) a ve výši [částka] (11 x cesta z [obec] do [obec] a zpět, 1 x cesta z [obec] do [obec] a zpět). Sazbu odměny zvýšil na trojnásobek pouze u úkonů, které probíhaly u příslušných orgánů ve Švýcarsku dle švýcarských procesních předpisů. Zvýšení odměny na trojnásobek důvodným neshledal u úkonů učiněných ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Soud I. stupně nepřiznal náhradu nákladů za úkony učiněné před zahájením trestního stíhání žalobkyně a dále za nahlížení do spisu uskutečněné dne [datum] s odůvodněním, že za účelně vynaložený úkon dle ust. § 11 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) se považuje v případě, že se nejedná o nutnou obhajobu, pouze prostudování spisu při skončení vyšetřování; za úkony - návrhy na doplnění dokazování s tím, že za tyto úkony týkající se pouze dokazování odměna nenáleží (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 2 To 28/2004); za úkony označené jako dotaz na matriky, na velvyslanectví, vyhledávání důkazů, neboť se nejedná o úkony právní služby ve smyslu ust. § 11 advokátního tarifu a ani nesměřují vůči orgánu činnému v trestním řízení, nýbrž vůči třetím osobám; za úkon označený žalobkyní jako sdělení soudu ze dne [datum], neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 advokátního tarifu; za úkony označené jako ústavní stížnost (zdravotní dokumentace) a ústavní stížnost (zahájení) s tím, že se jedná o náklady řízení, které mohly být uplatněny v řízení před Ústavním soudem postupem dle ust. § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu a za úkon - poradu uskutečněnou dne [datum], když této předcházela porada dne [datum] před výslechem žalobkyně a následovala po ní porada dne [datum],