28 CO 221/2022-153 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro Prahu 9, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7C 28/2021-81, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen vydat žalobkyni bytovou jednotku [číslo] podíl na společných částech domu ve výši [číslo] stojícího v ulici [příjmení] 297 v [obec a číslo] - [část obce] (výrok I.) a žalobkyni uložil, aby zaplatila žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Žalobkyně se podanou žalobou vůči žalovanému domáhala vydání předmětné bytové jednotky na podkladě tvrzení, že ji získala v průběhu manželství s [jméno] [příjmení] a že se jí ani po rozvodu manželství nevzdala. Ještě před rozvodem byla nucena s malým dítětem byt opustit, neboť manžel se k ní špatně choval. Po rozvodu manželství bývalý manžel předmětnou bytovou jednotku prodal, aniž by ji o tom informoval, čímž porušil jejich ujednání, že bude napsána na jejich syna. Když náhodně počátkem roku 2010 našla na internetu inzerát s nabídkou prodeje předmětné bytové jednotky, požádala dne [datum] katastrální úřad, aby byla uvedena v katastru nemovitostí jako její vlastnice. Žalovaný předmětnou bytovou jednotku koupil dne [datum], tedy musel vědět, že je zde problém a neměl ji kupovat. Další podání katastrálnímu úřadu zaslala ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], leč marně. K obraně žalovaného námitkou promlčení uvedla, že její bývalý manžel zemřel dne [datum], a protože žalobu podala do tří let od jeho úmrtí, podala žalobu včas. Dodala, že žalovaný nemohl vlastnické právo vydržet, protože desetiletá lhůta pro vydržení by se počítala od [datum] a řízení v této právní věci bylo zahájeno dne [datum]. 3. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť vlastnické právo k předmětné bytové jednotce včetně podílu na společných částech domu řádně nabyl kupní smlouvou ze dne [datum], kterou uzavřel (spolu s tehdejší manželkou [příjmení] [jméno] [příjmení]) s prodávajícím [jméno] [příjmení], kdy právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni [datum]. Posléze uzavřel s manželkou smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu jejich společného jmění a s účinností ode dne [datum] je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky. Uvedl dále, že [příjmení] [příjmení] nabyl předmětnou bytovou jednotku od Městské části [obec a číslo] kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum], přičemž ve smlouvě bylo uvedeno, že [příjmení] [příjmení] byl v době koupě rozvedený. Namítl, že domáhá-li se žalobkyně relativní neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], pak takové právo uplatnila po marném uplynutí promlčecí doby. Na svoji obranu tedy vznesl námitku promlčení. Dodal ještě, že předmětnou bytovou jednotku jako vlastník drží od [datum], kdy byla uzavřena kupní smlouva a nastaly i právní účinky vkladu, a že v době uzavření kupní smlouvy jednal v dobré víře ve veřejný seznam, tedy v údaje uvedené v katastru nemovitostí. 4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá zjištění, proč neprovedl důkazy další, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a skutkové i právní závěry stručně shrnuje. 5. Na podkladě rozhodnutí o schválení výměny bytu MNV v [obec a číslo] - [část obce] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 1142/P4, vzniklo žalobkyni a jejímu manželovi [jméno] [příjmení] právo společného nájmu bytu o dvou pokojích, kuchyně a příslušenství v 1. patře domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice] ulice. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 8C 187/87, bylo bezpodílové spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobkyně), kteří uzavřeli manželství dne [datum], zrušeno. Jejich manželství bylo posléze rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 7C 151/88, který nabyl právní moci dne [datum], přičemž v rozvodovém řízení bylo (mimo jiné) zjištěno, že manželka se ze společné domácnosti a bytu odstěhovala v březnu [rok]. Žalobkyně se po rozvodu manželství nedomáhala zrušení práva společného nájmu manželů k bytu, ani určení, že ona je po rozvodu výlučným nájemcem bytu. Kupní smlouvou ze dne [datum] o převodu vlastnictví bytové jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. převedla [ulice] část [obec a číslo] bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [část obce], obec hl. m. [obec], včetně spoluvlastnického podílu na budově a pozemku v rozsahu [číslo], na [jméno] [příjmení], bývalého manžela žalobkyně. V této kupní smlouvě bylo výslovně uvedeno, že [příjmení] [příjmení] je rozvedený. [příjmení] [příjmení] jako prodávající a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu o převodu předmětné bytové jednotky včetně příslušného podílu na společných částech budovy a pozemku. Následně katastrální úřad na podkladě této smlouvy provedl vklad vlastnického práva kupujících (společného jmění manželů) ke dni [datum]. Manželé [příjmení] posléze notářským zápisem ze dne [datum] zúžili rozsah svého společného jmění a předmětná bytová jednotka je od té doby ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalobkyně dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žádala Katastrální úřad pro hl. m. [část Prahy], aby provedl„ opravy vlastnického práva k předmětnému bytu“ s tím, že má být ona zapsána jako spoluvlastník jedné ideální poloviny bytové jednotky, ale jejím žádostem nebylo vyhověno. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného, aby jí vyklizenou bytovou jednotku odevzdal. 6. Soud prvního stupně vzal za významné, že žalobkyně od března [rok], kdy se z předmětného bytu odstěhovala, zůstala až do zahájení tohoto řízení stran uplatnění práva k bytu nečinná, o faktický i právní„ osud“ předmětné bytové jednotky se nezajímala a přinejmenším do roku [rok] (po dobu 23 let) neměla o ni absolutně žádný zájem a svou bytovou potřebu řešila jinak. 7. Zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně právně posoudil podle zákona [číslo] občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ obč. zák.“ Předně dospěl k závěru, že domáhá-li se žalobkyně podle § 40a obč. zák. relativní neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], uplatnila takové právo po marném uplynutí tříleté promlčecí doby, která jí začala běžet v roce [rok], když se dozvěděla o převodu bytu na žalovaného. Dále s odkazem na § 703 a § 705 obč. zák. vzal v úvahu, že v tomto případě nedošlo po rozvodu manželství žalobkyně k tomu, že by soud na návrh jednoho z bývalých manželů rozhodl o zrušení práva společného nájmu bytu a že by současně určil, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce. Uzavřel tedy, že vzhledem k tomu, že v březnu [rok] žalobkyně opustila byt, k němuž měli s [jméno] [příjmení] právo společného nájmu manželů, a posléze bylo jejich manželství rozvedeno, její právo nájmu k bytu zaniklo a podle § 707 odst. 1, § 708 obč. zák. se jediným nájemcem bytu stal [příjmení] [příjmení], jenž posléze nabyl od Městské části [obec a číslo] vlastnické právo k předmětné bytové jednotce, kterou pak platně převedl na manžele [příjmení]. Přihlédl rovněž k tomu, že předmětnou bytovou jednotku má žalovaný ve vlastnictví nepřetržitě od [datum]. Z popsaných důvodů žalobní návrh zamítl a plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. 8. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Uvedla, že její žaloba je žalobou reivindikační a že se domáhá vrácení předmětné bytové jednotky, která byla a je v jejím vlastnictví, neboť byt získala spolu s bývalým manželem v době trvání manželství a nikdy se jej nevzdala. K tomu dodala, že svého času musela byt s dítětem opustit, protože bývalý manžel se k ní choval naprosto nevhodně a z bytu ji vlastně vyhnal, přičemž tyto skutečnosti vyšly najevo v řízení o rozvod manželství a žalobkyně tehdy musela především chránit svého malého syna. Zdůraznila dále, že byt byl ve společném jmění manželů, a když v roce 2010 náhodně zjistila, že její bývalý manžel hodlá byt prodat, ihned zareagovala a požádala katastr nemovitostí o provedení změny, když žádala, aby byla zapsána jako vlastnice poloviny předmětné bytové jednotky. Uvedla též, že jí není jasné, jak se mohlo podařit jejímu bývalému manželovi předmětnou bytovou jednotku nakonec dne [datum] prodat žalovanému. Podle jejího názoru o uplynutí promlčecí doby k vrácení bytové jednotky nemůže být řeč, protože půl roku před prodejem bytu žalovanému upozornila katastr nemovitostí na zmíněné nesrovnalosti a požádala o provedení změny v zápise. Akcentovala dále, že v tomto řízení se domáhá vrácení bytu, který byl ve společném jmění manželů a že podle § 149 odst. 4 obč. zák. po třech letech od zániku manželství rozvodem nastoupila tzv. nevyvratitelná právní domněnka a bezpodílové spoluvlastnictví se„ překlopilo“ do podílového spoluvlastnictví s tím, že podíly manželů mají stejnou velikost, a to trvá stále. Dodala pak, že jej