22 CO 28/2022-165 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky [částka], a to na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 1 a 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaná současně vůči žalobkyni vznáší vzájemný návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, to vše na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl žalobu co do zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I), vyhověl vzájemnému návrhu co do zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok II) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat. 4. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním a to v rozsahu celého výroku. Žalobkyně je přesvědčena, že soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k nesprávným skutkovým a potažmo i právním závěrům, a jeho rozhodnutí považuje za nesprávné. [jméno] žalovaná oznámením ze dne [datum] žalobkyni sdělila, že určila obvyklou cenu vozidla na částku [částka]. Teprve po té, kdy se žalobkyně proti tomuto závěru ohradila, začala žalovaná svůj závěr zpochybňovat a označila žalobkyni za osobu, která při sjednání pojistné smlouvy uvedla nepravdivé údaje, které pak ve svém důsledku měly vliv na závěr o obvyklé ceně vozidla. Je pravdou, že žalobkyně dne [datum] sjednala pojistnou smlouvu, když v pojistné smlouvě byl uveden údaj o počtu najetých kilometrů poškozeného vozidla 280 000 km, avšak součástí pojistné smlouvy je dodatek o prohlídce vozidla ze dne [datum] spolu se záznamem z jednání ze dne [datum]. Podstatou této prohlídky bylo ověření informací, které žalobkyně uvedla při sjednání pojistné smlouvy. Tedy, pokud by údaje uvedené v pojistné smlouvy nebyly uvedeny pravdivě, zcela nepochybně by žalovaná toto v den sjednání pojištění zjistila a pojistnou smlouvu by odmítla s žalobkyní uzavřít. Dokazování před soudem prvního stupně se ubíralo zcela jiným směrem, než byl předmět sporu. Žalobkyně osvědčila, že při sjednání pojistné smlouvy uvedla pravdivé údaje, a předložila soudu znalecký posudek, který určil obvyklou cenu zničeného vozidla žalobkyně na částku [částka]. Žalobkyně v řízení navrhla výslech tohoto znalce, aby před soudem závěr znaleckého posudku obhájil, avšak soud tento návrh zamítl. Soud nevyslyšel ani návrh žalobkyně na vypracování revizního znaleckého posudku, když tento považoval za nadbytečný. Žalobkyně pak v řízení zcela zbytečně doplnila skutková tvrzení, a to podáními ze dne [datum] a [datum], když k těmto tvrzením soud nepřihlížel a odmítl jako nadbytečné provést žalobkyní navrhované důkazy. Žalobkyně v řízení prokázala, že při sjednání pojistné smlouvy uvedla pravdivé údaje, a znaleckým posudkem prokázala, že žaloba o zaplacení [částka] byla podána důvodně. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a sám rozhodl tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení za zastupování před soudem prvního stupně i soudem odvolacím. 5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvádí, že zásadní je uvedení nepravdivých informací žalobkyní při sjednávání pojistné smlouvy a při uplatnění nároku u žalované týkajících se stočeného tachometru. Žalovaná se opírá jednak o doložené pojistné podmínky, ale i o § 2809 a § 2788 o. z., jak uvádí soud prvního stupně. Žalovaná byla oprávněna pojistné plnění odmítnout, což učinila. Žalobkyně v odvolání s tímto závěrem polemizuje toliko jediným odstavcem, že došlo k prohlídce vozidla při vstupu do pojištění. Právě ale na této prohlídce žalobkyně již uvedla nepravdivé informace o průběhu nájezdu kilometrů, což posléze omlouvala výměnou motoru. To nic na nepravdivosti této informace nemění. Soud prvního stupně postupoval správně, když žalobu zamítnul a přikázal žalobkyni vrátit zaplacené pojistné plnění. Žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení žalované. 6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné, avšak pouze co se týče výroku o nákladech řízení. 7. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a správně jej hodnotil po právní stránce. 8. Bylo prokázáno, že předmětné vozidlo mělo ke dni [datum] stav tachometru 381 032 km. Při uzavírání pojistné smlouvy dne [datum] žalobkyně uvedla, že nájezd vozidla činí 280 000 km. Při hlášení o poškození vozidla dne [datum] žalobkyně uvedla, že nájezd vozidla činil 350 000 km. Je tak nepochybné, že v době, kdy žalobkyně byla vlastníkem předmětného vozidla, došlo k manipulaci s počítadlem ujeté vzdálenosti (tachometrem), což je mj. dobře patrné z výpisu systému Cebia. Žalobkyně uváděla, že snížení nájezdu je způsobeno tím, že došlo k výměně motoru. Jak však správně uvedl soud prvního stupně, tato skutečnost není sama o sobě důvodem pro manipulaci se stavem tachometru, když ve smyslu § 36 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, takovou změnu lze na počítadle ujeté vzdálenosti (tachometru) provést jen v případě výměny (opravy) samotného počítadla, o čemž je třeba vždy vyhotovit protokol. Ze znaleckého posudku vyplývá, že výměna motoru za jiný použitý motor nemá vliv na technický stav vozidla. Údaj o nájezdu vozidla uvedený žalobkyní při sjednávání pojistné smlouvy, stejně jako údaj uvedený při hlášení pojistné události, tak nelze hodnotit jinak než jako vědomě nepravdivý. 9. Zákon v § 2809 o. z. stanoví případy, kdy pojistitel může pojistné plnění odmítnout. Toto ustanovení nebrání smluvním stranám pojistné smlouvy sjednat si možnost odmítnutí pojistného plnění pro případ, že se oprávněná osoba bude domáhat pojistného plnění uvedením vědomě nepravdivých údajů o vzniku a okolnostech tvrzené pojistné události (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Cdo 3172/2020). Čl. 8 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel VPPHAV [číslo] stanoví, že pojistitel může plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. V posuzované věci žalovaná žalobkyni plnila. Později však svůj postoj přehodnotila v tom smyslu, že plnění bylo důvodné pouze částečně (a domáhala se zaplacení částky [částka]), posléze pak svou argumentaci změnila tak, že měla důvod pro odmítnutí pojistného plnění jako takového. Odvolací soud se v této souvislosti zabýval otázkou, zda může žalovaná„ odmítnout plnění“ až po té, co již fakticky plnila. Dospěl k závěru, že takový postup není vyloučen, pakliže je důvod pro odmítnutí plnění dán a žalovaná jej shledá až ex post po vyplacení pojistného plnění. V tomto smyslu„ odmítnutí plnění“ nepředstavuje jednorázovou volbu, která by žalované příslušela, ale právo žalované za splnění podmínek z pojistné události neplnit. Dle závěrů odborné literatury právo pojistitele odmítnout pojistné plnění neprekluduje a„ pouze“ se promlčí uplynutím obecné promlčecí lhůty tří let počínající ode dne, kdy se pojistitel dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o naplnění kumulativních předpokladů k odmítnutí pojistného plnění. 10. Pokud jde o podmínky pro odmítnutí pojistného plnění dle Čl. 8 odst. 12 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel VPPHAV [číslo], má je odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za naplněné. Žalobkyně uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje, a které se týkaly rozsahu pojistné události. Údaj o nájezdu vozidla má totiž podstatný vliv na jeho obvyklou cenu, zejména liší-li se tento údaj od skutečnosti o desítky tisíc kilometrů, jak je zřejmé z rozdílných závěrů znaleckých posudků v této věci zpracovaných, u nichž znalci především vycházeli z rozdílného údaje o nájezdu předmětného vozidla. Znalec [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku předloženém žalobkyní dospěl k obvyklé hodnotě [částka], přičemž vycházel z údaje nájezdu 280 000 km a z toho, že při nájezdu 270 000 km byl měněn motor (údaje sdělené majitelem). Znalec [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku předloženém žalovanou dospěl k obvyklé hodnotě [částka], přičemž dospěl k tomu, že nájezd vozu činí dle dostupných podkladů nejméně 450 000 km. Rozdíly v hodnotách nájezdu i obvyklé ceny jsou zjevné. Ostatně není obecně pochyb o tom, že stav ujetých kilometrů má zásadně význam pro stanovení ceny automobilu. Pakliže tedy žalobkyně uvedla při upl