35 CO 44/2022-197 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.). Žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). 2. Soud I. stupně konstatoval, že žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, způsobené [jméno] [příjmení], řidičem vozidla tovární značky Chrysler, [registrační značka], ohledně něhož bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla sjednáno u žalované. Při nehodě žalobce utrpěl zranění, zejména tříštivou otevřenou zlomeninu obou kostí pravého bérce, zlomeninu vnitřního kotníku pravé dolní končetiny, pohmoždění pravého stehna, pohmoždění levého kolene, poškození pravého lýtkového nervu a podvrtnutí mezičlánkových kloubů malíku pravé ruky. Žalobce v důsledku toho vytrpěl bolesti, přičemž pro potřeby vyčíslení bolestného podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014 (dále jen„ metodika“) si nechal vypracovat posudek MUDr. [jméno] [příjmení]. V souvislosti se samotnou nehodou ohodnotil dr. [příjmení] zranění žalobce na celkem 873,75 bodů, což vzhledem k hodnotě jednoho bodu podle metodiky ve výši [částka] odpovídá celkem [částka]. Z toho mu žalovaná uhradila pouze [částka], rozdíl tak činil [částka]. Tento rozdíl vznikl v důsledku neakceptování některých položek žalovanou. Dále pak argumentoval jak v odstavcích 2 až 4 napadeného rozsudku popsáno s tím, že celkové bolestné vypočtené podle položek dle metodiky by mělo být navýšeno na dvojnásobek (tj. o dalších [částka]) z důvodu zvláště dlouhé doby léčení, která trvala 17 měsíců namísto obvyklé doby léčení 5 měsíců. 3. Žalovaná nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Nezpochybnila samotnou dopravní nehodu a to, že byla způsobena řidičem vozidla pojištěného u žalované. Nezpochybnila ani, že žalobci částečně plnila v rozsahu jím tvrzeném. K jednotlivým položkám, ohledně nichž nedošlo ke shodě, žalovaná uvedla skutečnosti popsané, v odstavcích 6 až 9 napadeného rozsudku, zejména nesouhlasila s navýšením bolestného na dvojnásobek. Argumentovala tím, že dle metodiky je možno zvýšit náhradu o 5 % až 20 % v závislosti na komplikacích, přičemž dr. [příjmení] této možnosti v určitém rozsahu využil (5 % u položky S801), jiné komplikace však neshledal. Nárok žalobce na další zvýšení bolestného proto shledala excesivním. 4. Soud I. stupně vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě způsobené řidičem vozidla pojištěného u žalované, přičemž žalobce při této nehodě utrpěl zranění uvedená v žalobě, tj. tříštivou otevřenou zlomeninu obou kostí pravého bérce, zlomeninu vnitřního kotníku pravé dolní končetiny, pohmoždění pravého stehna, pohmoždění levého kolene, poškození pravého lýtkového nervu a podvrtnutí mezičlánkových kloubů malíku pravé ruky. Dále bylo nesporné, že dne [datum] se žalobce podrobil další operaci související s těmito zraněními, že žalobce uplatnil u žalované požadavek na zaplacení částek dle ohodnocení provedeného dr. [příjmení], přičemž žalovaná mu postupně plnila v částečném rozsahu, jak je uvedeno výše. Rovněž bylo nesporné, že za období od [datum] do [datum] žalovaná žalobci plnila na náhradu ztráty na výdělku, která nebyla předmětem tohoto řízení. Soud I. stupně následně učinil skutková zjištění podrobně popsána v odstavcích 12 až 18 odůvodnění napadeného rozsudku. Žalobce ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. netvrdil jiné konkrétní skutkové okolnosti jako důvod pro zvýšení bolestného než neobvykle dlouhou dobu léčení. Soud I. stupně žádné další takové okolnosti neshledal. 5. Po skutkové stránce soud I. stupně uzavřel, že žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne [datum] zranění, která jsou popsána výše a byly u něj provedeny zdravotnické zákroky rovněž popsané výše. V souvislosti s tím žalobce vytrpěl bolesti, které musely být v určitých obdobích tlumeny i léky na bázi opioidů, podstoupil celkem tři celkové anestezie a doba jeho léčení trvala zhruba 17 měsíců, což je doba delší než obvyklá. [příjmení] byla způsobena řidičem vozidla pojištěného pro odpovědnost z provozu u žalované. Žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu újmy (konkrétně mj. na bolestné) a žalovaná mu částečně plnila, jak je podrobněji uvedeno výše. 6. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni [datum], a § [číslo], § 2927 a § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. S ohledem na to, že po skutkové stránce bylo zjištěno v souladu s tvrzeními obou stran, že žalobci bylo nehodou ze dne [datum] ublíženo na zdraví, soud I. stupně se v první řadě zabýval tím, jaká peněžitá náhrada (přesněji řečeno zadostiučinění) vyvažuje vytrpěné bolesti žalobce, resp. je podle zásad slušnosti přiměřená k jejich odčinění. Konstatoval, že úvahy soudu o stanovení přiměřeného bolestného nelze redukovat na bodový výpočet podle metodiky, která je právně nezávazná, nýbrž soud musí sám zohlednit okolnosti konkrétní věci a kriticky zhodnotit i to, k čemu došli ve svých výpočtech lékaři. Jak uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3122/15,„ o odčinění újmy pojmově nelze rozhodovat na základě určitých tabulkově předvídaných bodových počtů, nýbrž výhradně vycházeje z dokazování a s náležitým zřetelem k okolnostem konkrétní věci“. Z rozhodnutí soudu by mělo být patrné, které bolesti vytrpěné poškozeným při zranění a zraněním vynucených zdravotnických výkonech byly pro stanovení bolestného vzaty v úvahu, a to i proto, že za určitých podmínek je myslitelné, aby poškozený, kterému v budoucnu vzniknou nějaké další bolesti stále v příčinné souvislosti s původním poškozením zdraví, se domáhal jejich odškodnění samostatně. 7. V posuzované věci soud I. stupně vzal pro stanovení bolestného v úvahu ty bolesti spojené se zraněními a zdravotnickými výkony zahrnutými ve zjištěném skutkovém stavu, a to v odstavci 14 písm. a) až s ) rozsudku. V této souvislosti zvažoval, zda je namístě při hodnocení bolestí podle jednotlivých položek dle metodiky zahrnovat zvláště i zdravotnické výkony směřující k léčení původních zranění, nebo zda je tyto výkony namístě považovat za zahrnuté v bodovém hodnocení samotného zranění. Vzhledem k charakteru těchto výkonů dospěl k závěru, že je třeba je zohlednit. Pokud šlo o upevnění a posléze odstranění zevního fixátoru, osteosyntézu kotníku, osteosyntézu holenní kosti a následnou artroskopii kolene, je zřejmé, že při tomto druhu zákroků dochází k narušení i těch tkání, které původně zraněny nebyly (např. zavrtáním upevňovacích šroubů do dosud nepoškozených částí kostí, zásahem do kolenních vazů za účelem vyvolání jejich změn pro zpevnění kolene), což má charakter další újmy vzniklé poškozenému v souvislosti s původním zraněním, kterou je namístě kompenzovat a hodnocení samotného zranění ji patřičně nereflektuje. Obdobně injekčně aplikace nitrokloubních léčiv provedené v roce 2019 představovaly další zásah do kolene nad rámec zranění utrpěných při nehodě a jejich bezprostředního řešení. 8. Na základě toho vzal soud I. stupně za východisko pro další úvahy hodnocení popsaných zranění a výkonů podle metodiky, přičemž dle skutkových zjištění bolesti vytrpěné žalobcem v roce 2018 odpovídaly bodovému hodnocení celkem 650,75 body, bolesti vytrpěné v roce [rok] pak da