21 CO 6/2022-153 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu ohledně zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo od [datum], kdy podal žalobu, do [datum], kdy bylo řízení pravomocně zastaveno. 3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl v pořadí druhým rozsudkem, když jeho předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jako nepřezkoumatelný. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby vyslovil, na základě jakých kritérií lze považovat posuzované řízení za nepřiměřeně dlouhé, tj. které z příčin se nejvýznamněji podílely na celkové délce řízení, s přihlédnutím k tomu, že sama žalovaná konstatovala průtahy v celkové délce dvou let. V případě, že dospěje k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, zhodnotí, zda forma odškodnění žalobce konstatováním porušení práva, kterého se mu od žalované dostalo dne [datum], byla přiměřená či ne. Dále posoudí, zda a na základě jakých skutečností by mohla být újma utrpěná žalobcem případně nepatrná, a v takovém případě žalobu zamítne. Pokud dospěje k opačnému závěru, přistoupí k peněžitému odškodnění nemajetkové újmy podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]. Nejprve stanoví základní částku odškodnění za celkovou dobu posuzovaného řízení a v rámci posuzování jednotlivých kritérií podle § 31a odst. 3 písm. b) – e) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a tuto základní částku zvýší či sníží s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, přičemž zároveň zohlední, že účelem odškodnění je vyvážit případně utrpěné újmy poškozeného, nikoliv sankcionovat stát za to, že k porušení práva na přiměřenou délku řízení došlo. V rámci hodnocení jednotlivých kritérií posoudí i skutečnost, zda délku řízení zavinila bezvýhradně žalovaná či zda se na ní zásadně podílel i žalobce. 4. Soud prvního stupně vzal za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitou náhradu žalobci nepřiznala. 6. Ze spisu Krajského soudu v [obec], sp. zn. [spisová značka] (předtím [spisová značka]): Žalobce podal dne [datum] žalobu – návrh na vydání směnečného platebního rozkazu proti [jméno] [jméno], o zaplacení [částka] s příslušenstvím. Směnečný platební rozkaz byl vydán dne [datum] (předtím byla řešena žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků). K námitkám žalovaného bylo dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto rozsudkem č. j. [číslo jednací], že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti. V období mezi první jednáním ve věci dne [datum] a druhým jednáním dne [datum] byl zpracováván znalecký posudek z oboru písmoznalectví, přičemž z důvodu množství zpracovávaných posudků znaleckým ústavem a komplikacím spojeným se zajištěním srovnávacích materiálů byla lhůta k vypracování znaleckého posudku prodloužena až do [datum] a znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. Odvolání žalovaného proti rozsudku, došlé soudu dne [datum], bylo odmítnuto jako opožděné usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] došlo ke zpětvzetí odvolání žalovaným. Usneseními [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zastaveno odvolací řízení, jak proti usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o odmítnutí odvolání, tak proti rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Právní moc obou usnesení Vrchního soudu v Olomouci byla vyznačena dnem [datum]. Na rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla vyznačena právní moc dnem [datum]. 7. Dne [datum] žádal Okresní soud v Hodoníně ke své sp. zn. [spisová značka] o sdělení stanoviska k otázce správnosti vyznačení doložky právní moci na rozsudku ze dne [datum], čl. 118 vzhledem k tomu, že žalovaný [jméno] [jméno] dne [datum] zemřel. Dne [datum] bylo Krajskému soudu v [obec] k jejich žádosti zasláno notářkou pravomocné usnesení vydané v dědickém řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kterým bylo dědické řízení zastaveno a nepatrný majetek byl vydán vypraviteli pohřbu (pozůstalému synovi po zemřelém). Přípisem ze dne [datum] Krajský soud v [obec] sdělil Okresnímu soudu v Hodoníně, že o úmrtí žalovaného nevěděl, neboť ten byl zastoupen advokátem, který o úmrtí žalovaného soud neinformoval, nicméně Krajský soud v [obec] měl za to, že doložka právní moci na rozsudku je vyznačena správně a žádné další kroky ve věci činit nebude. Dopisem ze dne [datum] Krajský soud v [obec] svou odpověď upřesnil a podrobně vyložil svůj názor na vyznačení doložky právní moci s tím, že ji považuje za vyznačenou správně. Dne [datum] sdělil právní zástupce žalobce Krajskému soudu v [obec], že řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a navrhl, aby bylo zastaveno z důvodu úmrtí žalovaného bez právního nástupce. K dotazu Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], aby svůj návrh vysvětlil, právní zástupce žalobce sdělil, že vychází z rozsudku [název soudu], č. j. [spisová značka], potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] s tím, že z nich vyplývá, že doložka právní moci na rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum] byla vyznačena chybně, řízení tak dosud není pravomocně skončeno a vzhledem k úmrtí žalovaného bez právního nástupce by mělo být zastaveno podle § 107 odst. 5 o.s.ř. Dne [datum] se zástupce žalobce dotazoval, v jakém stadiu se věc nachází. Dne [datum] rozhodl Krajský soud v [obec] usnesením č. j. [číslo jednací], o zrušení směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a zastavení řízení, které nabylo právní moci dne [datum]. 8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud prvního stupně zjistil, že žalobce [jméno] [příjmení] podal žalobu proti [jméno] [jméno] (synovi zemřelého žalovaného [jméno] [jméno]) o odporovatelnost právního úkonu – darovací smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] a jejich synem [jméno] [jméno]. Důvodem podání žaloby bylo, že v rámci exekučního řízení ohledně vymožení své pohledávky vůči [jméno] [jméno] podle pravomocného směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobce zjistil, že povinný [jméno] [jméno] zemřel. V rámci řízení u [název soudu] bylo zkoumáno, zda směnečný platební rozkaz nabyl právní moci (viz shora popsané dotazy na Krajský soud v [obec] a jeho odpovědi), ve věci rozhodoval i Nejvyšší soud o dovolání žalovaného [jméno] [jméno], kterým napadal usnesení o pokračování v přerušeném řízení (usnesení čl. 74, 85, 102). Okresní soud nakonec žalobu zamítl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen Krajský soudem v [obec] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], oba rozsudky nabyly právní moci dne [datum]. 9. Soud prvního stupně věc posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále OdpŠk), dále odkázal na čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a judikaturu Nejvyššího soudu. Uzavřel, že posuzované řízení trvalo [anonymizováno 5 slov] (do [datum] do [datum]). V tvrzené nesprávně vyznačené doložce právní moci neshledal zavinění žalované, neboť až do pravomocně skončené věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Hodoníně nebylo možné tuto okolnost zjistit, tedy soud až do té doby správně uvažoval o tom, že doložka byla učiněna náležitě. Teprve až po vyznačení doložky právní moci na konečném rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně mohl učinit závěr o přiléhavosti vyznačení doložky právní moci na vydaném směnečném platebním rozkaze, což učinil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud prvního stupně se nicméně ztotožnil s tím, že délka řízení byla nepřiměřená. 10. Dále soud prvního stupně hodnotil jednotlivá kritéria podle § 31a odst. 3 OdpŠk: 1) složitost řízení: řízení shledal do určité míry složité jak po procesní, tak po skutkové stránce, ne