36 CO 401/2021-178 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] (výrok I), žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto přiměřeného zadostiučinění za nezákonně vykonanou vazbu. 3. Ke skutkovému stavu soud prvního stupně konstatoval, že mezi účastníky nebyla sporná skutečnost, že žalobkyně předběžně uplatnila u žalované svůj nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí o vzetí žalobkyně do vazby dne [datum]. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum], přičemž žalovaná konstatovala, že v [anonymizováno] řízení vedeném u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 9 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“, a z tohoto titulu byla žalobkyni přiznána na nemajetkové újmě částka ve výši [částka]. Proti žalobkyni bylo zahájeno [anonymizováno] stíhání na základě usnesení Policie ČR ze dne [datum] pro spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), b), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen„ tr. zák.“). Žalobkyně byla následně vzata do vazby dne [datum] se započtením od [datum]. Následně došlo k podání obžaloby k Okresnímu soudu Plzeň-jih, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zprostil žalobkyni obžaloby podle § 226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“) Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Současně v tomto rozhodnutí bylo rozhodnuto o propuštění žalobkyně z vazby na svobodu. Žalobkyně byla ve vazbě od [datum] do [datum]. 4. Dále soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je matkou tří nezletilých dětí – [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] byla zrušena pěstounská péče [jméno] [příjmení] (babička nezletilých) o nezletilé, která byla založena rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] z důvodu výkonu trestu odnětí svobody otce a vazebního stíhání matky (žalobkyně). Pěstounská péče babičky [jméno] [příjmení] byla ponechána i poté, co byla matka (žalobkyně) propuštěna z vazby na svobodu, neboť po určitou dobu trpěla psychickými problémy a nebyla proto schopna o nezletilé řádně pečovat. Z lékařské zprávy soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně v důsledku vzetí do vazby trpí [anonymizováno 22 slov] [role v řízení] [anonymizováno 18 slov]. Žalobkyně byla na základě [anonymizována dvě slova] Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] odsouzena pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce trvání 30 měsíců. Z výpovědi žalobkyně soud prvního stupně pak zjistil, že tato byla nejprve na samotce, kde neměla žádnou korespondenci, nemohla telefonovat a vůbec proto neměla informace o svých nezletilých dětech. Vzhledem k tomu, že byl její manžel také zadržen, nevěděla, co se s dětmi děje, kdo se o ně stará apod. Jednou za dva, tři dny se mohla dívat na televizi, jinak byla na cele stále sama. Situaci velmi špatně zvládala, myslela i na sebevraždu, nejvíc se obávala toho, že přijde o děti a co s nimi bude. V té době musela ve vazbě dostávat uklidňující léky – [anonymizováno]. Poté, co odpadl důvod koluzní vazby, byla převedena mezi ostatní vězeňkyně. I zde pro ni byla situace stresující, byla s vězeňkyněmi, které byly stíhány pro zvlášť závažné trestné činy, například pro [anonymizováno]. Dozvěděla se, že například jedna vězeňkyně je tam v souvislosti s vraždou svého novorozeněte, což pro ni byla velmi stresující informace. Také se bála, aby jí ostatními vězeňkyněmi nebylo ublíženo, když jí například vyhrožovaly. Nevěděla, co od těchto lidí může čekat. Poté, co byla převedena mezi ostatní vězeňkyně, mohla mít již návštěvy rodiny. Ty se uskutečnily vždy třikrát nebo čtyřikrát do měsíce, vždy za přítomnosti dvou dospělých a dvou dětí, neboť byl omezen počet návštěv. Nikdy tedy neviděla děti pohromadě, tyto se střídaly. Také volila méně časté návštěvy z důvodu, že návštěvy byly vždy od osmi hodin ráno a vzhledem ke vzdálenosti jejich bydliště od [stát. instituce] (žalobkyně žije v [obec], pozn. soudu), musely by děti vstávat kolem třetí až čtvrté hodiny ráno, což nechtěla. V té době mohla využívat telefon pro kontakt s rodinou, a to 20 minut každý den. Také hygienické podmínky byly zhoršené, mohla se sprchovat jedenkrát týdně. Ve vazbě trpěla nechutenstvím v důsledku stresů, výrazně zhubla, před vzetím do vazby měla 87 kg a po propuštění 58 kg. Po propuštění z vazby se u ní projevily psychické obtíže, začala mít problémy mezi lidmi, nemohla být tam, kde se vyskytovalo více lidí, například v obchodech apod. V takové situaci se jí začne dělat špatně, musí se vydýchat, odpočinout a pak jít třeba nakoupit znovu. Také se u ní projevují úzkosti, začne se dusit, má bušení srdce, brečí, točí se jí hlava a je jí na omdlení. Tyto situace se opakují tak třikrát až čtyřikrát do týdne, přičemž takovéto stavy se objevují z ničeho nic. V souvislosti s prodělanou vazbou jí byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha, užívá antidepresiva a při úzkostech lék [anonymizováno]. Dochází do ambulantní [anonymizována dvě slova]. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle § 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk. Uvedl, že žalobkyně má v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. [spisová značka]) nejen nárok na náhradu škody (majetkové újmy), ale i odškodnění újem nemajetkové povahy vztahovaných jak k tzv. nezákonnému (v odškodňovacím smyslu) trestnímu stíhání, tak omezení osobní svobody (trestně stíhané osoby typicky vazbou) v jeho rámci. Stejně tak není mezi účastníky řízení sporu o tom, že rozsudek zprošťující obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř. (správně dle § 226 písm. c) tr. ř.) je právě jedním z těch rozhodnutí, jež ruší účinky zahájeného [anonymizováno] stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo [anonymizováno] stíhání zahájeno, ve smyslu odškodňovacího zákona (pouze pro jeho účely)„ nezákonným“, čímž zakládá nejen nárok na náhradu škody, ale i odškodnění nemajetkové újmy ve smyslu ustanovení § 1, 2 OdpŠk. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si zahájení [anonymizováno] stíhání (či vazbu) zavinil sám, ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němu bylo [anonymizováno] stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován. Existenci jakýchkoliv shora uvedených skutečností vylučujících odpovědností titul (tj. zejména zavinění žalobkyně na zahájení [anonymizováno] stíhání proti její osobě anebo vzetí do vazby) však žalovaná ani netvrdila. Odpovědnostní titul představovaný nezákonným„ nedůvodným“ [anonymizováno] stíháním (resp. neoprávněným výkonem vazby) ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1, § 7 odst. 1 a § 9 odst. 1 OdpŠk je ve věci nepochybně dán. Žalobkyně má proto ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení nárok na náhradu nemajetkové újmy, která jí v souvislosti s [anonymizováno] stíháním (výkonem vazby) vznikla. V případě odškodnění za nezákonný výkon vazby se újma na straně poškozeného ve smyslu již ustálené judikatury Nejvyššího soudu presumuje, tzn. nemajetkovou újmu v daném případě není potřeba prokazovat. Dále soud prvního stupně konstatoval, že při stanovení formy a výše odškodnění je třeba vyjít z judikatury Nejvyššího soudu, zde odkázal na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka], ve kterých byl formulován zásadní závěr, že„ při úvaze o formě a výši odškodnění v případě nezákonného omezení osobní svobody je třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou: 1) povaha [anonymizováno] věci, 2) celková délka omezení osobní svobody a 3) následky v osobní sféře poškozené osoby. Samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či práva na soukromí a v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby, z čehož pak vychází fakt, že tato újma je presumována. Adekvátním odškodněním je pak podle judikatury Nejvyššího soudu částka v rozmezí 500 až [částka] za den trvání vazby, v jejímž r