23 CO 93/2022-97 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobní nárok na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uznal žalobkyni povinnou zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.). 2. Žalobkyně podala proti oběma výrokům rozsudku včasné a přípustné blanketní odvolání. Podáním ze dne [datum] vzala zpět odvolání do výroku I. o věci samé a odůvodnila odvolání směřující proti nákladovému výroku II. Brojila v něm proti přiznání náhrady nákladů vynaložených na 9 úkonů právní pomoci poskytnuté advokátem, když soud I. stupně v odůvodnění rozsudku uvedl jen 8 úkonů, za které náhradu přiznává. Dále namítla, že byla náhrada přiznána za tři písemná vyjádření žalované, adresovaná soudu, aniž by k tomu byla žalovaná soudem vyzvána. Obsah těchto podání mohla žalovaná přednést při jednání soudu. Proto tyto náklady žalobkyně nemá za účelně vynaložené. 3. Odvolací soud na základě částečného zpětvzetí odvolání žalobkyní v souladu s ust. § 207 odst. 2) o. s. ř. zastavil odvolací řízení v rozsahu, v němž směřovalo proti výroku o věci samé (výrok I. usnesení). 4. Poté odvolací soud přezkoumal rozhodnutí o nákladech řízení dle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a aniž by ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání je částečně opodstatněné. 5. Soud I. stupně odůvodnil své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v odst. 29 rozsudku tak, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Soud I. stupně přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady vyčíslil jako náklady zastoupení advokátem dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále AT Z tarifní hodnoty ve výši [částka] činí odměna [částka] za každý úkon uvedený v § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Jako účelně vynaložené uvedl soud I. stupně tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast na soudním jednání dne [datum], [datum] a [datum] a sečetl je jako 9 úkonů. Dále přiznal devět paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobkyni tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalované. 6. Odvolacímu argumentu, spočívajícímu v tom, že soud I. stupně nesprávně sečetl úkony právní pomoci, za něž přiznal náhradu, je nutno přisvědčit, správný součet úkonů, za něž náleží žalované náhrada je 8, k nim pak náleží dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu 8 paušálních náhrad hotových výdajů a dle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. příslušná daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalované plátcem. 7. Co se týče výhrad žalobkyně k účelnosti nákladů vynaložených na tři písemná vyjádření žalované ve věci samé, odvolací soud jim nepřisvědčil, neboť ze spisu soudu I. stupně plyne, že: a) písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum] reagovalo na výzvu soudu (srv. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 59 C 236/2020-9); b) písemným stanoviskem ze dne [datum] reagovala žalovaná na spornou otázku účastenství, s níž soud odročil jednání soudu dne [datum] na neurčito s úvahou, že mohou být naplněny podmínky pro zastavení řízení; c) písemným podáním ze dne [datum] vyslovila žalovaná nesouhlas se vstupem vedlejšího účastníka na straně žaloby do řízení, své argumenty nemohla pronést až při jednání soudu, neboť soud musel nejdříve o vedlejším účastenství rozhodnout a teprve po vyjasnění otázky účastenství ve věci jednat. 8. Žalované tudíž náleží vzhledem k plnému úspěchu ve věci v řízení před soudem I. stupně náhrada nákladů řízení ve výši upravené advokátním tarifem za 8 úkonů právní pomoci, jak byly soudem I. stupně uvedeny v odst. 29 rozsudku, po [částka]. Ke každému úkonu náleží paušální náhrada hotových výdajů [částka] Celkem odměna za právní pomoc činí [částka], k ní náleží daň z přidané hodnoty ve výši [částka]. V součtu náhrada představuje částku [částka]. Ohledně platebního místa a lhůty k plnění odpovídá rozhodnutí soudu I. stupně ust. § 149 odst. 1) a 160 odst. 1) o. s. ř., proto je odvolací soud potvrdil. 9. Odvolací soud napadený výrok o nákladech řízení změnil postupem dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že náhrada nákladů řízení, kterou je žalobkyně je povinna zaplatit žalované, činí [částka] (výrok II.). 10. Žalobkyně byla se svým odvoláním převážně neúspěšná – ohledně odvolání do výroku ve věci samé se jedná o procesní neúspěšnost, neboť to byla žalobkyně, kdo zpětvzetím zapříčinil, že odvolací řízení bylo zastaveno. Ohledně odvolání do výroku o nákladech řízení uspěla žalobkyně jen z jedné čtvrtiny svého odvolacího návrhu (ohledně odměny za jeden ze čtyř úkonů právní pomoci, ohledně nichž žádala změnu rozhodnutí soudu I. stupně). Žalované, která byla v odvolacím řízení úspěšná, však žádné náklady řízení nevznikly. 11. O nákladech odvolacího řízení proto rozhodl odvolací soud a contrario dle ust. § 142 odst. 1 a dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 211 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).