25 CO 389/2021-268 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému platit žalobkyni od [datum] příspěvek na náklady rodinné domácnosti ve výši [částka] měsíčně předem, a to vždy nejpozději k 15. dni kalendářního měsíce k rukám žalobkyně (výrok I.). Výrokem II. žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužný příspěvek na náklady rodinné domácnosti za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ve splátkách po [částka] měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. Ve zbytku požadovaného měsíčního příspěvku na náklady rodinné domácnosti (tj. [částka] měsíčně a [částka]) soud žalobu zamítl (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (IV.). 2. Doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 38 C 34/2020-236 pak žalobkyni uložil zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a za návrh na předběžné opatření ve výši [částka], a to do 15 dnů od doručení doplňujícího usnesení. 3. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni příspěvek na náklady rodiny a rodinné domácnosti ve výši [částka] měsíčně od [datum] nadále a zaplacení částky [částka] z titulu dlužného příspěvku na náklady rodiny a rodinné domácnosti za období od října [rok] do ledna [rok]. Žalobkyně vysvětlila, že účastníci jsou manželé, mají dvě nezletilé děti, v srpnu [rok] žalovaný přestal finančně přispívat na chod společné domácnosti, v průběhu roku [rok] mezi manželi vyvrcholily neshody (četné slovní i fyzické útoky ze strany žalovaného), které měly za následek, že žalovaný v listopadu 2018 opustil společnou domácnost, aniž by k tomu měl důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že se žalobkyní sdílí společnou domácnost, hradí s ní společně životní náklady a udržuje s ní intimní styk, v lednu 2021 uzavřeli dohodu týkající se péče o společné děti. 5. Obvodní soud se nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti, neboť oba účastníci jsou státními příslušníky Irácké republiky. Uzavřel, že české soudy jsou mezinárodně příslušné, neboť požadovaný příspěvek na náklady rodinné domácnosti, byť není v zákoně přímo označen jako výživné, nelze zcela oddělit od úpravy výživného a tvoří s ním jeden funkční celek (srov. např. [obec] J., Výtisk M., [příjmení] [jméno] a kol. Občanský zákoník. Komentář 2. vydání Praha: C. H. Beck, 2019, str. 754) a jedná se tak o určitý druh vyživovací povinnosti vyplývající z rodinných vztahů a z manželství ve smyslu čl. 1 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne [datum] o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech rozhodování o vyživovacích povinnostech (dále jen„ Nařízení č. 4/2009“). Pravomoc spor rozhodnout pak dovodil z čl. 3 písm. a), b) Nařízení č. 4/2009. 6. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci spolu uzavřeli manželství dne [datum], mají spolu dvě dosud nezletilé děti. V srpnu [rok] došlo mezi účastníky k rozkolu, do České republiky se vrátili každý sám a žijí odděleně, o děti se stará zejména žalobkyně. Za trvání manželství účastníci nabyli do vlastnictví 7 bytových jednotek v [obec], z čehož 1 bytovou jednotku užívá žalobkyně s dětmi a jednu (ležící bezprostředně nad bytem užívaným žalobkyní) žalovaný. Náklady spojené s užíváním bytu, v němž bydlí žalobkyně s dětmi [částka] měsíčně, platí žalovaný. Dále žalovaný platí pojistné za automobil užívaný žalobkyní [částka] měsíčně. 7. Ke vztahům v rodině soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně podávala vysvětlení na policii, protože žalovaný ji téhož dne napadl a vulgárně ji nadával poté, co u něj v bytě chtěla vyzvednout děti, které jí však žalovaný odmítl předat. Žalovaný žalobkyni osočil, že si nechce děti přebírat a uvedl, že v případě, že se situace nezlepší, přestěhuje si děti k sobě do bytu. Poté došlo k hádce mající za následek napadení. Policie věc postoupena správnímu úřadu k projednání jako přestupek. Dne [datum] žalobkyně na OSPOD uvedla, že žalovaný jí vyhrožuje, že děti odveze do ciziny, dne [datum] podala žalobkyně na polici další vysvětlení, v němž uvedla, že dne [datum] žalovaný poslal žalobkyni po dceři špinavé prádlo, které požadoval po žalobkyni vyprat. Žalobkyně však s ohledem na to, že již s žalovaným nežije, toto odmítla. Žalovaný začal nato žalobkyni vyhrožovat. Policie i toto oznámení postoupila správnímu úřadu k projednání přestupku. Účastníci dne [datum] uzavřeli dohodu rodičů na úpravě styku rodičů s dětmi do vydání rozhodnutí soudu. V rámci dohody se účastníci shodli, že nezletilé děti budou tři dny u žalovaného a tři dny u žalobkyně. K uzavření dohody došlo po sporu mezi účastníky týkajícím se dětí, a to s ohledem na přání nezletilé dcery, která ve vypjatém okamžiku způsobeném hádkou účastníků chtěla, aby se účastníci nějak dohodli a přestali se hádat. OSPOD v zájmu dobrého vývoje dětí navrhoval přerušit docházky dětí k žalovanému. 8. Dále soud zjistil, že žalobkyně je od [datum] zaměstnána s tím, že její příjmy (cca [částka] až [částka] [anonymizováno] Kč měsíčně) byly ovlivněny pandemickou situací. Žalobkyni finančně vypomáhají příbuzní (otec a sestra) formou půjček [částka] až [částka] [anonymizováno] Kč měsíčně. Dále se soud zabýval velice podrobně výdaji žalobkyně, které sumarizoval na cca [částka] měsíčně (z čehož doložené výdaje činí cca [částka] a sestávají zejména s výdajů na stravu, oblečení, obuv, školní potřeby). Žalovaný má příjmy pouze z pronájmu společných bytů cca [částka] měsíčně hrubého, náklady spojené s těmito pronájmy jsou [částka] měsíčně, dále pak platí daň z příjmu z pronájmu nemovitostí. Žalobkyně podáním odeslaným dne [datum] vyzvala žalovaného k placení částky [částka] měsíčně na náklady rodinné domácnosti včetně dlužného příspěvku na náklady rodinné domácnosti za období od listopadu [rok] ve výši [částka]. 9. Obvodní soud podrobně vysvětlil, proč pro nevěrohodnost žalovaného nevycházel z jeho výpovědi, a proč provádění dalších důkazů pro nadbytečnost zamítl. 10. Soud prvního stupně po právní stránce nejprve odůvodnil, že rozhodným právem je právo české (čl. 3 a 5 Haagským protokolem ze dne [datum] o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“, který se použije na základě čl. 15 Nařízení č. 4/2009). Následně pak odkázal na ust. § 690, § 691 odst. 2, § 697 odst. 2 a § 922 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ obč. zák.“). 11. Poté prvostupňový soud uzavřel, že žalobkyní požadovaný příspěvek na náklady rodinné domácnosti dle § 691 odst. 2 o. z. je určitým druhem vyživovací povinnosti, a proto je na místě též obecná ustanovení týkající se výživného. Zdůraznil, že příspěvek na náklady rodinné domácnosti nesleduje zajištění zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně manželů. Cílem a smyslem příspěvku na náklady rodinné domácnosti je, aby ten, kdo opustí rodinnou domácnost bez toho, aby měl důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je v případě, že v opuštěné domácnosti žije s opuštěným manželem společné nezaopatřené dítě, hradil kromě nákladů své domácnosti rovněž částečně náklady rodinné domácnosti, kterou opustil. Toto je projevem ochranné funkce rodinného práva zejména co do dalšího fungování rodinné domácnosti, ve které žije dítě, které není schopno se samo živit. V případě příspěvku na náklady rodinné domácnosti je nutno zohlednit kromě finanční stránky rovněž to, jak se který z manželů podílí na činnosti domácnosti, na péči o děti apod. 12. Obvodní soud skutečnost, že k opuštění rodinné domácnosti došlo po vzájemném sporu účastníků, nepovažuje za důvod zvláštního zřetele hodný. Za ten by soud považoval např. odstěhování se z pracovních důvodů apod. Žalobkyně se, starala a dosud stará o společné nezletilé děti, které s ní v rodinné domácnosti zůstaly žít. Skutečnost, že účastníci v lednu [rok] uzavřeli dohodu rodičů na úpravě styku rodičů s dětmi do vydání rozhodnutí soudu, nepovažuje soud za významnou, neboť k jejímu uzavření došlo ve vypjatém okamžiku po hádce účastníků za účelem řešení aktuální situace, když navíc žádný návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí dosud podán nebyl a OSPOD nedoporučil, aby děti byly u žalovaného. 13. Ohledně výše příspěvku na náklady rodinné domácnosti soud má za prokázané, že reálná výše měsíčních nákladů žalobkyně na rodinnou domácnost činí minimálně částku přesahující [částka], její průměrná čistá měsíční mzda pouze cca [částka]. Žalovaný má naopak příjem z nájmů více než [částka] měsíčně, z čehož hradí náklady spojené s pronajímanými byty ve výši [částka] měsíčně, a to včetně záloh za služby u bytové jednotky užívané žalobkyní ve výši [částka] měsíčně, daň z nemovitosti a pojistné na auto užívané žalobkyní [částka] měsíčně. Žalovaný tak na náklady rodinné domácnosti, kterou opustil, přispívá cca [částka]. S ohledem na zřejmý nepoměr příjmů a disponibilních zůstatků domácností jednotlivých účastníků, považuje soud za přiměřený příspěvek na náklad