36 CO 328/2022-120 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II), žalované pak uložil povinnost zaplati žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího právního zástupce (výrok III). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále též„ městský soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“) s tím, že řízení bylo zahájeno dne [datum] a doposavad nebylo skončeno. Žalobce však náhradu uplatňoval toliko za dobu, kdy byl osobně účastníkem řízení, tj. za dobu od roku [rok] do [rok]. Za [anonymizováno] roku trvající řízení požadoval zaplatit částku [částka]. Předmětem řízení bylo majetkové právo, když nelze odhlédnout od skutečnosti, že v důsledku více jak [anonymizováno] let trvajícího sporu byli navrhovatelé v nejistotě ohledně svého vlastnického [anonymizováno] k nemovitostem. Dále uvedl, že se na délce řízení negativně nepodílel a že svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum]. Žalobce ve své replice ze [datum] dále pak doplnil svá tvrzení, že rodina žalobce v souvisejícím konkurzním řízení zaplatila do majetkové podstaty dlužníka [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], [anonymizováno] podnik, částku [částka], aby nedošlo k prodeji jejich nemovitosti. Zrušení zápisu zástavního [anonymizováno] do katastru nemovitostí bylo podmínkou [anonymizováno] vrácení shora uvedené částky. Konstatoval, že přestože rodina žalobce plnila na základě rozhodnutí, jež bylo posléze zrušeno, vrácení zaplacené částky již není formálně možné, přičemž odkázal na řadu souvisejících řízení. Se zřetelem na uvedené nelze hovořit o sníženém významu napadeného řízení [anonymizováno] žalobce 3. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok dne [datum]. Navrhla však zamítnutí žaloby, neboť žádosti žalobce bylo částečně vyhověno, když žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, avšak nárok na finanční zadostiučinění neshledala důvodným. Spisovým šetřením bylo totiž zjištěno, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo 8 let a 9 měsíců, řízení bylo po skutkové a právní stránce složité, ve věci byly provedeny listinné důkazy, vyslechnuti svědci. Význam řízení [anonymizováno] žalobce shledala nízkým, neboť původní žalobu podal [anonymizována dvě slova] [země], žalobce se svým vstupem do řízení souhlasil, avšak při jednání [anonymizováno] dne [datum] žalobce uvedl, že ačkoliv je právo z katastru nemovitostí vymazáno, na podané žalobě trvá, žalobce tak nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení, nadto žalobce nezaplatil v napadeném řízení poplatek z odvolání a opakovaně žádal o odročení jednání, což se negativně projevilo na délce řízení. 4. Soud prvního stupně činil svá skutková zjištění především ze spisu městského [anonymizováno] sp. zn. sp. zn. [spisová značka], která podrobně popsal v bodě 6. napadeného rozsudku. Odvolací soud [anonymizováno] stručnost na jeho podrobná zjištění odkazuje a z těchto vychází, když relevantní skutková zjištění budou zmíněna ještě v rámci shrnutí právního hodnocení [anonymizováno] prvního stupně. Jednalo se o řízení na určení neplatnosti zástavní smlouvy, po změně žaloby na určení neexistence zástavního [anonymizováno] k dotčeným nemovitostem jakož i skutečnosti, že zástavní právo k těmto nemovitostem vůbec nevzniklo. Řízení bylo zahájeno [datum]. Nemovitost dotčená tímto řízením, kterou posléze nabyl žalobce, byla [příjmení] [adresa] a související pozemky. Žalobce vstoupil do řízení až v jeho průběhu. Jako rozhodnou dobu účasti žalobce na posuzovaném řízení vzal soud prvního stupně dobu od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení připouštějící jeho vstup do řízení spolu s dalšími účastníky na straně žalující. Řízení pak ve vztahu k žalobci (pokud jde o věc samotnou nikoliv náklady řízení) bylo skončeno dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení odvolacího soudu potvrzující usnesení o zastavení odvolacího řízení [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku. Délka řízení tak byla do konce roku [rok], resp. do [datum], cca 8 let a 9 měsíců. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1, § 13 odst. 1, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Odkázal též na judikaturu [anonymizováno 6 slov]) a Nejvyššího soudu, především na stanovisko Nejvyššího soudu [stanovisko NS] (dále též„ Stanovisko“). Posuzoval tedy přiměřenost celkové délky posuzovaného řízení, nikoliv jednotlivé průtahy. 6. Soud prvního stupně konstatoval, že posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o připuštění vstupu žalobce do řízení, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení o odvolání žalobce, tj. 8 let a 9 měsíců. V posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Posuzované řízení bylo složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů veřejné moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení s běžným významem [anonymizováno] žalobce. Soud prvního stupně shledal v řízení v rozhodném období průtah v období od [datum] do [datum], v období od [datum] do [datum]. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a na do určité míry nekoncentrovaný postup městského [anonymizováno] není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud prvního stupně dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem [anonymizováno] žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení [anonymizováno] u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě nebylo splněno. Tuto formu zadostiučinění tak neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích, přičemž jako přiměřenou výši ročního zadostiučinění shledal částku [částka], když posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo sice nepřiměřené dlouho, délka však nebyla extrémní. 7. Soud prvního stupně pak při stanovení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění hodnotil jednotlivá kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk, a to následovně. 8. Posuzované řízení shledal skutkově i hmotněprávně složitější, proto základní částku ponížil o 25 %. K tomu uvedl, že se jednalo o žalobu na určení neplatnosti zástavní smlouvy, jež byla podána již v roce [rok] [anonymizována dvě slova] [země] proti dvěma žalovaným, přičemž řízení stran dalších účastníků nebylo ke dni rozhodování [anonymizováno] prvního stupně skončeno. Po připuštění rozšíření žaloby byla předmětem projednání nejen skutečnost, že zástavní [anonymizováno] na nemovitostech žalobců neváznou, ale že tato [anonymizováno] ani nikdy nevznikla. Ve věci se řešila otázka platnosti uzavřené zástavní smlouvy, když v době podpisu zástavní smlouvy byly předmětné nemovitosti již ve vlastnictví státu. Stěžejním pak bylo vyřešení otázky, zda sporné nemovitosti spadají do režimu zákona o půdě a zda žalobci mají na žalobě naléhavý právní zájem. Jako spornou se ukázala být též otázka charakteru jednotlivých nemovitostí. Dále shledal i složitost procesní, proto základní částku ponížil o dalších 10 %. K tomu uvedl, že účastníci podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, věc byla složitější i [anonymizováno] větší počet účastníků řízení, a to jak na straně žalobců, tak žalovaných, jež se navíc v průběhu let [anonymizováno] převod nebo přechod pohledávek nebo i ze zákona měnili, proto muselo být rozhodováno o procesním nástupnictví. Dále bylo rozhodováno o ustanovení tlumočníka, o jeho odměně, kdy samozřejmě s nutností překladu soudních písemností je spojena i určitá časová náročnost předmětných úkonů. Dále bylo rozhodováno o změně žaloby a částečném zastavení řízení. V řízení musel soud vyzývat všechny žalované, jak k placení soudních poplatků, tak k odstranění vad jejich podání. 9. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou [anonymizováno] předložení věci přezkumnému [anonymizována dvě sl