19 CO 315/2022-343 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozhodoval v řízení, jímž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], sestávající se z náhrady škody za náklady vynaložené na obhajobu ve výši [částka] a přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši [částka] dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Pravomocným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 16 C 46/2020 – 187, bylo řízení pro částečné zpětvzetí zastaveno, co do částky [částka]. Předmětem řízení zůstalo zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] a úroky z prodlení. Při jednání dne [datum] bylo připuštěno rozšíření žaloby s tím, že úroky z prodlení jsou požadovány od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná v průběhu řízení uznala nárok na obhajné ve výši [částka], které žalobkyni dne [datum] vyplatila, a za vznik nemajetkové újmy se omluvila. 3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení a dále 8,25% úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (I.), zamítl žalobu co do částky [částka] a co do všech zbývajících úroků z prodlení (II.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (III.). 4. Žalobkyně dne [datum] předběžně uplatnila nárok u žalované, ta dle stanoviska ze dne [datum] uznala oprávněnost nároku na obhajné ve výši [částka] a za vznik nemajetkové újmy v důsledku nezákonného trestního stíhání se omluvila. 5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že usnesením Policie ČR ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum], jí bylo sděleno obvinění ze spáchání přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. z.“) v jednočinném souběhu s pokusem přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. z. ve formě účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. z. Skutek se měl týkat donucení poškozeného přiznat se k znásilnění žalobkyně a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došlo ke změně právní kvalifikace přečinu vydírá na zločin vydírání dle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. z. Dne [datum] byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 obžaloba vedená pod sp. zn. [spisová značka], ohledně žalobkyně pro podezření ze spáchání zločinu vydírání dle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. z. formou účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. z. Státní zástupkyně u hlavního líčení dne [datum] navrhla uložit všem obžalovaným, kteří jsou netrestaní, studenti, trest výchovný na spodní hranici zákonné trestní sazby, podmíněně odložený na přiměřenou zkušební dobu. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobkyně dle § 226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen tr. ř.“) zproštěna obžaloby. Odvolání státní zástupkyně bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zamítnuto. Zprošťující rozsudek ohledně žalobkyně nabyl právní moci dne [datum]. 6. Usnesením Policie ČR ze dne [datum] byla odložena trestní věc vedená pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění dle § 185 odst. 1, 2a tr. z. a přečinu znásilnění dle § 185 odst. 1 tr. z., na základě oznámení poškozených, žalobkyně a [jméno] [příjmení]. 7. Soud I. stupně nepřihlížel k emailu z [datum], neboť byl předložen po koncentraci řízení. 8. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil dle § 5, § 7, § 8, § 31a OdpŠk. Vycházel z toho, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] bylo vůči žalobkyni vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk, jímž bylo sdělení obvinění ze dne [datum] ze spáchání trestného činu vydírání, pokusu přečinu ublížení na zdraví ve formě účastenství, neboť řízení skončilo zproštěním obvinění. Dále se zabýval formou zadostiučinění v závislosti na povaze trestní věci, délce trestního stíhání a na dopadech do osobnostní sféry žalobkyně. K tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, například rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011. K prvému hledisku konstatoval, že žalobkyni sice hrozil trest odnětí svobody v rozmezí dva až osm let, avšak jednalo se o hrozbu teoretickou, neboť byla osobou netrestanou, řádně studující, ve věku blízkému věku mladistvých. Nadto i státní zástupkyně navrhovala uložení výchovného trestu na spodní hranici zákonné trestní sazby s podmíněným odkladem. K hledisku délky trestního stíhání uvedl, že trvalo 11 měsíců a 9 dnů (od [datum] do [datum]), tedy nebylo nijak dlouhé a bylo bez průtahů. K zásahům do osobnostní sféry žalobkyně uvedl, že trestní stíhání mělo dopad do sféry jejího psychického zdraví, kdy vyhledala pomoc psycholožky (úzkostné projevy, často plakala, byla ve stresu, vyčerpaná, stranila se lidí). Poznamenal, že však nelze přehlédnout, že určitou část psychické zátěže pro ni představovalo prvotní policejní šetření ohledně oznámení [uvedené], které se neprokázalo. Naopak neshledal zásah do rodinných vztahů, neboť ty byly narušeny již dříve. Důvodem odstěhovaní od matky, byla snaha osamostatnit se, bydlet s přítelem (spoluobviněným) a mít soukromí, což jim jejich finanční situace za pomoci rodičů umožňovala. Rozchod s přítelem nastal až na začátku roku 2021. Neshledal ani dopad na studium žalobkyně, když odmaturovala a uspěla v přijímacích zkouškách na vysokou školu. K tvrzení o ztrátě přátelských vazeb uvedl, že [jméno] [příjmení], se odcizila z důvodu, že jí nedělalo dobře připomínat si dobu, kdy se řešilo její trestní oznámení o znásilnění. Uzavřel, že žalobkyni náleží zadostiučinění v peněžní formě. 9. Ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu posuzoval výši zadostiučinění k výši zadostiučinění přiznaných v jiných věcech, které se v podstatných znacích shodují, předně se týkají obvinění z vydírání dle § 175 odst. 1, 2 tr. z., kdy hrozí trest odnětí svobody na dva až osm let. V rozsudku sp. zn. 14 C 377/2013 bylo zadostiučinění přiznáno ve výši [částka] (trestní stíhání trvalo 289 dnů, obviněný byl bezúhonný, zadržen na 32 hod., došlo k negativnímu zásahu do jeho profesního života a k ohrožení jeho dobré pověsti na malém městě). V rozsudku sp. zn. 17 C 427/2014 bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí (trestní stíhání trvalo 10 měsíců, obviněný zadržen na 14 hod., kdy měl obavy o těhotnou manželku, nedošlo k zásahům do osobnostní nebo pracovní sféry). Poté shledal přiměřeným zadostiučiněním částku [částka]. Co do částky [částka] tak žalobní návrh zamítl. 10. Dále přiznal zákonné úroky z prodlení z částky [částka] od [datum], jakož i z částky [částka] od [datum] do [datum]. Ve zbývajícím rozsahu úroky z prodlení zamítl. 11. O přiznání nákladů řízení žalobkyni rozhodl dle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. (obhajné) a dle § 142 odst. 3 o. s. ř. (nemajetková újma). Tyto stanovil ve výši [částka] za část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a náklady právního zastoupení za 12 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“). 12. Včasným odvoláním napadla rozhodnutí žalobkyně do zamítavého a nákladového výroku z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. e), f) g) o. s. ř. Trvala na tom, že nezákonné trestní stíhání mělo negativní vliv na její společenský, rodinný a osobní život. Zopakovala, že se v té době připravovala na maturitu a přijímací zkoušky na vysokou školu, obor psychologie, kdy obojí zvládla jen na základě vynaloženého úsilí a podpory třídní učitelky. Dále, že byly citelně zasaženy vztahy s jejími spolužáky a kamarádkami, že docházelo k absencím ve škole. Dále, že přestože její rodinné vztahy nebyly nikdy ideální, došlo k jejich zásadní eskalaci, když ji matka přirovnala k otci s kriminální minulostí a vyhodila ji z bytu. Má za to, že soud I. stupně nevyhodnotil správně intenzitu zásahu do její psychické sféry (pláč, úzkost, problémy se spaním, depresivní propady, uvažování o sebevraždě), což vedlo k tomu, že v prosinci [rok] vyhledala odbornou pomoc. K vyšší intenzitě způsobené psychické újmy předložila zprávu psychiatra ze dne [datum], z níž plyne, že jí byla předepsána farmakoterapie a byla jí diagnostikována posttraumatická stresová porucha s doporučením intenzivní individuální psychoterapie. Má za to, že se jedná o důkaz použitelný ve smyslu § 205a písm. f) o. s. ř. Nesouhlasí s tím, že určitou část psychické zátěže představuje policejní šetření ohledně znásilnění. Připustila, že v obou řízeních vystupují stejné osoby, případy spolu blízce souvisí, navazují na sebe. Nicméně zdůraznila, že pro souzenou věc je stěžejní její trestní stíhání. Má za to, že nebyl zohledněn její nízký věk, 19 let. K použitým rozhodnutím namítala, že jsou skoro 10 let stará. K stanovení výše zadostiučinění odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/2018. Zmínila i nedůvodnost odvolání st