25 CO 333/2021-225 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ve spojení s doplňujícím usnesením a opravným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (I), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (II) a žalobkyni též uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení, které hradil stát, ve výši [částka] (III). 2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobkyně domáhala žalované částky z titulu pojistného plnění, neboť s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo, mimo jiné, havarijní pojištění vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Toto vozidlo dne [datum] v [obec] v ulici [ulice] najelo na kus betonu, který poškodil převodovku. Škodu na pojištěném vozidle žalobkyně oznámila žalované dne [datum], žalovaná věc řešila jako škodní událost pod [číslo] následně však dopisem ze dne [datum] odmítla pojistné plnění za poškození vozidla žalobkyni vyplatit. Dle jejího názoru nemohlo dle tvrzeného děje k uvedenému poškození vozidla dojít. V tomto smyslu odkázala na závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], dle něhož není možné, aby došlo k poškození převodovky vozidla bez poškození jiných jeho částí. Žalobkyně proto věc konzultovala se soudním znalcem [jméno] [příjmení], který ve svém znaleckém posudku učinil závěr, že znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení] není správný. Podle znalce [příjmení] totiž převodovka není v nosném rámu umístěna výše než motor, ale nachází se ve stejné výšce. Poškození předmětného vozidla proto nelze vyloučit právě nárazem na kámen (kus betonu), jak to učinil znalec [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně vyzvala žalovanou před žalobní výzvou spolu se zasláním znaleckého posudku znalce [příjmení] k plnění, žalovaná však setrvala na svém stanovisku a pojistné plnění odmítla vyplatit. Následně žalobkyně požádala soudního znalce [příjmení] též o vypracování znaleckého posudku, jehož předmětem bylo vyčíslení škody vzniklé na pojištěném vozidle. Tato částka byla znalcem zjištěna ve výši [částka], včetně DPH, po odečtení spoluúčasti ve výši 5 % představuje pojistné plnění [částka], s ohledem na to, že žalobkyně je plátcem DPH, snížené pojistné plnění o sazbu této daně ve výši 21 % představuje žalovanou částku ve výši [částka]. Žalobkyně též požaduje úrok z prodlení počínaje dnem [datum], neboť svůj nárok na pojistné plnění uplatnila dne [datum]. 3. Žalovaná v rámci procesního stanoviska s žalobou nesouhlasila a navrhla ji zamítnout. Odkázala na znalecký posudek, který nechala vypracovat soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], z něhož vyplynulo, že technická slučitelnost deklarovaného nehodového děje žalobkyní s poškozením předmětného vozidla je zcela vyloučena. Poukázala též na to, že žalobkyně škodnou událost oznámila více jak po dvou měsících, čímž značně ztížila šetření této události. Ačkoliv odborný kontrolní technik žalované po oznámení škodné události prohlédl místo, kde k poškození předmětného vozidla mělo dojít, nenašel na daném místě žádné stopy úniku oleje, což by po takovém poškození daného vozidla mělo být patrné. Nenašel ani stopy poškození vozovky kamenem. Únik oleje po poškození pak není patrný ani z fotografií pořízených žalobkyní, nadto z fotek žalobkyně není zřejmé, kdy k jejich pořízení došlo. Jde-li o soudního znalce osloveného žalobkyní [jméno] [příjmení], tento se nevyrovnává žádným způsobem s absencí dalšího poškození a znečištění místa deklarovaného nehodového děje. Stroze se zaměřuje pouze na vozidlo, nikoliv na nehodový děj jako celek a nepodává proto komplexní zhodnocení a posouzení technické slučitelnosti deklarovaného nehodového děje a poškození vozidla. Žalobkyně totiž neuplatnila jiné škody na vozidle, k nimž by při střetu s kamenem nepochybně došlo. Při kontaktu předmětného vozidla s betonovým úlomkem, který žalobkyně vyfotila a fotografie poté předložila, by totiž muselo dojít k rozsáhlejším poškozením spodní části vozidla, než k těm, které žalobkyně uplatnila. Nebylo ani objasněno, kde se kámen v době střetu s vozidlem měl nacházet. Žalovaná proto vychází z toho, že žalobkyní deklarované poškození předmětného vozidla na spodní části převodovky beze stop dření za současného nepoškození jiných částí vozidla či komunikace nemá přímou příčinnou souvislost s popisovaným dějem a nevzniklo při najetí vozidla na daný kámen (úlomek betonu) na daném místě a v daném čase. Je tu proto důvod pro neposkytnutí pojistného plnění dle čl. 18 odst. 3 písm. b), bod i) VPP H [číslo]. Žalovaná pak sporovala i výši škody vzniklou při škodné události, a to s ohledem na stáří vozidla a počet najetých kilometrů. 4. Soud prvního stupně na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] dne [datum], předmětem smlouvy bylo, mimo jiné, havarijní pojištění vozidla značky Ford Galaxy tehdy bez registračního čísla. Jako pojistná částka byla stanovena obvyklá cena vozidla, spoluúčast činila 5 %, minimálně částku [částka]. Podmínky havarijního pojištění byly upraveny v pojistných podmínkách VPP H 350/14. Konstatoval dále, že dle čl. 3 pojistných podmínek pojistné nebezpečí označené jako„ základní havárie“ se vztahuje na škodu vzniklou působením vnějších mechanických sil, zejména při střetu pojištěného vozidla s jiným vozidlem či překážkou, při nárazu a pádu. Vyšel dále z čl. 16 pojistných podmínek, dle něhož jsou pojištěný a pojistník povinni, mimo jiné, oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, podat vysvětlení, za jakých okolností k této došlo, a o rozsahu následků této události, tyto skutečnosti prokázat a podat vysvětlení o právech třetích osob a postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Dle čl. 18 odst. 3 pojistných podmínek pak pojistitel má právo neposkytnout pojistné plnění, pokud pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, týkající se rozsahu pojistné události, nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela. Vyšel dále ze záznamu telefonního rozhovoru ze dne [datum] asistenční službou, týkající se odtahu předmětného vozidla, z něhož zjistil, že [příjmení] [příjmení] – jednatel žalobkyně a řidič předmětného vozidla v den, kdy došlo k pojistné události, uvedl k dotazu pracovníka asistenční služby, zda se jedná o poruchu nebo nehodu na vozidle, že jde spíše o poruchu, uvedl dále, že vytekly provozní kapaliny a auto neřadí, vytekl olej. K dotazu, zda je převodovka automatická, uvedl, že ano, ale vyřadit půjde. Dále pak soud prvního stupně na podkladě zápisu o oznámení škodné události ze dne [datum] a záznamu telefonního rozhovoru z téhož dne vyšel z toho, že jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] nahlásil pojistnou událost, k níž mělo dojít dne [datum], až dne [datum], přičemž jako důvod poškození uvedl najetí jím řízeného vozidla na betonový monolit s tím, že vozidlo není pojízdné, není doposud opraveno, a je připravena k prohlídce ve specifikovaném autoservisu. K prohlídce vozidla došlo dne následujícího, tj. dne [datum] [právnická osoba] Expert. Z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] pak soud prvního stupně zjistil, že důvodem pro odstavení předmětného vozidla nebyla jeho nefunkčnost, ale skutečnost, že jako řidič chtěl zkontrolovat stav vozidla poté, co najel na kámen. Následně po zastavení zjistil, že z vozidla vytéká olej, proto se rozhodl v jízdě nepokračovat. Nezaznamenal žádnou závadu na převodovce, která by mu bránila pokračovat v jízdě. Dále již nejel, neboť unikal olej. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak soud prvního stupně uzavřel, že tento sice konstatoval, že převodovka předmětného vozidla není„ utopená v nosném rámu“ a vzhledem k poškození vany motoru nelze popřít, že by převodovka byla poškozena nárazem na kámen, uzavřel však, že tento znalecký posudek je velmi strohý, když znalec své závěry blíže nijak neodůvodňuje. Z fotografií, jež jsou součástí tohoto znaleckého posudku, pak zjistil, že fotografie, na nichž je zachyceno porovnávání výše převodovky a rámu za pomocí vodováhy, je učiněno pomocí vloženého prkna, přičemž toto se svojí horní hranou dotýká převodovky a svojí spodní hranou je v úrovni nižší části podvozku vozidla v bezprostředním okolí převodovky. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak soud prvního stupně uzavřel, že z fotografií zde založených, zachycujících spodní část poškozeného vozidla, lze dospět k závěru, že u předmětného vozidla není spodní část automatické převodovky nejnižším místem vozidla. Níže se nachází totiž vana motoru, spodní kryt motoru a pomocný rám. Žalobkyně však přesto deklarovala a nárokovala výhradně poškození automatické převodovky. Dle uvedeného znalce není technicky přijatelné, aby se kámen (úlomek betonu) mohl dostat pod vozidlo v místě převodovky a poté ven