36 CO 200/2022-140 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl takto: <i>I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 0+1 s příslušenstvím o celkové výměře 39,88 m2 nacházejícího se v 6.podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], ze dne [datum], daná žalobkyni, je neplatná.</i> <i>II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů soudního řízení nepřiznává.</i> 2. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, jímž by byla určena neplatnost výpovědi z nájmu bytu [číslo] (byt shora) s tím, že žalobkyně dostala tuto výpověď od [anonymizována tři slova]. Uvedla, že výpověď datovanou [datum] obdržela v červenci 2020, [datum] podala žalobní návrh na určení neplatnosti této výpovědi. Žalovaná uvedla důvody výpovědi z nájmu bytu ve smyslu § [číslo] písm. a,d a ve smyslu § 2256/2 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014), a sice, že žalobkyně se měla dopouštět hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu jednak tím, že vedle druha žalobkyně [jméno] [příjmení] měl byt užívat i syn žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], svého syna přitom žalobkyně neměla uvést na evidenční list pro výpočet měsíční úhrady za užívání bytu, tedy nebyly na něj placeny naměřené služby. Žalobkyně však má za to, že pokud by i tyto tvrzené skutečnosti byly prokázány (syn žalobkyně tam ale fakticky nebydlel), pak by se ani nemohlo jednat o hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu a tuto skutečnost není možno podřadit pod výpovědní důvod dle § 2288/1 a) občanského zákoníku. Její syn bydlel na adrese [adresa], a ve výpovědi ani nebylo přesně vymezeno, v jaké konkrétní době měl snad syn žalobkyně v bytě bydlet a za jaké období nebyly hrazeny poplatky. Žalovaná dále jako důvod rozhodující uvedla výpovědní důvod daný v ust. § [číslo] d) a § 2256/2 občanského zákoníku, který měl spočívat v tom, že nájemkyně bytu, tedy žalobkyně, neměla dodržovat pravidla pro náležité chování v domě tím, že umožnila svému synovi zásadním způsobem narušovat pořádek v domě, především tím, že jej nezvládala. Býval často opilý, pod vlivem drog, obtěžoval ostatní nájemníky v domě ať již hlukem či nepořádkem, či jiným závadovým chováním. Žalobkyně i toto tvrzení popřela. Syn v bytě především vůbec nebydlel a navíc žalobkyně se zcela distancuje od jeho chování, za které těžko může být zodpovědná, je-li její syn již dávno zletilý. Naopak, on sám je zodpovědný za své jednání. Žalobkyně tedy vychází z toho, že výpověď z bytu dostala pro kriminální jednání syna v obvodě žalované, ale za to žalobkyně nemůže a nenese žádnou odpovědnost a žalovaná si nemůže tímto způsobem s žalobkyní vyřizovat účty tím, že jí dá výpověď jenom proto, jak se chová její syn, který navíc v bytě nebydlel. Uvedla, že chování jejího syna nelze podřadit pod výpovědní důvody shora uvedené, které se staví pouze a jen na nájemce; [jméno] [příjmení] žádným nájemníkem nebyl, sama žalobkyně se žádného závadového jednání nedopustila, nájemné platí a náležité soužití v domě dodržuje. Konečně žalobkyně poukázala na skutečnost, že jí byla výpověď z bytu dána v době mimořádné situace v důsledku nákazy [anonymizováno], což nepovažuje za morální, když výpověď je navíc bez náhradního bydlení a znamenalo by to pro žalobkyni vyklizení na ulici. Žalobkyně je starobní důchodkyní a její druh rovněž, navíc ještě po [anonymizována dvě slova]. 3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta jako nedůvodná. Má za to, že žalobkyně výpověď z [datum] dostala důvodně, a to právě proto, že syn žalobkyně [jméno] [příjmení] v rozhodné době v bytě bydlel, aniž byl hlášen jako člen domácnosti a spolužijící osoba a nebyly za něj placeny naměřené služby, jednalo se o dlouhodobý a neřešený stav od [anonymizováno] [rok], a toto žalovaná považovala za hrubé porušení povinností nájemce. Syn žalobkyně žil se žalobkyní ve společné domácnosti, než se přestěhoval někdy v r. 2017 ke své družce [jméno] [příjmení] do bytu v [anonymizováno] ulici, kde si zařídil trvalý pobyt. Oba jmenovaní byt zdevastovali, brali drogy a po skončení sjednaného nájmu byl byt vyklizen dne [datum]. [jméno] [příjmení] měl a má pobyt v [anonymizováno] ul. [číslo] evidován jako trvalý, ač byl byt po vyklizení a rekonstrukci přidělen jinému nájemci. Nemůže být tedy pravdivé tvrzení žalobkyně, že její syn bydlí v [anonymizováno] ul. [číslo], [obec a číslo]. Naopak po vyklizení tohoto bytu se syn žalobkyně k žalobkyni vrátil do bytu v [anonymizováno] ul. [číslo] (předmětný byt), kde také má evidovanou doručovací adresu. Dalším a hlavním výpovědním důvodem bylo nedodržování pravidel obvyklých pro chování v domě a respektování rozhodných pokynů pronajímatele pro zachování náležitého pořádku, když za [jméno] [příjmení] do domu v [anonymizováno] ul. docházela jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] a další přátelé a všichni dělali v domě značný nepořádek. Žalobkyně na výstrahu ze dne [datum] reagovala tím, že syn není členem její domácnosti, že jeho chování nemůže ovlivnit a těžko může být za něj odpovědná. Žalovaná žalobkyni vytýká, že není schopna zamezit nezákonnému jednání jejího syna jak v [anonymizováno], tak i v [anonymizováno] ulici, a k tomu ještě sama svého syna [jméno] [příjmení] do svého bytu (předmětného bytu) pouštěla, ač věděla, jak se chová. Situace se zhoršovala a dokonce se v domě vyskytly štěnice a deratizační firma označila za původ výskytu hmyzu právě předmětný byt, kde žalobkyně bydlí, tj. byt [číslo]. Žalovaná tvrdí, že syn žalobkyně [jméno] [příjmení] žil v bytě žalobkyně od [anonymizováno] [rok] cca do července či srpna 2020, neboť teprve po obdržení výpovědi z nájmu bytu v červnu 2020 druh žalobkyně [jméno] [příjmení] zasáhl a synovi zakázal vstup do domu. Ten tam však nadále občas docházel, házel na okna rodičů kameny a požadoval po žalobkyni peníze. Ta pak dávala synovi jídlo a cigarety, když se do domu dobýval, nepouštěla jej však dovnitř. Žalovaná uvedla, že měla pro žalobkyni pochopení, a to i dříve, kdy vázl určitý dluh např. na nájmu nebo na úhradě za služby či byly problémy s vykázanou spotřebou vody. Nejde o žádné vyřizování účtů se žalobkyní pro synovo kriminální chování, jde pouze o pořádek v domě a řešení problémového nájemce, který ztrpčuje život ostatním. Žalovaná uzavírá, že chybou žalobkyně a potažmo výpovědním důvodem je to, že toto synovo jednání umožňovala, ač si musela být vědoma jeho závažnosti a nebezpečnosti. 4. Soud I. stupně čerpal svá skutková zjištění ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], výpovědi z nájmu předmětného bytu ze dne [datum], usnesení MČ [obec a číslo] z [datum] se schválením výpovědi z nájmu bytu [jméno] [příjmení], korespondence mezi žalobkyní a MČ [obec a číslo], dopisu MČ [obec a číslo] s pěti podpisy nájemníků domu, výstrahou - dopisem ze dne [datum] MČ [obec a číslo] určeným žalobkyni, odpovědí žalobkyně z [datum], stížnosti Mgr. [jméno] [příjmení] na správcovskou organizaci [anonymizováno], e-mailovou komunikací s touto institucí týkající se výskytu hmyzu v domě, z výpisu z evidence obyvatelstva ohledně [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] o jeho [anonymizována dvě slova], z výslechu žalobkyně, svědka [jméno] [příjmení] a z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. 5. Po právní stránce soud I. stupně hodnotil věc podle ustanovení § [číslo] odst. 1 písm. a), § [číslo] a § 2290 občanského zákoníku. 6. Zkonstatoval, že žalobkyně byla upozorněna výstrahou na jednání, které se pronajímateli (MČ [obec a číslo]) nelíbí, s tím, že za stěžejní důvod je považováno chování syna žalobkyně ve vymezeném období v prostorách předmětného domu, příp. před domem. Bylo jasně specifikováno, o jaké závadové jednání se jedná a že žalobkyně má tento stav odstranit. Dále vzal za prokázáno, že nájemníci v domě si na žalobkyni stěžovali; stěžovali si ale fakticky na jejího syna, jehož jednání nájemníky v domě obtěžuje, a to především za období let [rok] 2020, což je podepsáno pěti neztotožněnými nájemníky na příslušné listině, ale tento stav ostatně potvrzují i dva slyšení svědci, kteří v domě bydlí. Šlo o značné výhrady vůči chování syna žalobkyně, který má obtěžovat nájemníky nevhodným chováním ve dne i v noci a poškozovat zařízení domu. Žalobkyně se vůči těmto výtkám opakovaně vymezovala, když uváděla, že některé skutečnosti jsou pravdivé, některé nikoliv, nicméně s tím, že její syn je dospělý, ona nemá faktické možnosti, jak jeho chování korigovat, občas jej do bytu pustila, zejména proto, aby se umyl a dostal od ní jídlo. Připustila, že někdy hádky v noci byly, zejména, když společně se svým druhem (otcem syna žalobkyně) jej z bytu vyhodili. 7. Soud I. stupně hodnotil jako podstatné, jaký byl stav ke dni okamžiku výpovědi, kterou žalobkyně obdržela od MČ [obec a číslo], tedy stav ke dni [datum], kdy následně byla výpověď žalobkyni doručena a kdy jsou uvedeny jako výpovědní důvod důvody spadající pod ust. § [číslo] a), tj. že nájemce má hrubě porušovat svou povinnost vyplývající z nájmu bytu, což je ve výpovědi specifikováno jako„ nevhodné cho