39 CO 238/2022-162 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud určil, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], byla ke dni svého úmrtí [datum] vlastníkem družstevního podílu v Bytovém družstvu [ulice], [IČO], se sídlem [adresa], kdy členství v Bytovém družstvu [ulice] je spojeno s právem užívání bytu [číslo] (výrok I.). Současně vyslovil, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal vydání rozhodnutí ve znění shora uvedeném. Tvrdil, že je bratrem žalovaného s tím, že dne [datum] jim zemřela matka [jméno] [příjmení], kdy dědické řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 30. 5. 2019 před notářskou kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení] učinili účastníci prohlášení o pozůstalostním majetku a uplatnili právo na výhradu soupisu pozůstalosti. K tomuto datu se dozvěděl, že družstevní podíl zemřelé matky nebyl součástí soupisu pozůstalosti. Následně od žalovaného zjistil, že ke dni [datum] byla mezi matkou účastníků a žalovaným uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností družstevního podílu v družstvu. Matka účastníků dlouhodobě trpěla Alzheimerovou chorobou a nemohla podepsat předmětnou dohodu s tím, že by věděla, co podepisuje. Podle jeho názoru žalovaný zneužil její nevědomosti a bezbrannosti a k podpisu dohody ji zmanipuloval. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že dohodu, na základě které došlo v roce [rok] k převodu družstevního podílu v družstvu, uzavřel písemně se svojí matkou na základě ústní dohody z roku [rok], kdy byla duševně zcela zdráva. Upřesnil, že v roce [rok] započala [ulice] část [obec a číslo] s privatizací bytového domu, ve kterém se nacházel předmětný byt. Kupní cena bytu ve formě členského podílu činila [částka]. V případě, že by matka účastníků chtěla čerpat a splácet hypoteční úvěr družstva sama, činila by měsíční splátka částku ve výši [částka]. S ohledem na výší jejího důchodu, který činil [částka] měsíčně, by jí však nezbyl dostatek finančních prostředků na zajištění základních životních potřeb. Matka účastníky oslovila s dotazem, zda by se nechtěli podílet na financování splácení bytu. Žalobce odmítl a o řešení celé situace se nezajímal. Žalovaný chtěl matce pomoct, a proto se s ní navzdory své vlastní nepříznivé finanční situaci dohodl, že zruší své stavební spoření a tyto úspory použije na úhradu poloviny členského vkladu, přičemž druhou polovinu bude za ni hradit v měsíčních splátkách. S tím byla spjata dohoda, že družstevní podíl bude v budoucnu převeden právě na jeho osobu, případně na některé z jeho dětí. V srpnu [rok] proto zrušil stavební spoření a celou částku ve výši [částka] převedl na účet své matky. Za použití těchto prostředků s doplacením malého rozdílu ze svých úspor uhradila první polovinu členského podílu ve výši [částka], a to převodem na účet družstva. [ulice] splátky sám hradil nejprve v hotovosti k rukám matky, za období prosinec [rok] až květen [rok], a později bezhotovostním převodem ze svého vlastního účtu na účet družstva, což činí dosud. K únoru [rok] uhradil ze svých vlastních prostředků na splacení členského vkladu částku celkem [částka]. K datu uzavření dohody o převodu členských práv pak tato částka činila [částka]. Ke zdravotnímu stavu matky uvedl, že s ohledem na pozvolný postup této nemoci trpěla nejprve drobnými poruchami krátkodobé paměti bez vlivu na její rozhodování a úsudek. K prvnímu znatelnému zhoršení došlo až v roce [rok], kdy byla hospitalizována v Psychiatrické nemocnici [část obce]. Po stabilizaci jejího stavu a propuštění domů pak na počátku roku [rok] byl uskutečněn podpis dohody o převodu členských práv. Jak vyplývá z rozhodnutí úřadu práce příspěvek na péči byl zamítnut s odůvodněním, že matka účastníků potřebuje pomoc pouze s péčí o domácnost a nesplňuje tedy stanovené podmínky. Na rozdíl od posudku předloženého žalobcem, zpracovaného toliko na základě propouštěcí zprávy, shledala v květnu 2015 příslušná sociální pracovnice v rámci místního šetření matku účastníků lucidní. Jestliže by v dané době měla natolik narušenou paměť, orientaci, myšlení a soustředěnost, jak uvádí předmětný posudek, jen těžko by mohla být hodnocena jako osoba nezávislá na pomoci druhé osoby. Žalobce se o matku nijak nezajímal. Skutečnost, že byl s celou věcí srozuměn je zřejmá také z jeho chování v rámci dědického řízení, kdy podepsal souhlas s pozůstalostí, přestože věděl, že v něm předmětný družstevní byt chybí. Závěrem vznesl námitku promlčení, neboť žalobce, ačkoliv si byl vědom převodu členských práv na jeho osobu, neuplatnil v subjektivní promlčecí lhůtě, která uplynula nejpozději v květnu [rok], neplatnost tohoto převodu. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba není důvodná. Vyšel ze zjištění, že zemřelá matka účastníků [jméno] [příjmení] byla původně nájemkyní bytu na adrese [adresa], který byl ve vlastnictví Městské části [obec a číslo]. V roce [rok] se [ulice] část [obec a číslo] rozhodla bytové domy privatizovat. Kupní cena bytu, ve formě členského podílu v družstvu, činila [částka]. Členský podíl v družstvu uhradil žalovaný tak, že zrušil své stavební spoření a peníze, částku ve výši [částka] převedl na účet své matky. Ta doplatila rozdíl a peníze zaslala na účet družstva. Anuita byla poté splácena tak, že od prosince [rok] do května [rok] zasílal žalovaný peníze na účet své matky a ta je posílala na účet družstva. Od června [rok] zasílal peníze na účet družstva přímo žalovaný. Dne [datum] vydal úřad práce rozhodnutí, kterým zemřelé matce účastníků nepřiznal příspěvek na péči s tím, že nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled alespoň ve třech oblastech základních životních potřeb. Po odkupu členského podílu v družstvu, v přesně nezjištěný den došlo mezi matkou účastníků a žalovaným k uzavření dohody o převodu členského podílu v družstvu z matky účastníků na žalovaného. Tato smlouva byla uzavřena pouze v ústní podobě, přičemž písemnou podobu zákon v tomto případě nepožaduje. K písemnému sepsání a podepsání smlouvy došlo až [datum]. 5. Soud prvního stupně dále uvedl, že nabyvatel se ve vztahu k převodci a ke třetím osobám stává členem družstva (nabývá členský podíl) již uzavřením smlouvy o převodu členského podílu (nebyla-li účinnost smlouvy odložena). Ve vztahu k družstvu se nabyvatel stává členem družstva teprve okamžikem, kdy je družstvu předložena smlouva o převodu členského podílu (nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě), případně kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členského podílu a písemný souhlas nabyvatele členského podílu. Až do tohoto okamžiku vykonává práva a povinnosti člena družstva ve vztahu k družstvu pouze převodce. 6. Soud prvního stupně shrnul, že žalovaný v řízení prokázal, že již v roce [rok] uzavřel s matkou dohodu o převodu členských práv a povinností. Od počátku o matku pečoval téměř výlučně žalovaný a jeho děti, které byly jejími jedinými vnoučaty. Se svým záměrem převést členský podíl v družstvu na žalovaného se svěřila i svědkovi [jméno] [příjmení], kterému výslovně sdělila, že si nepřeje, aby po ní byt podědil žalobce. Ve stejné době, kdy [ulice] část [obec a číslo] nabídla dům, ve kterém se nacházel předmětný byt k privatizaci, zrušil žalovaný stavební spoření a částku ve výši [částka] zaslal na účet své matky. Ihned poté matka účastníků uhradila družstvu členský podíl, vyjma několika málo měsíců anuitu po celou dobu splácel žalovaný. Ve prospěch závěru, že mezi matkou účastníků a žalovaným došlo ke zmíněné dohodě, svědčí nejen skutečnost, že žalovaný, který sám nebyl v dobré finanční situaci, hradil členský podíl v družstvu i anuitu, docházel, stejně jako jeho syn na členské schůze družstva. Pokud se jedná o smlouvu o převodu členského podílu, která byla uzavřena v písemné podobě, a která byla družstvu předložena [datum], dovodil soud prvního stupně, že tato již pouze deklarovala to, že v roce [rok] byla uzavřena smlouva v podobě ústní. V té době sice již matka účastníků trpěla Alzheimerovou nemocí, ale vzhledem k tomu, že se jednalo jen o písemné potvrzení toho, o čem se dohodli s žalovaným již v roce [rok] a po celou dobu v souladu s touto dohodou jednali, bylo možné konstatovat, že si i přes pokročilé onemocnění byla vědoma, co podepisuje. Ostatně i úřad práce matku účastníků ještě v srpnu [rok] nepovažoval za osobu vyžadující trvalou pomoc jiné osoby, přičemž tento závěr učinil na základě osobního šetření v místě bydliště matky účastníků, osobním pohovorem s ní. Naproti tomu soudní znalec vycházel pouze ze zdravotnické dokumentace zemřelé, i když i ten připustil, že v době, kdy byla z nemocnice propuštěna, mohlo dojít k částečnému zlepšení jejího zdravotního stavu. 7. Následně soud prvního stupně konstatoval, že nevěrohodným shledal tvrzení žalobce, že o uzavření smlouvy o převodu