29 CO 223/2022-247 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], katastrální území Štěrboholy, obec Praha, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (výrok I.). Tím nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. SPU 329306/2020, které nabylo právní moci dnem [datum], v části výroku II. týkající se určení, že žalobkyně není vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], katastrální území Štěrboholy, obec Praha, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že účastník je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Žalobkyně se v řízení podle části V. o. s. ř. u soudu domáhala nahrazení výroku II. citovaného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, konkrétně v části, jíž bylo stanoveno, že není vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], za níž jí byl přiznán nárok na náhradu. Měla za to, že nejsou splněny podmínky, pro které nelze předmětný pozemek vydat dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“). Soud I. stupně svá skutková zjištění popsal v odst. 4 až 24 odůvodnění rozsudku a po vyhodnocení výsledků dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že vydání předmětného pozemku je podle zákona o půdě na místě, a v tomto směru změnil rozhodnutí pozemkového úřadu a žalobě vyhověl. Úspěšné žalobkyni pak přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. 3. Proti rozsudku podal účastník včasné odvolání s odvolacími důvody dle ust. § 205 odst. 2, písm. c), d), g) o. s. ř. Namítl nepřezkoumatelnost rozsudku, neboť má za to, že v řízení prokázal, že pozemek je součástí veřejného statku, že je zatížený veřejným užíváním, že je na něm od roku 1987 stavba pozemní komunikace, aktuálně využívaná hromadnou i soukromou dopravou a že je z toho důvodu nenahraditelný, že jej nelze využívat k zemědělským účelům a že netvoří funkční celek s dalšími pozemky žalobkyně. Soud I. stupně navzdory provedeným důkazům dospěl k opačným závěrům, přičemž svou úvahu popsal pouze ve stručném odstavci 30. odůvodnění rozsudku, své právní posouzení nevylíčil a nevypořádal se s protiargumenty. Podle účastníka je odůvodnění rozhodnutí nedostatečné. Jako vadu řízení posoudil odvolatel skutečnost, že soud I. stupně ve věci provedl místní šetření, aniž by z něj pořídil protokol nebo záznam, tím porušil ust. § 40 o. s. ř. Účastník tvrdí, že při místním šetření bylo zjištěno množství skutečností, a tato zjištění mohla mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci. Kromě této vady odvolatel vytkl soudu I. stupně, že neprovedl důkazy jím navržené, zejména nevyzval relevantní státní orgány (stavební odbor Úřadu městské části [obec a číslo] a Úřad městské části [obec] – [část obce]) k doložení stavebněprávní dokumentace stavby na předmětném pozemku a ani tyto důkazní návrhy s náležitým odůvodněním nezamítl. Odvolatel dále argumentoval, že předmětný pozemek je zastavěn nepřímo a skutečnost, že chybí zjištění, zda se tak stalo na základě řádného stavebního povolení, nelze klást k tíži účastníka. Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 5305/2014, podle nějž v dané situaci není rozhodné, zda jsou doložena příslušná správní rozhodnutí, ale skutečnost, zda je pozemek zastavěn stavbou v občanskoprávním pojetí. Dále odvolatel rozebral skutková zjištění, která podle jeho mínění nesprávně soud I. stupně vyvodil z provedených důkazů, zejména z odborného stanoviska soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno], z odborného posudku soudního znalce doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D. a soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. Podle odvolatele je pozemek jako účelová komunikace NN3652 zařazen do komunikační sítě. Ze stanoviska Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy (ve zkratce ROPID) vyplývá, že je aktuálně využíván noční autobusovou linkou [číslo] zejména v případě uzavírky ulice [ulice] je nenahraditelný. Pozemní komunikace na pozemku je veřejně užívána a také zeleň uprostřed obratiště je zelení veřejnou. Vydáním pozemku by žalobkyni vzniklo tzv. holé vlastnictví. Pokud soud z fotografií, předložených k důkazu, vyvodil, že předmětný pozemek je zemědělsky využíván, neodpovídá to skutečnosti. 4. Odvolací návrh zní ve prospěch změny rozsudku soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá, účastníku se přiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů a vrací se mu přeplatek na soudním poplatku. 5. Žalobkyně k odvolání uvedla, že v řízení bylo zejména znaleckým posudkem doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D. prokázáno, že předmětný pozemek lze fakticky i s ohledem na územní plán zemědělsky využívat a využít rovněž komunikaci na něm zbudovanou jako přístupovou cestu k dalším zemědělsky využívaným pozemkům žalobkyně. Odkázala na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 747/2000, který zdůraznil primární účel zákona o půdě. Argumentaci tzv. holým vlastnictvím má žalobkyně za účelovou, neboť dle územního plánu není předmětný pozemek komunikací, ale všeobecnou smíšenou plochou, vhodnou pro umístění staveb pro účely bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby a současně i pro zahradnictví a zemědělské využití, a ani Metropolitní plán hlavního města Prahy s pozemkem nepočítá jako s dopravní infrastrukturou, ale zařazuje jej jako„ zastavitelnou transformační plochu s obytným využitím“. Žalobkyně je rovněž přesvědčena, že jako vlastník může ovlivnit existenci a setrvání účelové komunikace na pozemku. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1697/21, vyslovila názor, že možnost užívat pozemek k soukromým účelům daná územním plánem vylučuje nebezpečí vzniku tzv. holého vlastnictví. Žalobkyně nesouhlasí s odvolatelem v názoru, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, ani že vada v podobě absence protokolace místního šetření měla vliv na rozhodnutí ve věci. Veškeré skutečnosti, které mohly být při místním šetření zjištěny, lze zjistit s ostatních provedených důkazů. Nadto průběh místního šetření byl soudem zaznamenán, žalobkyně se záznamem souhlasí a účastník žádné námitky proti protokolaci neuplatnil. 6. Žalobkyně má za důležité, že účastník neprokázal legálnost stavby na pozemku. Provedení důkazů, navržených účastníkem, nebylo pro rozhodnutí ve věci nezbytné. Soud I. stupně správně dospěl ke skutkovým zjištěním z jízdního řádu Pražské integrované dopravy (dále také jen„ PID“) a situačního plánu – předmětné obratiště je využíváno sporadicky – 4 x za noc, přičemž autobus PID se může obrátit v protilehlé ulici Violkové (1 minuta jízdy) nebo na zastávce [část obce] (4 minuty jízdy). Nebylo prokázáno žádné ohrožení hromadné dopravy v případě vydání pozemku do vlastnictví žalobkyně. Zřízení drobné stavby zpevněné plochy nebrání zemědělskému využití pozemku, a proto není překážkou jeho vydání. Ze všech těchto důvodů žalobkyně navrhla rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 8. Soud I. stupně provedl ve věci obsažné dokazování a na základě provedených důkazů dospěl k odpovídajícím zjištěním, takže jsou jeho závěry spolehlivým skutkovým podkladem pro rozhodnutí sporných právních otázek a rovněž plně dostačují pro odvolací přezkum rozhodnutí. 9. K odvolatelem namítaným procesním pochybením soudu I. stupně odvolací soud uvádí, že místní šetření soud I. stupně zachytil v protokolu ze dne [datum] na str. 82 spisu. Protokol z místního šetření obvykle obsahuje skutková zjištění. Pokud tomu v tomto případě tak nebylo, zřejmě to vyplývá z účelu provedení tohoto úkonu, který je v protokolu uveden - seznámení se s místem nemovitosti, o jejíž vlastnictví v řízení jde. K tomuto postupu účastníci neměli žádných písemných námitek ani doplnění, ani ústních výhrad při následujícím ústním jednání ve věci samé. Ani v odvolání účastník nespecifikoval jaká skutečnosti, které měly být při místním šetření zjištěny, má na mysli. V písemném odůvodnění soud I. stupně z místního šetření nevycházel, což je vysvětlitelné tím, že v řízení byla pořízena řada exaktních důkazů o stavu předmětných nemovitostí – zejména mapové snímky, fotografie a znalecké posudky, vedle nichž laická fyzická prohlídka nemohla přinést žádná další podstatná skutková zjištění. Proto nedostatečnost obsahu protokolu o místním šetření (účastníky akceptovaná) nepř