20 CO 198/2022-83 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobkyně se uvedené částky domáhala z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobou z roku [rok] uplatňuje pohledávku na zaplacení směnečného peníze [anonymizováno] výši [částka]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že posuzované řízení není nepřiměřeně dlouhé, neboť jeho průběh je komplikován tím, že žalobkyně nemá jednatele, je nečinná a nekontaktní a za této situace je význam řízení [anonymizováno] ni nulový, protože újmu vyvolanou délkou řízení nemůže nikdo pociťovat. 2. Soud I. stupně zjistil ze shodných tvrzení stran, že žalobkyně předmětný nárok u žalované předběžně uplatnila dne [datum] a ze spisu Městského soudem v Praze sp. zn. [spisová značka] zjistil průběh posuzovaného řízení, podrobně popsaný [anonymizováno] 4. odstavci napadeného rozsudku. Dále zjistil z výpisu z obchodního rejstříku, že jediným jednatelem a společníkem žalobkyně je od [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], a z přípisu Okresného súdu v [anonymizováno] ze dne [datum], založeného [anonymizováno] spise posuzovaného řízení, zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. S odkazem na §§ 1, 5 písm. a) a b), 13 odst. l, 14 odst. l, 15 odst. 2, 26, 31a odst. 1 a 2 a zákona [číslo] Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon) a judikaturu Nejvyššího soudu ČR dovodil, že posuzované řízení, které aktuálně trvá 8 let a 2 měsíce, je nepřiměřeně dlouhé, neboť v jeho průběhu zjistil dílčí průtahy a rozhodnutí ohledně osvobození od soudních poplatků bylo odvolacím soudem opakovaně zrušeno, uzavřel proto, že v něm došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Konstatoval, že Evropský soud pro lidská práva vychází ze "silné, ale vyvratitelné domněnky", že nepřiměřená délka řízení znamená [anonymizováno] stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (viz rozhodnutí [anonymizováno] proti [země], odst. 93), což však neznamená, že poškozený nemusí nemajetkovou újmu jako předpoklad svého nároku tvrdit. Žalobkyně nemá od roku [rok] jednatele ani společníka, svou činnost fakticky nevykonává a žalovaná namítla, že jí z tohoto důvodu žádná újma z nepřiměřené délky řízení vzniknout nemohla. Soud I. stupně poukázal na to, že jediný jednatel a společník žalobkyně zemřel dne [datum] a posuzovaného řízení se od [datum] účastnil 1 a půl měsíce v jeho počáteční fázi. Od počátku roku [rok] žalobkyně neměla jednatele ani společníka a absentují jakákoli jiná tvrzení, z nichž by bylo možné i jen obecně presumovat, že se posuzované řízení mohlo svojí délkou nějak dotknout její sféry a působit jí újmu. Žalobkyně ani po poučení podle § 118a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) netvrdila konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit vznik újmy na její straně (zejména zda a jak společnost po úmrtí jednatele fungovala) a neunesla tak ohledně této skutečnosti povinnost tvrzení. Samotná aktivní účast v posuzovaném řízení prostřednictvím právního zástupce, který své úkony činí s výhradou, že žalobkyně je nekontaktní, není dokladem o vzniku újmy na straně žalobkyně. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně neunesla povinnost tvrzení ke vzniku újmy, vyvolané nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, žalobu proto zamítl a procesně úspěšné žalované přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení [anonymizováno] specifikaci, uvedené v 26. odstavci rozsudku. 3. Žalobkyně podala proti rozsudku včasné odvolání. Namítla, že soud I. stupně na ni uvalil nesplnitelnou podmínku, která není součástí odpovědnosti [anonymizováno] za průtahy v řízení. Zdůraznila, že stát má povinnost zajistit realizaci práva na spravedlivé projednání věci v přiměřené lhůtě [anonymizováno] smyslu [anonymizována dvě slova] o [anonymizována dvě slova] i všem právnickým osobám, které zpravidla nejsou nuceny tvrdit a prokazovat svoje fungování. Dovozovala dále s odkazem na úvahy, obsažené v nálezu Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález], že dotyčné odškodnění se může týkat i újmy majetkové, do níž lze zahrnout nutnost reagovat na„ absurdní a nesmyslné požadavky soudu“, jelikož příslušná podání musí někdo vytvořit. Poukázala dále na to, že právnické osoby bez statutárního orgánu nepřestávají existovat a dovozovala, že je věcí [anonymizováno] postarat se o výmaz takové osoby z příslušného rejstříku. Konečně zdůraznila, že není nečinná, jelikož za ni v rámci udělené plné moci jedná její advokát (ka). Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a její žalobě vyhověl. 4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Dovozovala, že je dán nedostatek vůle žalobkyně k podání odvolání, jelikož [anonymizováno] absenci jednatele nemůže dávat svému zástupci žádné pokyny a již samotné podání žaloby je nepřípustnou svévolí advokáta. Soud I. stupně se za situace úmrtí jednatele a jediného společníka žalobkyně logicky dotazoval, jakým způsobem mohla žalobkyni vzniknout nemajetková újma. Samotná formální existence fiktivní právnické osoby neznamená, že pociťuje a prožívá újmu, a soud I. stupně správně zdůraznil vyvratitelnost domněnky vzniku nemajetkové újmy z nepřiměřeně dlouhého řízení. Nemajetková újma může jen těžko vznikat virtuální entitě, která má posledních 8 let podobu pouhého formálního zápisu v obchodním rejstříku, nevykonává žádnou činnost ani neplní své zákonné povinnosti. Za žalující společnost nemá kdo jednat ani není prokázáno, že by měl na jejím fungování zájem nějaký nástupce, neboť všichni zákonní dědici [jméno] [příjmení] dědictví odmítli a nikdo dosud nepřevzal správu společnosti. Za činnost společnosti nelze vydávat jednání advokáta, který přes neexistenci pokynů klienta zřejmě vymáhá její pohledávky, vede a iniciuje soudní spory. Výmaz žalobkyně z obchodního rejstříku či zajištění jejího fungování v souladu se zákonem je především věcí jejího advokáta, úkolem žalované není aktivně vyhledávat nefunkční právnické osoby a zajisťovat jejich odstranění z obchodního rejstříku. 5. Žalobkyně uplatnila odvolací důvod [anonymizováno] smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., odvolací soud proto přezkoumal napadený rozsudek za souhlasu účastníků řízení bez jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., odvolání však opodstatněným neshledal. Jak již odvolací soud uvedl v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], úmrtím jednatele žalobkyně nezanikla generální plná moc, udělená dne [datum] jeho prostřednictvím za žalobkyni advokátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (stávající advokátka žalobkyně je jeho zástupkyní podle § 27 odst. l a 2 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii). Advokát je na jejím základě v rámci svých povinnosti [anonymizováno] smyslu §16 odst. l zákona o advokacii činit [anonymizováno] prospěch zastoupené právnické osoby všechny úkony tak, aby neutrpěla [anonymizováno] svých [anonymizováno] újmu, což zahrnuje i případné podání žaloby a další procesní úkony. Okolnost, že žalobkyně nemá jednatele ani společníka, který by vytvářel její vůli, není z procesního hlediska rozhodná a je věcí uvážení advokáta, zda je jím uplatněný nárok žalobkyně opodstatněný. 6. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouho vedeného řízení uveden a v níž byl udržován (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Stav nejistoty je psychickou kategorií, z čehož se podává, že předpokladem vzniku imateriální újmy z nepřiměřené délky řízení je vědomí skutečnosti, že takové řízení probíhá. Vědomí právnické osoby se vytváří prostřednictvím fyzických osob a v případě obchodní společnosti s ručením omezeným prostřednictvím jejích společníků, na jejichž poměry činnost společnosti dopadá. Nemá-li žalující obchodní společnost v průběhu posuzovaného řízení žádného společníka, který by nesl vědomí nepřiměřené délky řízení, jehož je účastna, a s ním spojené nepříznivé dopady do poměrů společnosti, nelze na její straně dovodit vznik nemajetkové újmy, pramenící z délky řízení. Žalované se na základě mezi účastníky nesporné skutečnosti, že žalobkyně nemá od [datum] společníka ani jednatele, nikdo se dosud v rámci probíhajícího dědického řízení o majetku zemřelého společníka její správy neujal a nevyvíjí žádnou obchodní činnost, podařilo vyvrátit domněnku vzniku nemajetkové újmy z nepřiměřeně dlouhého řízení a žalobkyně za daných okolnosti ani nemůže nabídnout důkaz, způsobilý prokázat opak. Z kontextu vytržené úvahy [anonymizováno] zmíněném nálezu Ústavního soudu o možném případném současném pokrytí malé majetkové újmy prostřednictvím zadostiučinění za újmu nemajetkovou nejsou [anonymizováno] daný případ relevantní. Podstata zadostiučinění podle