35 CO 411/2021-131 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalované a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Konstatoval, že žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalobce měl ke dni [datum] u žalované bankovní účet č. [bankovní účet]. Uvedeného dne provedla žalovaná interní platbu ve výši [částka] z účtu žalobce na svůj vlastní účet s odůvodněním, že se jedná o zápočet vzájemné pohledávky, která však dle přesvědčení žalobce neexistuje a nikdy neexistovala. Nejdříve se domáhal vrácení finančních prostředků prostřednictvím finančního arbitra, probíhající řízení však bylo na jeho žádost usnesením ze dne [datum] zastaveno, nebylo tak meritorně o nároku žalobce rozhodnuto. V tomto řízení žalovaná nárok neuznala a argumentovala tím, že plnila ve prospěch žalobce k rukám třetí osoby, když měl žalobce a tato třetí osoba - Mgr. [jméno] uzavřít dohodu o narovnání vzájemných pohledávek ze dne [datum], kde je v popisu stavu před narovnáním uvedena i duplicitní částka ze dne [datum] odeslaná žalovanou omylem bez příkazu žalobce na účet Mgr. [jméno] (a která byla následně žalovanou k rukám žalobce vrácena zpět na jeho účet dne [datum]). S touto argumentací se žalobce nemůže ztotožnit, neboť dohoda o narovnání neprokazuje skutečný právní stav mezi stranami před narovnáním, neprokazuje tak v žádném případě existenci závazku žalobce vůči Mgr. [příjmení]. Dále nelze přehlížet, že s uvedeným plněním jako celkem projevil žalobce v rámci zmíněné dohody o narovnání nesouhlas. Z uvedených důvodů tak žalobce považuje obranu žalované za účelovou a nedůvodnou a trvá na vrácení neoprávněně stržené částky z jeho účtu. Nutno dodat, že žalovaná uplatnila duplicitně vyplacenou částku po Mgr. [příjmení] u soudu, svou žalobu však vzala zpět ([příjmení] [obec] 110 C 59/2016) a teprve následně provedla předmětnou operaci k tíži žalobce. Závěrem žalobce uvedl, že účastníci o předmětné věci dlouhodobě jednají, probíhalo řízení před finančním arbitrem a vzhledem k tomu, že žalobce žalovanou předžalobní výzvou vyzval k zaplacení žalované částky a to již před podáním finančnímu arbitrovi, avšak žalovaná žalovanou částku nezaplatila, nezbylo žalobci než se obrátit s žalobou na soud. 3. Soud I. stupně ve věci vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací], kterým žalobě vyhověl a to dne [datum]. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor dne [datum]. V odporu, který byl povahou blanketní, žalovaná uvedla, že považuje žalobcem uplatněný nárok za zcela nedůvodnou a ani z části jej neuznává. V odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že žalobce se po žalované neúspěšně domáhal zaplacení totožné částky ve výši [částka] v řízení vedeném před finančním arbitrem, kdy finanční arbitr v uvedené věci meritorně rozhodl nálezem č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že návrh žalobce zamítl jako nedůvodný. Žalobce po vydání nálezu finančním arbitrem vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět. V návaznosti na to finanční arbitr rozhodl o zastavení řízení a zrušení nálezu usnesení ze dne [datum]. Následně podal žalobce předmětnou žalobu k soudu. Žalovaná dále uvedla skutečnosti podrobně popsané v odstavci 2 odůvodnění napadeného rozsudku. Vzhledem k tam uvedenému navrhla žalovaná žalobu zamítnout jako nedůvodnou. 4. Soud I. stupně učinil z jednotlivých důkazů skutková zjištění jak podrobně popsána v odstavci 4 odůvodnění napadeného rozsudku včetně toho, že podle článku 8.3 všeobecných obchodních podmínek zjistil, že je zde uvedeno: Dohodli jsme se, že můžeme započítat jakoukoliv naší splatnou peněžitou pohledávku, kterou za Vámi máme, proti jakýmkoliv peněžitým pohledávkám, které máte za námi, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto pohledávky splatné či nikoliv a dále bez ohledu na jejich měnu a právní vztah, ze kterého vyplývají a to včetně započtení proti nesplatné pohledávce z Vašeho účtu, to se týká jakéhokoliv účtu, který pro Vás vedeme. Obdobné oprávnění pro započtení platí i pro Vás, pokud jde o [příjmení] pohledávky vůči nám. Pokud jste se zavázali provést jakoukoliv platbu v náš prospěch, včetně zaplacení naší ceny za poskytnuté služby nebo splátky úvěru, může takovou splatnou platbu zúčtovat vůči kterémukoliv Vašemu účtu a použít peníze na účtu k úhradě takové platby. O takovém kroku Vás vždy vyrozumíme. 5. S využitím ust. § [číslo] odst. 1 a 2 a § 1958 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, soud I. stupně vzhledem k uvedenému ve skutkových zjištěních v odstavci 4 odůvodnění napadeného rozsudku, vzal za prokázané, že žalovaná z účtu žalobce, který měl žalobce u ní založen na základě v žalobě specifikované smlouvy, provedla 2x platbu [částka] tak, jak je specifikováno, avšak z toho jednu platbu duplicitně. Duplicitní provedení platby následně bez zbytečného odkladu žalobce reklamoval u žalované a žalovaná na jeho účet připsala částku [částka] ze svých prostředků, aby zhojila neoprávněnou platbu, kterou provedla. Následně žalovaná vymáhala částku [částka] po Mgr. [příjmení], avšak jak vyšlo najevo Mgr. [jméno], žalobce a [právnická osoba] uzavřeli dohodu o narovnání, kdy předmětem provedené dohody o narovnání byla i duplicitní platba, kdy strany včetně žalobce se dohodly na tom, že částku [částka] duplicitně provedenou na účet Mgr. [jméno], nebude žalobce požadovat a tato zůstane Mgr. [příjmení], tedy poté, ač žalobci platba již byla připsána žalovanou ve výši [částka] na jeho účet, použil žalobce částku [částka] duplicitně provedenou ve prospěch účtu Mgr. [jméno] opětovně ve prospěch na úhradu svého dluhu vůči Mgr. [příjmení] a toto své jednání posvětil dohodou o narovnání mezi shora uvedenými subjekty, kdy k této částce se choval jako k částce vlastní, i když dobře věděl, že práva z bezdůvodného obohacení příslušejí žalované, neboť částku [částka] tato již na účet žalobce vrátila. Dále bylo prokázáno, že žalovaná vyzvala žalobce k vrácení částky [částka] tak, jak bylo shora uvedeno a současně tentýž den provedla započtení oproti částce [částka], kterou si žalobce ponechal ve své dispozici a s touto disponoval v dohodě o narovnání, kdy naopak žalovaná započetla svoji pohledávku oproti účtu žalobce, kdy z jeho účtu následně provedla platbu ve svůj prospěch a to v částce [částka] s tím, že takto strany zůstaly vyrovnány. Soud I. stupně dospěl k závěru, že započtení a přijetí částky [částka] učinila žalovaná po právu, neboť byl to sám žalobce, který jednak dostal vrácenou platbu [částka] a jednak stejnou částku neoprávněně použil na uhrazení svých dluhů či sporných plateb vůči Mgr. [příjmení] a žalovaná po právu se započtením a přijetím částky [částka] z účtu žalobce domohla svých práv, a proto soudu nezbylo než žalobu zcela zamítnout. Žalobce ještě vytýkal žalované, že provedení duplicitní platby bylo z její strany neprofesionální, dále že bezdůvodně se obohatil pouze pan [jméno], nikoliv on. Poukazoval na to, že žalovaná neměla vzít žalobu zpět vůči Mgr. [příjmení], mohla tam být úspěšná. Dále žalobce uváděl, že žalovaná nemohla odepsat částku [částka] bez jeho souhlasu, což i odporuje ust. § 1936 o. z. a dále i poukázal na tu skutečnost, že plnění na dluh je právním jednáním, tzn., že subjekt musí plnění provádět v úmyslu dluh uhradit, má se jednat o vědomé plnění dluhu. Závěrem připomněl, že začátkem předmětného sporu je nepochybně naprosto neprofesionální jednání žalované. Tyto námitky však nemohly uspět, neboť jak vyšlo najevo, jednak žalovaná vrátila částku [částka] na účet žalobce a dále bylo i prokázáno, že žalobce dohodou o narovnání disponoval s duplicitně zaplacenou částkou [částka] ve prospěch účtu Mgr. [jméno] a to k úhradě svých závazků vůči této třetí osobě, tedy pokud jde o bezdůvodné obohacení, tak bezdůvodné obohacení vzniklo právě žalované a to vůči žalobci, který použil duplicitně vyplacenou částku [částka] na úhradu svých závazků, vyjádřených jeho vůlí, jeho dispozicí ve prospěch svůj a Mgr. [jméno] v dohodě o narovnání a proto soud nemohl rozhodnout jinak, než že žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/193 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“. 6. Žalobce podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání. Namítl, že si napadený rozsudek ve svém odůvodnění vnitřně odporuje, když na jedné straně uvádí, že žalobce nebyl oprávněn s duplicitní platbou disponovat, žalobu však zamítá na základě údajného„ započtení“ duplicitní platby žalobcem na jeho údajný závazek vůči Mgr. [příjmení] dohodou o narovnání ze dne [datum] (účastníkem dohody nebyla žalovaná). Žalobce argumentovala specialitou právní úpravy duplicitní platby‐neautorizované platební transakce dle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, která má přednost před zá