36 CO 422/2021-107 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), dále zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta (výrok III). 2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě, jíž se žalobce coby vlastník bytové jednotky [číslo] v domě spravovaném žalovaným (dále jen„ předmětná bytová jednotka“) domáhal po žalovaném coby společenství vlastníků jednotek zaplacení žalobní částky s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný v rámci správy domu zadal v roce [rok] provedení oprav balkonů a teras jako součásti společných částí domu, opravy prováděla firma [právnická osoba], na základě smlouvy o dílo, uzavřené dne [datum]. Opravy byly provedeny vadně, což se projevovalo přetékáním vody na fasádu a následným zatékáním do bytů, k nimž vadně provedené balkony a terasy přiléhají a pod dlažbu samotných teras. Mezi byty postižené zatékáním patřil i byt žalobce. Žalobce tvrdil, že přestože smlouva o dílo obsahovala tříletou záruku, žalovaný řádně práva ze záruky nikdy neuplatnil, vady nereklamoval a musí tak zajistit provedení nových oprav. Žalobce svou bytovou jednotku pronajímal [jméno] [jméno] [příjmení] jakožto nájemci, ten se v [anonymizováno] [rok] kvůli zatékání do bytu odstěhoval. Žalobce hodlal předmětný byt pronajmout prostřednictvím společnosti [právnická osoba], ta byt však odmítla převzít do nájmu z důvodu uvedené vady, v současné době je tak byt žalobce prázdný a nepronajatelný. Výše obvyklého tržního nájemného za předmětný byt činí [částka] měsíčně, žalobci takto za období [anonymizována tři slova] [rok] ušel zisk ve výši [částka] a dále byl nucen vynaložit částku [částka] za znalecký posudek a částku [částka] za právní služby. Žalobce tvrdil, že mu škoda vznikla v přímé příčinné souvislosti s vadně provedenými opravami společných částí domu, které žalovaný ani přes výzvy neodstranil, a proto za tyto škody odpovídá, přesto žalobci ničeho nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván dne [datum]. 3. Žalovaný se bránil proti žalobě tím, že se [anonymizováno] někdy v [anonymizováno] [rok] dozvěděl, že došlo k zatečení do bytu žalobce, přitom není jasné, co je vlastně příčinou a následkem zatékání do bytu žalobce. Tvrzení žalobce, že nebylo reklamováno dílo u zhotovitele, se na pravdě nezakládá, firma, která opravy prováděla, neuznala reklamaci žalovaného, avšak poskytla slevu z ceny díla 8,5 %. Žalovaný nezpochybňoval, že došlo k ukončení nájmu bytu žalobce jeho nájemcem, považoval to za nesporné, stejně jako výši ušlého nájemného žalobce; žalovaný však zpochybnil částku vynaloženou na znalecký posudek a další částky dle příjmových dokladů od firmy [právnická osoba], jakož i náklady na právní zastoupení žalobce. 4. Soud prvního stupně vyšel v napadeném rozsudku ze závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky a členem společenství vlastníků jednotek žalovaného. Opakovaně došlo k zatečení atmosférických srážek do bytu žalobce a žalobce o tom opakovaně žalovaného informoval a žádal nějakou nápravu. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a jeho výpovědi před soudem vzal za prokázané, že v domě, ve kterém se nachází i jednotka žalobce, se vyskytuje celá řada závad, ať již starších, na klempířských prvcích, či vzniklých z důvodu nevhodně a nekvalitně provedené opravy teras, umístěných nad bytem žalobce. V každém případě se jedná o závady, vyskytující se na společných částech domu. Na vzniklém stavu bytu žalobce se může podílet větší množství příčin, nebylo zjištěno, že by stav bytu žalobce vznikl nějakým nevhodným používáním bytu žalobcem. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v minulosti svůj byt pronajímal, po ukončení nájmu předchozího nájemce ho chtěl pronajmout prostřednictvím společnosti [právnická osoba], tato však byt odmítla k pronájmu převzít, v důsledku zatékání do předmětného bytu. Žalobce doložil, že jeho byt by bylo možno pronajmout za částku [částka] měsíčně, tuto částku žalovaný ani nezpochybňoval. Žalobce prokázal, že za dobu [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] vznikla žalobci škoda v podobě ušlého zisku ve výši [částka], a že ani v současnosti žalobce nemůže byt pronajmout. Soud prvního stupně skutkový závěr uzavřel, že žalovaný nezabránil opakovanému zatékání nejen do bytu žalobce a vzniku další újmy, mezi touto nečinností žalovaného a škodou žalobce je příčinná souvislost. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení § [číslo] odst. 1, § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 2, § [číslo] písm. e), bod 2, § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na ušlý zisk žalobce ve výši [částka], coby majetkové újmy, která mu vznikla, když žalovaný nijak nezpochybňoval výši nájemného, za který je možno předmětný byt pronajmout, přičemž žalobce vyšel z aplikace [anonymizováno] a ušlé nájemné uplatnil v jeho středním pásmu – optimu [částka] měsíčně. Dále soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky vynaložené žalobcem na znalecký posudek ve výši [částka], který žalobce nechal zpracovat před podáním žaloby a následně použil v řízení k prokázání nároku. Soud prvního stupně naopak neshledal žalobní nárok důvodný co do částky [částka] představující rovněž náklad na znalecký posudek s tím, že šlo o částku zaplacenou jinému subjektu než znalci, přičemž nebylo ani jasné, za co žalobce tuto částku uvedené zaplatil. Rovněž pokud šlo o náklady žalobce vynaložené na právní služby spojené s uplatněním nároku, soud prvního stupně posoudil jako účelně vynaložený náklad před podáním žaloby jednu poradu s advokátem ve výši [částka] ([částka] plus DPH 21 %), ve zbývající části těchto nákladů soud prvního stupně nárok nepovažoval za důvodný, když náklady na další právní služby advokáta žalobce jsou již součástí nákladů tohoto řízení. 6. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil výsledkem řízení, poměrem úspěchu účastníků dle § 142 odst. 2 o. s. ř., který shledal v poměru 85 % úspěchu žalobce ku 15 % neúspěchu, a přiznal žalobci právo na úhradu 70 % vzniklých nákladů řízení, jež byly tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta žalobce po [částka] za úkony právní služby převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, za sepis žaloby, vyjádření k podání žalovaného, trojí účast u jednání soudu, dále [anonymizováno] paušálními náhradami výdajů po [částka] a náhradou DPH, celkem [částka]. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, jímž napadl zamítavý výrok II a akcesorický výrok III o nákladech řízení. Rozsudek v odvoláním nenapadeném vyhovujícím výroku I tak nabyl samostatně právní moci. 8. Žalobce spatřoval nesprávnost napadeného rozsudku v zamítavém výroku II v tom, že šlo-li o část žalobního nároku spočívající v nákladech vynaložených žalobcem na právní pomoc, poskytnutou žalobci advokátem před zahájením soudního řízení, soud prvního stupně žalobci nesprávně přiznal pouze v rozsahu jedné porady se svým advokátem, a to s odůvodněním, že další pomoc žalobci je i součástí nákladů v tomto řízení. Žalobce přitom namítal, že sám jako právní laik potřeboval právní pomoc nejen k sepisu předžalobní výzvy a žaloby, ale ještě předtím, aby se vůbec mohl rozhodnout, zda se do sporu pustit, advokát se proto musel s celou záležitostí seznámit, nebylo možné odpovědně nastudovat celou problematiku a ještě dát klientovi řádnou radu stran zahájení či nezahájení sporu v rámci jedné hodiny. Advokát žalobce za celou předprocesní přípravu vyúčtoval žalobci částku [částka] včetně DPH, po odečtení odměny za sepis předžalobní výzvy částku [částka] včetně DPH. To žalobce považoval za přiměřený náklad na právní pomoc odpovídající rozsahu nezbytnému pro přípravu sporu. Dále šlo-li o část nároku spočívající v odměně znalce ve výši [částka] (dle dokladu ze dne [datum]), tato byla součástí služeb poskytnutých znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] žalobci. Žalobci bylo znalcem vysvětleno, že se jednalo o zálohu na znalecký posudek, která byla později vyúčtována dokladem znalce ze dne [datum]. Znalec to takto při svém výslechu potvrdil s tím, že celkové náklady na vypracování posudku činily součet obou žalobcem zaplacených částek, tedy [částka]. Skutečnost, že jako příjemce zálohy byl uveden nikoliv přímo znalec, ale společnost [právnická osoba], jíž je znalec jediným společníkem, nemohl žalobce nijak ovlivnit. Žalobce uzavřel, že vynaložil na vypracování znaleckého posudku, který vzal soud prvního stupně za základ svého závěru o příčinách zatékání do bytu žalobce, celkovou částku [částka]