23 CO 342/2022-156 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a o zaplacení zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované odškodnění za nemajetkovou újmu [anonymizováno] výši [částka] s příslušenstvím, způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil nárok dne [datum] a žalovaná mu nevyhověla. Žalobu navrhla zamítnout, protože celková doba řízení 9 let a 2 měsíce není s přihlédnutím k rozhodným kritériím nepřiměřená. 3. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, že řízení [anonymizováno] věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podáním žaloby [datum], předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy [anonymizováno] výši [částka]. Žalobci byly nezletilý [jméno] [příjmení] a nezletilý [jméno] [příjmení], oba zastoupeni advokátem, žalovanou [příjmení] nemocnice [obec]. Žalobci jsou synové zemřelé [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] žalované fakultní nemocnice. Dne [datum] byly doloženy plné moci za žalobce. Dne [datum] byl zaslán rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ohledně schválení podání žaloby za nezletilého [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl [anonymizováno] věci vyhlášen rozsudek, žaloba byla zamítnuta. Dne [datum] žalobci podali odvolání. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Dne [datum] byl vydán rozsudek, rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Dne [datum] byla na rozsudku vyznačena doložka právní moci. Dne [datum] žalobci podali dovolání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne [datum]. Dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud usnesením, že dovolání se odmítá. Věc byla vrácena soudu prvního stupně dne [datum]. Dne [datum] byl spis zaslán Ústavnímu soudu. Dne [datum] Ústavní soud usnesením odmítl ústavní stížnost. 4. Po provedeném dokazování soud I. stupně vzal za prokázané, že posuzované řízení trvalo [anonymizováno] vztahu k žalobci, od podání žaloby dne [datum] do pravomocného skončení dne [datum], 9 let a 3 měsíce. Věc posoudil podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] [anonymizováno], o notářích a jejich činnosti (notářský řád), [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk). Zabýval se tím, zda jsou splněny předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou tvrzeným nesprávným úředním postupem, tedy tím, zda existuje odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, zda vznikla škoda a zda existuje příčinná souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Předně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Vycházel přitom z judikatury ESLP a dospěl k závěru, že délka řízení 9 let a 3 měsíce není přiměřená. Poukázal na to, že na délce řízení se projevila zejména procesní složitost věci, k níž došlo v souvislosti s ustanovováním znalcům a vypracováním znaleckých posudků, rovněž bylo nutné zajistit souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby za nezletilé a bylo prováděno poměrně obsáhlé dokazování. Na délce řízení se podílel částečně soud prvního a druhého stupně, a to prodlevami mezi jednotlivými úkony v určité fázi řízení. Podle soudu I. stupně řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných [anonymizováno] zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobci náleží přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, přičemž soud shledal, že je namístě poskytnout peněžitou satisfakci, neboť konstatování či omluvu nepovažoval v tomto případě za dostatečnou formou zadostiučinění. 5. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění soud I. stupně vycházel z částky [částka] za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky je přiznávána v poloviční výši. Základní částku [částka] modifikoval podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk tak, že za složitost věci ji ponížil o 20 %, z hlediska postupu žalobce základní částku nesnižoval ani nezvyšoval, naopak zvýšil ji o 20 % z důvodu postupu procesních soudů, kdy shledal určité dílčí průtahy v řízení. Pokud jde o význam předmětu řízení [anonymizováno] žalobce, navýšil základní částku o 20 %, když řízení mělo [anonymizováno] žalobce zvýšený význam, neboť se jednalo o otázky spojené s životem a zdravím jeho matky. Soud I. stupně dále snížil základní částku o 10 % za sdílení újmy, neboť žalobce vystupoval na straně žalující společně se svým bratrem, což jeho újmu snižovalo. Dospěl k závěru, že žalobci náleží zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka], [anonymizováno] zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Žalobci přiznal také zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení marným uplynutím lhůty šesti měsíců určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku dne [datum]. K prodlení došlo ode dne následujícího po uplynutí lhůty dne [datum]. 6. Náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř. žalobci, který byl sice úspěšný jen částečně, ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek a právní zastoupení. 7. Proti rozsudku, a to proti výroku I o věci samé a výroku III o nákladech řízení, podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Podle žalované soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů zčásti k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítala, že [anonymizováno] věci absentuje odpovědnostní titul, neboť v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Relevantní doba řízení činí 9 let a 3 měsíce. Poukázala na průběh řízení, které probíhalo na všech stupních soudní soustavy, a [anonymizováno] věci rovněž rozhodoval Ústavní soud, což délku řízení ovlivnilo. S ohledem na předmět řízení a dokazování je možné považovat řízení za extrémně složité. Bylo nezbytné provedení většího množství listin, výslechy svědků a bylo třeba provádět dokazování i znalecky. Bylo rozhodováno o procesních návrzích. Na délku řízení měla vliv také skutečnost, že žalobce byl nezletilý a před zahájením samotného řízení nebylo zajištěno rozhodnutí opatrovnického soudu se schválením podání žaloby. Je pravdou, že v době od září 2015 do listopadu 2016 lze vysledovat období nečinnosti, kdy věc byla s odvoláním u odvolacího soudu, jinak v posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy ani jiná neodůvodněná nečinnost soudu. Podle žalované v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce, řízení sice bylo mírně delší, jeho průběh byl ale plynulý, postup soudu byl koncentrovaný a délka řízení odpovídá skutkové složitosti věci a zejména počtu stupňů soudní soustavy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení 8. Podle žalobce není odvolání důvodné. S napadeným rozsudkem souhlasil, protože řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných [anonymizováno] zpravidla očekávat. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] věci nároku bratra žalobce, [jméno] [příjmení], na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vzniklou porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, odvolací soud konstatoval, že posuzované řízení bylo zatíženo neodůvodněným průtahy, které řízení prodloužily o více než dva roky a shledal délku posuzovaného řízení jako nepřiměřenou. Rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum] byl napaden dovoláním a Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] sice rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze, ale jediným důvodem [anonymizováno] to byla skutečnost, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že žalobce újmu, kterou nepřiměřenou délkou řízení utrpěl, sdílel společně se svým bratrem. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] přiznal b