21 CO 271/2022-510 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] a [částka] (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok III.). 2. Zaplacení uvedených částek se žalobce domáhal s odůvodněním, že s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu, kterou bylo pojištěno vozidlo [anonymizováno] řady [anonymizováno], [registrační značka], mimo jiné proti jeho odcizení, že dne [datum] došlo k odcizení vozidla a že žalovaná stanovila obvyklou cenu vozidla částkou [částka] a po odečtení spoluúčasti 5 % mu vyplatila pojistné plnění [částka]. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [jméno] [příjmení], podle jehož závěrů obvyklá cena vozidla činila [částka], a po žalované požadoval doplacení pojistného plnění ve výši [částka] a nákladů na znalecký posudek ve výši [částka]. 3. Uzavření pojistné smlouvy, ani to, že dne [datum] došlo k pojistné události, nebylo mezi účastníky sporným, spornou byla toliko obvyklá cena vozidla před pojistnou událostí, od níž se podle pojistných podmínek odvíjí pojistné plnění. 4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že podle znaleckého posudku zpracovaného [jméno] [příjmení] obvyklá cena vozidla (k datu pojistné události) činila [částka], podle znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [příjmení], ustanoveného soudem, pak [částka]. Oba znalce vyslechl a ztotožnil se závěry znalce [příjmení], které hodnotil jako přesvědčivější s tím, že znalec prokázal hluboké znalosti, opřené o dlouholeté zkušenosti. 5. Po právní stránce věc posoudil podle § 2758 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že obvyklá cena vozidla činila [částka], takže po odečtení spoluúčasti 5 % by žalobce měl právo na zaplacení [částka]. Žalovaná mu zaplatila pouze [částka], a žalobce má proto právo na zaplacení rozdílu [částka] i nákladů na znalecký posudek ve výši [částka]. Žalobě proto vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti tomuto rozsudku, a to v rozsahu částky [částka], podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkala nesprávné zhodnocení znaleckých posudků. Měla za to, že soud prvního stupně měl vyjít ze závěrů znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [příjmení] a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v dotčeném rozsahu změnil. 7. Žalobce považoval rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhl jeho potvrzení. 8. Žalobu rozšířil o úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení a odvolací soud tuto změnu připustil na jednání dne [datum]. Žalovaná namítla, že tento nárok je promlčen. 9. Odvolací soud shledal tuto námitku opodstatněnou. 10. Podle ustálené soudní praxe povinnost platit úroky z prodlení se dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí "jako celek" (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 11. Právo a úroky, i když jsou příslušenstvím pohledávky, je relativně samostatným právem, které oprávněný může (ale také nemusí) současně uplatnit s jistinou. Důsledky stavení promlčecí doby stíhají jen to právo, ohledně kterého bylo zahájeno soudní řízení nebo které bylo uplatněno v již zahájeném soudním řízení. Bylo-li proto v soudním řízení uplatněno pouze právo na zaplacení jistiny, nepřestala běžet promlčecí doba u práva na úroky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 12. Promlčecí lhůta trvá tři roky a počne běžet za jeden rok od pojistné události (§ 626, § 629 o. z.). K pojistné události došlo dne [datum], proto promlčecí lhůta skončila dne [datum]. Nárok na úrok z prodlení žalobce uplatnil dne [datum], tedy až po jejím uplynutí, a tudíž jej nelze přiznat. Odvolací soud proto žalobu v této části zamítl. 13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné. 14. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na něž v podrobnostech odkazuje, zopakoval výslech znalce [jméno] [příjmení] a na rozdíl od soudu prvního stupně nepovažuje jeho závěry za přesvědčivější. 15. Jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, vozidlo bylo vyrobeno v roce [rok], mělo vylepšenou výbavu linie [anonymizováno], k datu odcizení mělo najeto [anonymizována dvě slova] km, bylo několikrát poškozeno, způsob oprav nebyl doložen, nemělo servisní knížku. Každý ze znalců postupoval při stanovení obvyklé ceny jiným způsobem a každý z nich na svých závěrech setrval, nicméně oba se shodli na tom, že posuzovali cenu vozidla, které (z logiky věci) neměli k dispozici, a nemohli proto zhodnotit, jaký byl jeho skutečný technický stav. Porovnávali ho s inzerovanými nabídkami vozidel, která se lišila počtem najetých kilometrů i výbavou, zcela totožné vozidlo v nabídce nebylo. Oba znalci se pak také shodli na tom, že jimi stanovená cena je odhadem, a že v závislosti na poptávce by se skutečná cena mohla lišit. Znalec [příjmení] výslovně uvedl, že neví, zda by si klient koupil vozidlo za [částka], za [částka] nebo za [částka]. 16. Odvolací soud vyšel z toho, že v průběhu řízení byly předloženy tři kalkulace obvyklé ceny vozidla - znalci ji stanovili částkami [částka] a [částka], [právnická osoba] [příjmení] částkou [částka] Odvolací soud přihlédl k tomu, že jde o odhady, že rozdíl mezi krajními hodnotami je [částka] a že cena obvyklá by se neměla blížit ani jedné z krajních hodnot (nejvyšší či nejnižší) a neměla by nepřiměřeně zvýhodňovat jednoho z účastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud proto vypočetl průmět těchto hodnot, který činí [částka] a který lze v daném případě považovat za obvyklou cenu vozidla. Po odečtení spoluúčasti ve výši 5 % by tak měl žalobce právo na vyplacení pojistného plnění ve výši [částka], pojišťovna mu zaplatila [částka], mělo by se mu proto dostat dalších [částka]. 17. Rozsudkem soudu prvního stupně byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci [částka], z nichž [částka] nebylo odvoláním napadeno, předmětem odvolacího řízení byla částka [částka]. Rozsudek soudu prvního stupně je tedy správný co do částky [částka] ([anonymizována dvě slova] – [částka]), takže v tomto rozsahu byl odvolacím soudem potvrzen (§ 219 o. s. ř.), ve zbývajícím rozsahu [částka] ([anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]) byl změněn a žaloba byla zamítnuta (§ 220 o. s. ř.). 18. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 3, § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. 19. Náklady řízení činí [částka] a sestávají ze zaplacených soudních poplatků za žalobu [částka], z odměny advokáta žalobce za 15,5 úkonu právní služby po [částka] z tarifní hodnoty [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], podání odvolání do usnesení o přiznání znalečného – 0,5, sepis závěrečného návrhu, podání odvolání), 2 úkony právní služby po [částka] z tarifní hodnoty [částka] (vyjádření k odvolání, účast na jednání soudu dne [datum]), z paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] připadajících na tyto úkony právní služby (§ [anonymizováno] odst. 1 písm. a/, d/ g/, odst. 2 písm. c/, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a 21 % DPH ve výši [částka]. 20. O náhradě nákladů řízení státu odvolací soud nerozhodoval, neboť byly kryty složenou zálohou (§ 148 odst. 1, § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.).