30 CO 55/2022-118 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 8,75 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na nákladech řízení [částka] (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně jako připojený subjekt a [právnická osoba] connections s. r. o. (dále„ MCON“) uzavřely dne [datum] smlouvu o zajištění dálkového přenosu požárně taktických informací z ústředny elektrické požární signalizace (dále„ EPS“) umístěné v objektu bytového domu U [obec], parc. [číslo] k. ú. [část obce] (dále„ bytový dům“) na operační středisko Hasičské záchranné služby hl. m. [obec] (dále„ HZS“) se zajištěním zásahu jednotek HZS (dále„ smlouva o připojení“). Smlouvou o připojení se žalobkyně jako připojený subjekt zavázala uhradit nejpozději v den zahájení trvalého provozu na účet MCON peněžitou jistotu ve výši dvojnásobku pravidelného měsíčního poplatku, tj. [částka] s tím, že tato částka může být použita ke splnění závazku připojeného subjektu a v případě ukončení smlouvy a řádného splnění veškerých závazků připojeného subjektu vůči MCON bude vrácena na účet připojeného subjektu. Bytový dům byl převeden do trvalého provozu služby„ pult centralizované ochrany“ dne [datum]. Dodatkem [číslo] (dále jen„ dodatek [číslo]“) ze dne [datum] uzavřeným mezi MCON, žalobkyní a žalovaným se účastníci smlouvy dohodli, že ve smlouvě o připojení se mění připojený subjekt tak, že místo žalobkyně je dále připojeným subjektem žalovaný a že jinak ostatní ustanovení smlouvy o připojení zůstávají v platnosti a účinnosti beze změn. Žalobkyně dne [datum] poukázala ze svého účtu na účet MCON částku [částka]. 3. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 1895 a 2991 o. z. Vyslovil závěr, že po převedení všech součástí bytového domu na žalovaného, resp. jeho jednotlivé členy, přešla na žalovaného též správa domu včetně napojení ústředny EPS na operační středisko HZS a tedy i složená záloha ze smlouvy o připojení. Je to žalovaný, kdo má po řádném splnění závazků nárok na vyplacení předmětné jistoty a kdo tedy se zálohou disponuje. Zaplacením jistoty plnila žalobkyně svou povinnost podle smlouvy o připojení vůči MCON. Tímto zaplacením došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného, na něhož tato jistota„ přešla“ bez jakéhokoliv protiplnění a stala se tak jeho„ vlastnictvím“. Jestliže žalobkyně poskytla MCON jistotu, která se dostala do dispozice žalovaného bez odpovídajícího protiplnění, žalovaný se obohatil bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 2991 o. z. Proto bylo žalobě vyhověno a úspěšné žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že dodatkem [číslo] projevili účastníci vůli sjednat postoupení práv a závazků bezúplatně a v úplnosti, tedy ohledně všech práv a povinností postupitele (žalobkyně). To, že se jistota dostala do dispozice žalovaného bez odpovídajícího protiplnění, bylo sjednáno smluvně v dodatku [číslo]. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky mezi žalobkyní a Ing. [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že k závazkům váznoucím na bytovém domě nepatří závazek uhrazení ani vrácení předmětné jistoty připadající na převáděný byt. Není správný závěr soudu prvního stupně, že jistota„ přešla“ na žalovaného a že se stala jeho„ vlastnictvím“. Na žalovaného přešel pouze nárok na vrácení jistoty po skončení smlouvy, a to v důsledku cese smlouvy. Není správný závěr soudu prvního stupně, že zaplacením jistoty došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť zaplacením jistoty plnila žalobkyně svou povinnost ze smlouvy o připojení. Soud prvního stupně nesprávně nepoužil vyhl. č. 246/2001 Sb. včetně souvisejících předpisů, z nichž vyplývá, že instalace účastnického komunikátoru, napojení EPS na HZS bylo zákonnou povinností žalobkyně jako stavitele, což si žalobkyně splnila na základě smlouvy o připojení. Složená jistota byla tak jedním z nutných nákladů žalobkyně. Dále žalovaný vytkl nesprávné posouzení okamžiku jeho případného prodlení. Žalovaný navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně. 5. Žalobkyně navrhla povržení napadeného rozsudku jako věcně správného. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání. Odvolání je důvodné. 7. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, avšak tento nesprávně posoudil po stránce právní. 8. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2) 9. Podle § 2992 o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat. 10. Ze správného skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně vyplývá, že žalobkyně a MCON dne [datum] uzavřely smlouvu o připojení, podle níž mimo jiné vznikla žalobkyni povinnost nejpozději v den zahájení trvalého provozu, tj. ke dni [datum] zaplatit MCON jistotu ve výši dvojnásobku pravidelného měsíčního poplatku. Dodatkem [číslo] uzavřeným mezi žalobkyní, žalovaným a MCON dne [datum] bylo ujednáno, že ve smlouvě o připojení se„ mění subjekt“ tak, že na místo žalobkyně bude dále žalovaný. Dne [datum] zaplatila žalobkyně [příjmení] částku [částka]. Jak výslovně žalobkyně uvedla při odvolacím jednání, plnila si tím svou vlastní povinnost ze smlouvy o připojení. 11. Za shora uvedeného skutkového stavu nelze plnění žalobkyně poskytnuté MCON považovat za bezdůvodné obohacení vzniklé žalovanému. 12. Není žádných pochyb o tom, že žalobkyně si úhradou částky [částka] plnila svůj vlastní dluh vůči MCON podle smlouvy o připojení, když povinnost k úhradě jistoty vznikla žalobkyni dnem [datum]. Úhrada jistoty podle smlouvy o připojení je plněním na základě existujícího právního důvodu (smlouvy o připojení), proto takovým plněním nemůže vzniknout bezdůvodné obohacení ve smyslu odstavce 1 ani odstavce 2 ustanovení § 2991 o. z. Pojmově plnění podle existujícího právního důvodu nemůže být plněním„ bez spravedlivého důvodu“ ani plněním„ bez právního důvodu“. Výslovně tuto výluku z bezdůvodného obohacení upravuje ustanovení § 2992 o. z., podle něhož plněním vlastního dluhu nevzniká povinnost vydat bezdůvodné obohacení. 13. Na shora uvedených závěrech nemůže nic změnit existence dodatku [číslo] který je třeba posoudit podle § 1895 o. z. jako smlouvu o postoupení smlouvy. Tímto dodatkem [číslo] byla práva a povinnosti žalobkyně ze smlouvy o připojení postoupena (převedena) na žalovaného. Na žalovaného tak bylo převedeno i právo ze smlouvy o připojení na vypořádání zaplacené jistoty, tj. za situace řádného plnění všech závazků žalovaným i právo při ukončení smlouvy o připojení na vrácení složené jistoty. Toto právo na eventuální vrácení jistoty žalovanému od [právnická osoba] bylo založeno právě uzavřením dodatku [číslo] tedy právo bylo žalovaným získáno opět na základě smlouvy (dodatku [číslo]). Pokud žalovaný nabyl právo na eventuální vrácení jistoty, pak získal právo na základě smlouvy (dodatku [číslo]), což opět nelze považovat za plnění bez spravedlivého důvodu, nebo dokonce bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z. Okolnost, že žalovaný na základě smlouvy (dodatkem [číslo]) s žalobkyní získal právo na eventuální vrácení zaplacené jistoty, aniž by byla smlouvou (dodatkem [číslo]) sjednána úplatnost (náhrada) za získání takového práva, nečiní z práva žalobkyně na eventuální získání jistoty bezdůvodné obohacení. Zákon nebrání, aby si účastníci smlouvou sjednávali případný převod (postoupení) jednotlivých práv a povinností bezúplatně. 14. Odvolací soud proto uzavírá, že úhradou částky [částka] plnila žalobkyně svůj dluh ze smlouvy o připojení. Dodatkem [číslo] pak žalobkyně převedla mimo jiné právo na eventuální vrácení jistoty na žalovaného. Za uvedených skutečností nelze přijmout závěr o bezdůvodném obohacení žalovaného, neboť žalovaný získal právo na eventuální vrácení jistoty dle uzavřených dohod, a to zjevně bez povinnosti platit nějakou náhradu. Odvolací soud proto podle § 220 o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá. 15. Podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. má žalovaný z důvodu svého úspěchu v řízení právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z uhrazeného soudního poplatku za odvolání [částka] a z nákladů právního zastoupení žalovaného advokátem. Náklady právního zastoupení tvoří podle vyhl. č. 177/1996 Sb.: odměna [částka] a paušální náhrada [částka] za 8 úkonů před soudem prvního stupně (převzetí zastoupení, 4x vyjádření