23 CO 252/2022-138 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek v zákonné výši od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení žalovaných částek s příslušenstvím z titulu odpovědnosti žalované za nezákonné rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že na základě rozsudku Krajského soudu v Brně [anonymizováno] spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalobkyni uloženo, aby zaplatila [právnická osoba] ([příjmení]) [anonymizována tři slova] (dále jen„ primární dlužník“), částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně na základě rozsudku uhradila primárnímu dlužníku dne [datum] celkem [částka] Nejvyšší soud České republiky k dovolání žalobkyně zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci i rozsudek Krajského soudu v Brně. [anonymizováno] věci samé byla žaloba následně v plném rozsahu zamítnuta a primárnímu dlužníku bylo uloženo nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka]. Žalobkyně žádala po primárním dlužníku vrácení plnění, ten odmítl s tím, že zde je i nadále hmotněprávní nárok, který mu svědčí a nic vracet nebude. Učinil tak za situace, kdy část uvedené platby byly náklady řízení a tato argumentace nemůže přicházet v úvahu ani teoreticky. Žalobkyně byla nucena domáhat se vrácení uhrazené částky vzájemným návrhem, ten byl vyloučen k samostatnému projednání a [anonymizováno] věcnou příslušnost postoupen Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec]. Zde byla věc projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. [příjmení] byl ukončen [anonymizováno] prospěch žalobkyně, rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. [příjmení] žalobkyně získat zpět částku [částka] nejsou reálné. Z titulu nezákonného rozhodnutí, původně pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ nezákonné rozhodnutí“), žalobkyně neoprávněně plnila protistraně, přičemž částku [částka] již uplatnila v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení se pak domáhala částky [částka], která představuje úroky z prodlení z částky [částka] pravomocně přiznané rozsudkem Okresního soudu [anonymizováno] [obec], sp. zn. [spisová značka], a kapitalizované za dobu od [datum] do [datum], a částky [částka], která představuje část nákladů řízení po vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], konkrétně náklady za dovolací řízení a náklady navazujících fází řízení. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody, avšak namítala, že požadované náklady řízení vyplývají z výroku III rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž toto rozhodnutí soudu nepřísluší žalované jakkoliv přezkoumávat. Výrok rozsudku nebyl nikdy zrušen jako nezákonný a podle žalované není možné shledat existenci odpovědnostního titulu. Pokud jde o nárok na úhradu úroku z prodlení, tento nelze posoudit jako škodu vzniklou žalobkyni v důsledku nezákonného rozhodnutí. Nejedná se o skutečnou škodu, ani o ušlý zisk, nárok na úroky z prodlení vznikl žalobkyni z titulu porušení povinnosti primárního dlužníka uhradit dlužnou částku řádně a včas, a tak prvotní příčinou jeho vzniku není vydání nezákonného rozhodnutí. 4. Soud I. stupně vyšel z prokázaných skutkových zjištění, že žalobkyně vedla řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalobě vyhověno, byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Na základě rozsudku žalobkyně uhradila dne [datum] uloženou částku. Dne [datum] Nejvyšší soud rozsudkem zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci i Krajského soudu v Brně a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. Následně byl [anonymizováno] věci vydán dne [datum] rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. [číslo jednací], a poté rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žaloba byla zamítnuta a protistraně bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady řízení [anonymizováno] výši [částka]. [anonymizováno] vztahu k vzájemnému návrhu žalobkyně o zaplacení [částka] s příslušenstvím byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc v tomto rozsahu postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec]. Ten vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek pod č. j. [číslo jednací], kterým byla protistraně uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení [anonymizováno] výši [částka]. 5. Soud I. stupně posoudil věc podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), přičemž shledal, že žaloba není důvodná. Nárok na úhradu úroků z prodlení nelze podle soudu I. stupně posoudit jako škodu vzniklou žalobkyni v důsledku nezákonného rozhodnutí. Nejedná se o škodu skutečnou, ani o ušlý zisk. Nárok na úroky z prodlení vznikl žalobkyni z titulu porušení povinnosti primárního dlužníka uhradit dlužnou částku řádně a včas a prvotní příčinou tak není vydání nezákonného rozhodnutí. Poukázal na naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti [anonymizováno] za škodu s tím, že v posuzované věci bylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a zrušením tohoto rozhodnutí ztratila žalobkyně povinnost uloženou částku zaplatit, avšak úroky z prodlení z této částky vzniklé tím, že protistrana žalobkyni zaplacenou částku již nevrátila řádně zpět, nejsou v příčinné souvislosti s nezákonností vydaného rozhodnutí. 6. Pokud jde o náklady řízení vyplývající z výroku III rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], toto rozhodnutí nebylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno a není splněna prvotní podmínka odpovědnosti za škodu podle OdpŠk, existence nezákonného rozhodnutí. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni povinnost nahradit procesně úspěšné žalované náklady řízení v paušální výši podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 4 úkony po [částka]. 8. Proti rozsudku podala včasné a přípustní odvolání žalobkyně. Měla za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Závěry soudu považuje za překvapivé, soud nesdělil v rámci prvního ani druhého jednání právní názor na věc. Odůvodnění napadeného rozsudku je pak na hranici přezkoumatelnosti. S odkazem na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu žalobkyně argumentovala [anonymizováno] prospěch důvodnosti žalobního požadavku. Poukázala na ust. § 31 odst. [anonymizováno] OdpŠk, z něhož je patrná nepřípadnost postupu soudu I. stupně v případě nepřiznání nároku na náhradu nákladů části řízení. [anonymizováno] přiznání tohoto nároku není třeba zrušovací rozhodnutí, jak se nesprávně domnívá soud I. stupně. Oproti soudu I. stupně je také přesvědčena, že příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové újmy spočívající v dosud neuhrazených a objektivně i nedobytných úrocích z prodlení je dána. Pokud by nebylo nezákonného rozhodnutí, na základě kterého musela žalobkyně plnit, nevznikla by ani její pohledávka na vrácení této částky a potažmo ani škoda uplatňovaná vůči [anonymizováno] z důvodu její nedobytnosti. Bez této přiznané pohledávky by pak nevznikl ani úrok z prodlení s ní spojený jako její příslušenství. Pokud byla dovozena odpovědnost [anonymizováno] za škodu vzniklou v důsledku nevymahatelnosti původní částky po primárním dlužníku, a to v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], pak zde musí být nepochybně dovozena i odpovědnost [anonymizováno] za nemožnost vymožení úroku z prodlení jakožto jejího příslušenství. V opačném případě by žalobkyni nebyla kompenzována cena peněz v podobě úroku z prodlení, které byly nezákonně poskytnuty primárnímu dlužníku. Úroky z prodlení lze vnímat jako ušlý zisk, neboť ze své podstaty slouží jako paušalizovaná cena peněz za dobu prodlení, která má nahrazovat případné jiné možné zhodnocení těchto prostředků v době jejich nevrácení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobě vyhověl, a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení. 9. Podle žalované postupoval soud I. stupně správně a dospěl ke správným závěrům. Nárok na nevymožené