36 CO 148/2022-64 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokát žalobce (výrok II). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení žalobní částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování právních služeb (dále též jen„ smlouva“). Žalobce uvedl, že zastupoval žalovanou jako advokát v soudních a exekučních řízeních, přičemž na základě smlouvy měl vůči žalované právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, mimo jiné na přiznané náklady řízení. Smlouva byla ze strany žalované vypovězena ke dni [datum]. Žalobce zastupoval žalovanou v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí vedeným pod sp. zn. 305 C 12/2012, v jehož rámci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka] s DPH a dále náhrada nákladů exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] s DPH; dále žalobce zastupoval žalovanou v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 117/2018 a v jeho rámci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka] s DPH, včetně nákladů exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] s DPH. Přiznané náklady řízení vyúčtoval žalobce žalované fakturami [číslo] [číslo] se splatností [datum], žalovaná ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] nic neuhradila. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že žalobcem požadované náklady řízení jí doposud nebyly ze strany povinných dlužníků zaplaceny, přičemž dle zavedené praxe mezi žalobcem a žalovanou žalovaná vyplácela žalobci přiznané náklady řízení, které od povinných dlužníků obdržela. Smlouvu o poskytování právních služeb je nutno vykládat tak, že žalobce má právo na uhrazení přiznaných nákladů řízení nárok až ve chvíli, kdy dojde k jejich tzv. vymožení, tedy připsání dlužné částky na účet žalované. Žalovaná dále namítla zcela zřejmý nepoměr mezi výší přiznaných nákladů k hodnotě věci, její složitosti a vynaloženému úsilí za situace, kdy žalobci platila smluvní odměnu ve výši [částka] měsíčně, včetně mimořádné roční odměny ve výši 10% z vyplacené odměny za právní služby za celý kalendářní rok. V souvislosti s vypovězením smlouvy o poskytování právních služeb pak byla žalobci vyplacena mimořádná odměna ve výši [částka]. Přiznané, žalobcem požadované náklady řízení považovala za neúčelné, sporovala jejich vynaložení a předmětné ustanovení smlouvy označila za překvapivé a žalobcem uplatňovaný nárok označila za rozporný s dobrými mravy. 3. Soud prvního stupně vyšel v napadeném rozsudku ze zjištěného skutkového stavu věci (popsaném v bodech 3. – 15. napadeného rozsudku), jež shrnul v závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu o poskytování právních služeb, na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanou zastupovat ve všech úkonech souvisejících s její činností, za což se žalovaná zavázala platit žalobci odměnu. Součástí ustanovení o odměně bylo mimo jiné ujednání, dle kterého měl žalobce vůči žalované právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, což zahrnovalo mimo jiné soudy přiznané náklady řízení. Pro zastupování v jednotlivých soudních řízeních byla vyhotovována plná moc, dle které byla žalovaná seznámena s tím, že žalobci náleží odměna za zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času v souladu s advokátním tarifem. Dle textu plných mocí byla žalovaná povinna zaplatit žalobci odměnu (ve formě nákladů řízení) po jejím řádném vyúčtování bez ohledu na to, zda byla soudy přisouzena. Žalobce zastupoval žalovanou proti [právnická osoba] [právnická osoba], v soudním řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 117/2018, ve kterém byla [právnická osoba] [právnická osoba], rozsudkem ze dne [datum] uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobce následně v zastoupení žalované podal návrh na nařízení exekuce, exekuční řízení bylo vedeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] Smlouva o poskytování právních služeb byla žalovanou vypovězena ke dni [datum]. Fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalované náklady právního zastoupení ve věci Doli- [právnická osoba] v celkové částce [částka] včetně DPH, sestávající z nákladů řízení před soudem ve výši [částka] a nákladů exekučního řízení v částce [částka]. Žalobce dále zastupoval žalovanou proti společnosti 3P [právnická osoba], v soudním řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, pod sp. zn. 305 C 12/2018, ve kterém byla společnosti 3P [právnická osoba] rozsudkem ze dne [datum] uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobce následně podal v zastoupení žalované návrh na nařízení exekuce, exekuční řízení bylo vedeno Okresním soudem v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 33 EXE 200/2019. Fakturou [číslo] vyúčtoval žalobce žalované náklady právního zastoupení ve věci 3P [právnická osoba], v celkové částce [částka] včetně DPH, sestávající z nákladů řízení před soudem ve výši [částka] a nákladů exekučního řízení v částce [částka]. Žalovaná na uvedené faktury nic nezaplatila, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu. 4. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně věc posoudil vzhledem k době uzavření smlouvy s odkazem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), účinných do [datum], jež v odůvodnění citoval (viz body 19., 21. – 23., 26. – 27., 29. a 32.), přičemž dospěl k následujícím právním závěrům. Smlouva o poskytování právních služeb je smlouvou mandátní dle § 566 a násl. obch. zák., jde o úplatný vztah mezi podnikateli, přičemž mezi stranami nebylo ujednáno, že by se jejich práva a povinnosti měly řídit ustanoveními o. z. Žalobce se smlouvou zavázal poskytovat právní služby žalované, zastupovat ji při všech úkonech souvisejících s její činností; žalovaná byla povinna hradit žalobci sjednanou odměnu ve formě fixní měsíční částky (čl. II. odst. 2.1 Smlouvy), ročního bonusu za splnění určitých podmínek (čl. II odst. 2.2 Smlouvy) a úhrady nákladů a výdajů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastoupením (čl. II odst. 2.3. Smlouvy). Smlouvu je tak potřeba posoudit jako smlouvu mandátní ve smyslu § 566 a násl. obch. zák. Žalovaná čl. I odst. 1.1 smlouvy udělila žalobci generální plnou moc ke všem právním jednáním za žalovanou s tím, že učinění příslušných právních úkonů bylo podmíněno předchozím souhlasem statutárního orgánu žalované. Generální plná moc tak byla součástí mandátní smlouvy. Pro účely podání žalob a vymožení dlužných částek však byly žalovanou vystavovány zvláštní plné moci, a to pro každý případ zvlášť. K podání žaloby a vymožení dlužné částky proti Doli- [právnická osoba], byl žalobce zmocněn plnou mocí ze dne [datum]. K zastupování ve věci vymožení dlužné částky proti 3P [právnická osoba], žalovaná udělila žalobci plnou moc dne [datum]. Dle textu příslušné plné moci byla žalovaná seznámena s tím, že žalobci náleží odměna za zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času v souladu s a. t. Dle čl. II. odst. 2.3 Smlouvy měl žalobce vůči žalované právo na náhradu výdajů a nákladů účelně vynaložených v souvislosti s právním zastupováním, zejména soudní a jiné poplatky, přiznané náklady řízení, cestovní výdaje, poštovné, hovorné, znalecké posudky, překlady a opisy. Soud prvního stupně vyložil, že ze smlouvy nevyplývá, že by nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených při plnění závazku žalobce byl zahrnut v odměně, respektive úplatě. Naopak, ze smlouvy jasně vyplývá, že žalobce má krom úplaty právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s právním zastupováním, mimo jiné na přiznané náklady řízení. Soud prvního stupně uzavřel, že smlouva o poskytování právních služeb byla ze strany žalované vypovězena s účinky ke dni [datum], žalobce má tak dle soudu nárok na úhradu nákladů vynaložených do tohoto data. Soud prvního stupně interpretoval znění čl. II. Smlouvy tak, že je zcela jednoznačné, když odst. 2.3 výslovně pojednává o přiznaných nákladech řízení, nikoliv vymožených. V tomto ohledu se tak soud zcela ztotožnil s argumentací žalobce. Žalobce má nárok na mimo jiné na přiznané náklady řízení bez ohledu na to, zda byly či nebyly dlužníkem uhrazeny. Na znění Smlouvy ostatně navazují i plné moci vystavené za účelem vymožení jednotlivých dlužných částek. Prostor pro jiný výklad ve smyslu § 266 obch. zák. soud neshledal, a to i při zohlednění žalovanou odkazované judikatury (25 Cdo 1650/98 a I. ÚS 625/2003). Šlo-li o námit